Článek
Česká národní banka na svém čtvrtečním jednání úrokové sazby podle očekávání nezměnila. Hlavní úrok (repo sazba), od kterého se odvíjejí ceny úvěrů, tak zůstává na sedmi procentech. Pro zachování sazeb hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
Centrální banka naposledy se sazbami hnula před více než rokem ještě za „Rusnokovy éry“, kdy je zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň.
V doprovodném prohlášení si však radní připravili jedno zásadní oznámení. „ČNB již od října 2022 neintervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny. Bankovní rada proto formálně ukončila intervenční režim oznámený v loňském květnu a zároveň obnovila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.“
To znamená, že centrální banka bude pravděpodobně prodávat určité množství zahraničních měn, což může podle analytiků vést k posílení koruny.
„ČNB bude v rámci režimu řízeného plovoucího kurzu vždy z principu bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny ohrožujícím cenovou či finanční stabilitu, kdykoliv to bankovní rada uzná za nezbytné,“ píše dále ČNB. V rámci intervencí vydala na obranu koruny více než 600 miliard korun.
Co jsou devizové intervence
- Devizové intervence jsou obchody na devizovém trhu, kterými centrální banka ovlivňuje měnový kurz domácí měny
- Pokud domácí měnu prodává a nakupuje například eura, tak intervenuje za slabou domácí měnu
- Pokud naopak domácí měnu nakupuje a prodává své devizové rezervy, tak domácí měnu posiluje
Zdroj: ČNB
Česká koruna po tomto oznámení skokově oslabila k oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru kolem 14:45 atakovala hladinu 24,24 Kč/EUR, vůči dolaru se kurz nacházel na 22,06 Kč/USD.
Koruna vůči euru po oznámení prudce oslabila, pak část ztrát umazala.
„Koruna v reakci na oznámení oslabila vůči euru nejprve o více než jedno procento. I když se po krátkodobých ztrátách může stabilizovat, po odstranění ‚garance‘ ze strany ČNB bude nadále zranitelnější vůči veškerým zahraničním šokům a bude pravděpodobně více než v minulosti svázaná s dynamikou sousedních středoevropských měn, vůči kterým v uplynulém roce výrazněji posílila,“ okomentoval krok centrální banky hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
„Bankovní rada pravděpodobně v kontextu aktuálního ekonomického vývoje vyhodnotila, že je možné měnovou politiku kosmeticky změkčit. Podle názoru bankéřů sice ještě evidentně nenazrál čas na samotné snížení úrokových sazeb, ovšem rozhodli se dopustit oslabení koruny, které muselo nevyhnutelně následovat po formálním ukončení režimu devizových intervencí,“ uvedl Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Přijde testování ČNB?
„Na jedné straně ČNB prohlašuje, že ukončuje intervence, ale obratem dodává, že v rámci režimu řízeného plovoucího kurzu bude bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Nelze tak vůbec vyloučit, že se finanční trh v nadcházejících týdnech pokusí ČNB prostřednictvím kurzu koruny otestovat, respektive zjistit, jak moc velké oslabení ČNB ještě bude tolerovat,“ doplnil analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
Vzhledem k tomu, že tempo inflace v posledních měsících postupně zvolnilo pod desetiprocentní hranici, sílí na finančních trzích debata ohledně postupného uvolňování měnové politiky. Při pohledu na slabší čísla z tuzemské ekonomiky a pokles inflace je část trhu přesvědčena, že centrální banka ještě letos sníží sazby zhruba o jeden procentní bod.
Taková očekávání se však v kontextu nedávné komunikace představitelů ČNB podle analytiků jeví jako přehnaná, což v dnešním projevu potvrdil guvernér ČNB Aleš Michl.
„Inflace je stále vysoká a zatím nám neumožňuje snížit úrokové sazby,“ řekl před novináři. Debata o jejich snížení přijde podle Michla nejdříve na podzim. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, což je stále daleko od dvouprocentního cíle ČNB.
„Všechny možnosti ohledně budoucího vývoje sazeb jsou otevřené, vše bude záviset na nově příchozích datech z ekonomiky. Většina bankovní rady se kloní k alternativním scénářům a ruku v ruce s tím ČNB očekává sazby vyšší, než ukazuje základní scénář,“ řekl Michl.
Pozornost trhu se ve čtvrtek ubírala také na nově zveřejněnou makroekonomickou prognózu z dílny analytické sekce centrální banky. V její čerstvé srpnové verzi centrální banka zlepšila výhled inflace. Očekává, že letos v průměru dosáhne 11 procent, což je oproti předchozí prognóze dvě desetiny méně. V příštím roce by pak měla průměrná inflace dosáhnout na 2,1 procenta.
Centrální banka v nové prognóze současně zhoršila výhled vývoje české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní letos vzroste o 0,1 procenta, v květnu předpokládala růst 0,5 procenta. ČNB také počítá s oslabováním koruny proti euru. Průměrný kurz by měl podle aktuální prognózy být 23,90 Kč/EUR, což je o 20 haléřů slabší úroveň oproti květnové předpovědi.
Své zasedání už mají ve čtvrtek za sebou také centrální bankéři z britské centrální banky. Ti odhlasovali další zpřísnění měnové politiky, když hlavní úrokovou sazbu navýšili o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta. Zvýšení sazeb přišlo minulý týden také od Evropské centrální banky i amerického Fedu.
Text jsme aktualizovali o nově zveřejněnou prognózu, výroky guvernéra Michla a komentáře analytiků.
