Garáže i apartmány. Přiznání k dani z nemovitostí musí letos podat víc lidí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jen do 31. ledna je čas podat přiznání k dani z nemovitostí. Tradičně ho podávají lidé ke všem nemovitostem, které vloni nově nabyli nebo u nichž se změnilo něco zásadního, jako například způsob využití nebo velikost podlahové plochy v podobě přístavby či nástavby.

Zásluhou konsolidačního balíčku ale tato starost přibyla i řadě dalších lidí. Některé typy nemovitostí se totiž přesunuly do vyšší sazby nebo přišly o výjimku. Jsou tu ovšem naopak i případy nových typů osvobození, u nichž lze po podání daňového přiznání naopak ušetřit. Seznam Zprávy přinášejí přehled případů, ve kterých lidé musí nově během ledna přiznání podat.

Řada lidí vlastní garáž, kterou však místo parkování auta využívá třeba jako sklad zahradního náčiní nebo ovoce. I když je taková stavba zapsaná v katastru nemovitostí jako garáž, majitelé ji využívali jinak a mohli z ní dosud platit daň s nižší sazbou třeba jako z příslušenství domu nebo ostatní zdanitelné stavby.

To se od letoška mění. Rozhodující je zde nově typ stavby zapsaný v katastru, bez ohledu na skutečné využití. Lidé, jichž se to týká, musejí do konce ledna podat daňové přiznání. Když například v daňovém přiznání minule uvedli garáž jako příslušenství obytného domu pod označením „I“, nově ji uvedou v kolonce garáž pod písmenem „L“.

U garáží neevidovaných v katastru nebo těch využívaných pro podnikání se nic nemění.

Řada lidí pronajímá na živnostenský list apartmán nebo pokoj v části svého obytného domu formou turistického ubytování, k čemuž poskytuje i související služby – čisté povlečení, úklid nebo stravování. Z takových prostor se dosud mohla platit běžná sazba daně z nemovitostí pro bydlení – v daňovém přiznání kolonka „H“, když pronajímaná část netvořila nadpoloviční část podlahové plochy budovy.

Nově se ale prostory pro tyto služby přesouvají do sazby pro podnikání a všichni, jichž se to týká, musejí do konce ledna podat daňové přiznání. Předmětem daně ve formuláři daňového přiznání bude opět budova obytného domu „H“, ale do řádku 318 je nutné připsat metry čtvereční podlahové plochy využívané k ubytování. Daň se zvýší o 3,50 Kč za metr čtvereční uvedené plochy.

Lidé, kteří pouze pronajímají prostor v domě bez dalších služeb, k tomu nepotřebují živnostenský list a sazba pro podnikání se na ně nevztahuje.

Když na jedné parcele vlastník stavěl postupně více budov a v katastru pozemek nijak nerozděloval, dosud byla praxe taková, že po získání stavebního povolení začal platit vyšší sazbu daně z nemovitostí za stavební pozemek pouze za plochu první dokončené stavby, u těch dalších už nikoliv.

Od ledna je to jinak. Při získání stavebního povolení je z pohledu daně z nemovitostí nyní jedno, zda na stejném pozemku už před tím stála nějaká zdanitelná stavba, nebo ne. Tato změna se dotkne například i developerů, kteří staví více domů na jednom pozemku.

U staveb, jejichž majitel není známý, ale které někdo užívá, musí nově platit daň z nemovitostí tento uživatel. Na něm je tedy povinnost podat daňové přiznání. Výjimku mají stavby pro bydlení, sklepy a komory, u nich tato nová povinnost neplatí.

U pozemků s neznámým majitelem už dosud platilo, že jejich uživatelé musejí platit daň z nemovitostí. Nově tato povinnost přibyla i uživatelům pozemků, se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Také oni musejí podat daňové přiznání.

Zpevněná plocha je v případě podnikatelů pozemek nebo jeho část, který je zpevněný nějakou stavbou bez svislé konstrukce – například vydlážděné či vyasfaltované parkoviště. Daň z nemovitostí se u takové plochy dosud platila jen u pozemků zapsaných do katastru jako ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří.

Nově tato podmínka ze zákona vypadla, takže daň z nemovitostí za zpevněnou plochu se platí na jakémkoliv druhu pozemku. Podnikatelé, kteří takovou plochu vlastní a dosud za uvedený pozemek neplatili sazbu jako za zpevněnou plochu, musejí podat daňové přiznání.

Lesy ohrožené ekologickými škodami, dle zákona „vlivem imisí“, se rozdělují do čtyř pásem. Na pozemky zařazené do dvou nejvyšších pásem se vztahuje osvobození od daně z nemovitostí. Dosud tato výjimka platila pro všechny typy pozemků, které byly podle lesního zákona určené k plnění funkcí lesa.

Nově platí omezení jen pro parcely zapsané jako lesní pozemek. Takže lidé, kteří mají například takto vymezené pozemky typu ostatní plocha, musejí podat daňové přiznání a platit z nich daň.

Od daně z nemovitostí jsou nově osvobozené takzvané zdanitelné jednotky přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona. Typickým příkladem je třeba trafostanice, která je součástí veřejné sítě, ale stojí na soukromém pozemku. Jeho majitel může nově podat daňové přiznání a v něm tuto trafostanici neuvede.

Řada typů pozemků s chráněnou přírodou na území národních parků je od daně z nemovitostí osvobozená. Nově přibylo i osvobození od pozemků zařazených do takzvané zóny přírodě blízké. Lidé, kteří takové pozemky vlastní a chtějí je uplatnit, musejí podat daňové přiznání.

Také majitelé budov, které slouží pro provoz dětských skupin, si mohou v daňovém přiznání nově uplatit osvobození od daně z nemovitostí na tyto budovy. Opět zde platí, že pro osvobození je nutné podat nové daňové přiznání.

Text vychází z údajů a příkladů uvedených na webových stránkách Finanční správy ČR.