ČNB: Sazby budou klesat pomaleji, poptávka po hypotékách zrychlí

Hlavní úroková sazba ČNB od minulého týdne stojí na 5,25 procenta, nejníže od začátku května 2022. Guvernér Aleš Michl ovšem zároveň uvedl, že k dalšímu snižování sazeb bude bankovní rada přistupovat opatrněji.

Jeho slova odrážela aktualizaci prognózy centrální banky, podle níž se budou úrokové sazby letos a v příštím roce nacházet výrazně výš, než jak ČNB predikovala v zimě. Na tento výhled zareagovala také koruna, která se po zasedání bankovní rady poprvé od února podívala pod psychologicky významnou hranici 25 korun za euro.

Predikce ČNB odhaduje, že tříměsíční mezibankovní sazba (PRIBOR), kterou centrální banka používá jako zástupnou veličinu pro svou hlavní sazbu, by ve čtvrtém kvartálu měla klesnout na 4,28 procenta. Předchozí prognóza z února předpovídala hodnotu 2,93 procenta.

Zápis z jednání 2. května, zveřejněný v pátek, ukazuje, že členové bankovní rady se s načrtnutou trajektorií úrokových sazeb ztotožňují, nebo by preferovali i pomalejší sestup sazeb, jako například viceguvernérka Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady Karina Kubelková se vyslovila pro „opatrný a pozvolný“ pokles sazeb.

Dva členové rady, kteří dříve hlasovali pro razantnější snížení sazeb o 0,75 procentního bodu - Tomáš Holub a viceguvernér Jan Frait - zmínili i na posledním zasedání právě takový krok jako možnou variantu. Nakonec se ale přiklonili k většině, a bankovní rada tak odhlasovala snížení sazeb o 0,5 procentního bodu jednomyslně.

„Vývoj od posledního zasedání hovoří spíše ve prospěch pomalejšího poklesu sazeb,“ uvedl podle zápisu Holub.

Centrální bankéři strávili většinu debaty před hlasováním o sazbách probíráním struktury inflace, a to zejména kvůli tomu, že ceny služeb stále rostou rychleji než u zboží, což není zcela obvyklé. Podle Tomáše Holuba se ekonomika nachází ve fázi „dohašování inflačního požáru“, a proto lze rychlejší růst cen služeb vidět jako dozvuk éry zvýšené inflace.

Diskuse se dotkla také trhu s nemovitostmi, kde centrální banka pro letošní rok předpokládá zrychlení poptávky po hypotečních úvěrech. Podle viceguvernérky Zamrazilové stojí za navýšením právě odložená poptávka po nemovitostech. Tu by nyní spotřebitelé mohli začít naplňovat, což může tlačit vzhůru ceny služeb - nájemného.

Co se týče proinflačních rizik, podle Kubelkové zůstává především možnost, že klíčové centrální banky, Evropská centrální banka a americký Fed, budou snižovat úrokové sazby pomaleji. Viceguvernér Frait zmínil požadavky zaměstnanců na rychlejší růst mezd, zatímco radní Jan Kubíček upozornil na poměrně pomalé tempo, kterým chce vláda snižovat deficit veřejných financí.

Tyto body vypichuje i samotná prognóza ČNB, kterou měli členové bankovní rady jako jeden z hlavních podkladů pro své rozhodování. Materiál hovoří o nejistotách, mezi které vedle těch zmíněných členy bankovní rady řadí také rychlost zchlazování cen ve službách nebo vývoj zahraniční poptávky po českém exportu. Českou ekonomiku totiž z 80 procent pohání právě vývoz.