Velký přehled: 25 zásadních novinek roku 2024 ve financích a dopravě

Hlavně zásluhou vládního konsolidačního balíčku čeká většinu lidí od letošního roku více změn než obvykle. Pravidla hry však změnily i další zákony a novely. Zvyšuje se daňová zátěž, upravené jsou parametry důchodového systému a pravidla pro řidiče, zlepšují se podmínky na pracovním trhu a s pokračující digitalizací státu se řada úředních úkonů zjednodušuje.

Seznam Zprávy vybraly 25 zásadních změn letošního roku s největším dopadem na život a peněženky občanů.

Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent se od ledna zavádí jedna 12procentní daň. Některé položky, které doposud byly ve snížené sazbě, se přesouvají do základní, 21procentní sazby. Naopak z potravin budou obchodníci odvádět pouze 12 procent. Od DPH jsou nově zcela osvobozeny knihy, hudebniny či mapy.

Daň z nemovitostí se od počátku roku zvýšila v průměru na 1,8násobek současného stavu. Pro většinu majitelů bude daň dále představovat částku v objemu několika stokorun, maximálně nízkých tisícovek ročně.

Některé typy nemovitostí se zároveň přesunuly do vyšší sazby nebo přišly o výjimky. Daňové přiznání k dani z nemovitostí proto musí v lednu nově podávat více lidí než dřív. Jsou to třeba majitelé garáží, kteří za ně dosud platili jako za příslušenství domu či ostatní zdanitelné stavby. Nebo lidé, kteří část domu pronajímají jako turistické ubytování.

Přibyly však i nové výjimky, u nichž lze po podání daňového přiznání naopak ušetřit.

Od začátku ledna stát snížil maximální možný příspěvek na stavební spoření z původních 2000 na 1000 korun. Státní podpora činí pět procent z uspořené částky za kalendářní rok, nejvýše však z 20 tisíc korun. Dosud to bylo 10 procent.

Rodiče dětí, které se narodily od 1. ledna 2024, dosáhnou na rodičovský příspěvek navýšený z 300 tisíc korun na 350 tisíc. Poměrově k tomu i rodiče vícerčat dostanou namísto 450 tisíc nově 525 tisíc korun. Zvýšení příspěvků se týká i svěření dětí do trvalé péče. Současně s vyšší rodičovskou se však zkrátila maximální doba pobírání příspěvku, z dosavadních čtyř let na tři roky věku dítěte.

Češi mají od ledna novou možnost, jak se zajistit na stáří s možnými daňovými odpočty a příspěvky zaměstnavatele. Jedná se o Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který představuje daňově zvýhodněné investice do cenných papírů. Výnosy z investice bude možné čerpat nejdříve po 10 letech a ve věku nejméně 60 let. Ve srovnání s penzijním spořením lze investice více ovlivnit.

Novinkou v odpočtech ze základu daně je od letoška pojištění dlouhodobé péče. Je to pojistka pro situaci, když se dotyčný nebo někdo jemu blízký kvůli špatnému zdravotnímu stavu stane závislý na cizí pomoci. Pojišťovna může v těchto případech vyplácet peníze, nebo přispívat na náklady v pobytovém zařízení.

Ze základu daně z příjmů fyzických osob si lze od ledna ročně odečíst až 48 tisíc korun, možný je příspěvek zaměstnavatele až 50 tisíc korun za rok. Tyto částky zahrnují součet všech odpočtů a příspěvků zaměstnavatele ke všem finančním produktům, které dotyčný využívá, tedy Dlouhodobého investičního produktu, životního pojištění, penzijního spoření a pojištění dlouhodobé péče.

Nový systém je variabilnější – v případě využití jen některých produktů si lze u nich z daní odečíst více než dřív. Stejně jako jiné změny ve výpočtech daně z příjmů se to bude týkat až daňových přiznání za rok 2024, tedy podávaných na jaře 2025.

Od ledna je omezená sleva na dani z příjmů fyzických osob za manželku či manžela. Uplatnit ji lze pouze na ty, kteří pečují o děti do tří let věku. Úplně jsou zrušené slevy na studenta a školkovné, stejně jako odpočty za příspěvky odborům a za další vzdělávání při zvyšování kvalifikace.

Leden přinesl změny i pro doplňkové penzijní spoření. Nové smlouvy lze uzavírat nejméně na 10 let, dosud to bylo na pět let. Zároveň přibyly dvě nové možnosti.

První mají lidé, kteří využívají transformované fondy, tedy bývalé penzijní připojištění. Mohou tento produkt přerušit a uzavřít k němu nové penzijní spoření s možností vyššího zhodnocení a vyšším rizikem, přičemž peníze naspořené „postaru“ jim bezpečně zůstanou.

Druhou novinkou jsou alternativní účastnické fondy – obdoba těch dynamických. Umožňují nastavit poplatkovou a investiční strategii ještě volněji a investovat i do startupů, fondů soukromého kapitálu či nemovitostí, což slibuje větší potenciál zhodnocení.

Od 1. července bude stát na penzijní spoření poskytovat vyšší podporu. Dosud mohl každý Čech získat měsíčně státní příspěvek maximálně 230 korun při úložce minimálně tisíc korun. Nyní dostane až 340 korun, pokud si však na důchodové spoření uloží každý měsíc nejméně 1700 korun. Minimální měsíční částka spoření podporovaná státním příspěvkem ovšem bude nově 500 korun, ve srovnání s dosavadními 300 korunami.

Od července stát zároveň přestane na penzijní spoření přispívat lidem, kteří už pobírají starobní důchod.

Od letoška se po 16 letech opět vracejí na scénu platby nemocenského pojištění odváděného zaměstnanci. V minulých obdobích ho za své pracovníky odváděli jen zaměstnavatelé. Na ně větší část nákladů připadá stále, ale zaměstnancům se bude nově navíc strhávat 0,6 procenta z hrubé mzdy. V případě příjmu ve výši aktuální průměrné mzdy 42 658 korun přijde zaměstnanec měsíčně o 256 korun.

Zaměstnanecké benefity typu MultiSport karty nebo vstupenek na kulturní a sportovní akce byly dosud osvobozené od daně z příjmů fyzických osob. Od ledna 2024 to platí jen do výše poloviny stanovené průměrné mzdy ročně, což je pro letošek 21 983 korun. Nad tuto hodnotu budou zaměstnanci benefity danit a odvádět z nich pojištění.

Podobné změny nastávají u stravenek. Také u nich se bude danit příspěvek zaměstnavatele nad limit, který je pro letošek 107,10 Kč za stravenku. Pravidla se tak sjednocují se stravenkovým paušálem.

Spotřební daň z lihu se počínaje lednem zvýšila o 10 procent. U půllitrové lahve 40procentní pálenky to znamená zdražení o šest korun, pokud si o ně prodejce či výrobce nesníží marži. Dalších 10 procent přibude příští rok a pět procent v roce 2026.

Od 1. ledna je nově zavedená spotřební daň u náplní do elektronických cigaret, nikotinových sáčků a některých dalších nikotinových výrobků bez tabáku.

Od 1. února 2024 se pak zvýší spotřební daň u tabáku a tabákových výrobků. U cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření je to zvýšení o 10 % u pevné části daně. V případě krabičky cigaret, která dosud stála 150 korun, to může znamenat zdražení o osm korun, pokud si budou chtít výrobce a prodejce zachovat stejnou výši tržeb.

Od stejného data zdraží i zahřívaný tabák do elektronických cigaret, spotřební daň se u něj zvedne o 15 procent – z tří korun na 3,45 korun za gram.

Zdražování bude pokračovat i v letech 2025–27, u klasických tabákových výrobků se spotřební daň každoročně zvýší o pět procent, u zahřívaného tabáku o 15 procent.

Minimální zálohy osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na sociální a zdravotní pojištění se letos zvyšují znatelněji než dříve a razantní to bude také v letech 2025–26.

Hranicí pro to, zda OSVČ platí minimální zálohy na pojištění, nebo si je vypočítá procentem, je minimální měsíční vyměřovací základ. Ten v případě hlavní činnosti u sociálního pojištění dosud činil 25 procent průměrné mzdy, letos je to 30 procent a v dalších dvou letech poměr vystoupá až na 40 procent.

Z minimálního vyměřovacího základu se 29,2 procenty odvozuje výše minimálních záloh na sociální pojištění, proto se teď budou i ony zvyšovat o pět procent ročně. Výjimku mají začínající OSVČ, které aspoň 20 let před tím tuto činnost nevykonávaly. V prvních třech letech u nich pro minimální vyměřovací základ dál platí hranice 25 procent a minimální zálohy jsou tedy nižší.

OSVČ zároveň mají za rok na sociálním pojištění zaplatit nejméně 55 procent základu daně namísto dosavadních 50 procent. U vedlejší činnosti se minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění zvýšil z 10 procent průměrné mzdy na 11 procent. U zdravotního pojištění je zvýšení mírné jako v minulých letech.

Oznámení o vstupu do paušálního režimu mohou OSVČ od ledna podat pouze elektronicky. Dosud bylo možné i papírové podání. Formulář lze vyplnit na portálu Moje daně a poté poslat přímo přes portál, případně si ho lze i stáhnout ve formátu datové zprávy a poslat přes datovou schránku.

Tradičně se od ledna mění částky paušální daně. Letos je navýšení razantnější než v minulých letech.

Nově začínající živnostníci nebo jiné OSVČ, které zahájí činnost v letošním roce, už se nemusejí registrovat na finančním úřadě. Stačí pak podávat daňové přiznání nebo platit paušální daň.

Lidé pracující třeba na brigádách na dohodu o provedení práce (DPP) nebo o pracovní činnosti (DPČ) mají od ledna za určitých okolností nárok na dovolenou. Při čtyřtýdenní výměře dovolené to činí zhruba 1,5 hodiny dovolené za každých odpracovaných 20 hodin.

Od července se pak u dohod o provedení práce mění limity, při jejichž překročení vznikne povinnost platit sociální pojištění. Při práci u jednoho zaměstnavatele je to 25 procent průměrné mzdy, při souběhu dvou či více dohod o provedení práce je limit 40 procent průměrné mzdy.

Od ledna lze datovou schránkou posílat zprávy o velikosti až 100 megabytů, dosud to bylo jen 20 megabytů. Posílat je možné až 50 příloh najednou a v nabídce je více formátů, například zip, mp4, mpg nebo heic.

Stát nově povinně zřizuje datové schránky autorizovaným architektům, inženýrům a technikům a úředně oprávněným zeměměřičským technikům. Schránky se jim budou zřizovat postupně až do konce března.

V bodovém systému zákon od ledna místo pěti dosavadních kategorií přestupků nově vymezuje jen tři. Řidič za ně může dostat šest, čtyři nebo dva body. U některých přestupků se zvýšily pokuty, vyšší jsou i ty blokové na místě. Pokud ovšem někdo zapomene doma řidičský průkaz a má u sebe ten občanský nebo pas, pokuta už za to nehrozí.

Na vybraných úsecích dálnic bude povolená rychlost 150 kilometrů v hodině. Řídit auto lze už od 17 let, první rok jen pod dohledem zkušeného řidiče. Noví řidiči získají průkaz na první dva roky na zkoušku, a když během té doby spáchají šestibodový přesupek nebo o řidičák přijdou, musejí absolvovat dopravně-psychologický pohovor a opakovat školení začínajících řidičů.

Od 1. ledna už není nutné mít velký technický průkaz. Na nově vydávaných „malých techničácích“ mají být informace rozšířené a další získá majitel auta on-line na Portálu dopravy nebo Portálu občana. Prodejci aut jinak vydávají kupujícím certifikáty, na nichž jsou uvedené podobné údaje jako ve velkém technickém průkazu.

U starších aut velké technické průkazy platí dál. Změna se projeví vždy až při konci jejich platnosti, kdy už budou úřady vydávat jen malé průkazy. Ani malý technický průkaz nově není nutné mít při řízení u sebe, ale musí být platný.

Nový zákon o pojištění odpovědnosti při provozu vozidla s platností od 1. dubna 2024 zavádí povinné ručení pro elektrická vozítka, jako jsou elektrické koloběžky a Segwaye. Povinnosti budou podléhat všechna vozidla, u nichž je motor hlavním zdrojem pohybu, s konstrukční rychlostí vyšší než 25 kilometrů v hodině. U těch s hmotností nad 25 kilogramů bude rozhodovat rychlost 14 kilometrů v hodině.

Od 1. října 2024 se chystá další změna – pro případnou kontrolu policie nebude na českém území nutné mít u sebe zelenou kartu, tedy doklad o zaplaceném povinném ručení. Papírová podoba má skončit úplně, policie si informace zjistí z on-line databáze. Při cestách do zahraničí však zatím bude nutné tento doklad mít a hodí se i při případné nehodě, když si chce informaci ověřit jiný řidič.

Od 1. března 2024 se po 12 letech zvýší cena ročních dálničních známek, a to o 800 korun na 2300 korun. Ty krátkodobé naopak zlevní – 10denní bude stát 270 korun, měsíční 430 korun. Přibude nová jednodenní známka za 200 korun. Nově se mají ceny v dalších letech pravidelně valorizovat.

Od 1. ledna začal platit nový stavební zákon, ale ne celý. Jeho zásadní část, která se týká zjednodušení povolování staveb, má podle aktuálního znění nabýt účinnosti od 1. července 2024. Stavební povolení i další podobné úkony se budou vyřizovat elektronicky na novém Portálu stavebníka, proces se má výrazně zrychlit a zlevnit.

Datum spuštění však závisí i na tom, zda ministerstvo pro místní rozvoj stihne portál včas připravit. To je nyní s otazníkem, protože výběrové řízení na dodavatele zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a ministerstvo muselo hledat náhradní řešení. Zároveň je nutné včas připravit potřebné prováděcí předpisy.

Aby ministerstvo předešlo zmatkům, zavedlo v zákoně přechodné období až do 1. července 2027, do kdy bude možné povolovat stavby i na základě projektů připravených podle předchozí legislativy.

Od 1. září 2024 se změní podmínky pro předčasné splácení hypoték v době mimo konec fixace úrokové sazby. Zákon bude více rozlišovat, zda k tomu člověk sáhne kvůli výhodnějším podmínkám v jiné bance, nebo kvůli složité životní situaci.

Banky si budou moci naúčtovat více než dosud, až jedno procento z dosud nesplacené částky, což může znamenat až desítky tisíc korun. Přibude však situací s předčasným splacením zdarma. Dosud to bylo možné v případech úmrtí, dlouhodobé nemoci, invalidity, při plnění pojištění k zajištění splácení úvěru a do tří měsíců od sdělení nové úrokové sazby. Nově to bude bezplatné i při vypořádání společného jmění manželů v rámci rozvodu a při prodeji jistící nemovitosti po dvou či více letech od její koupě.

Aby člověk mohl žádat o předčasný důchod, dosud musí splňovat podmínku alespoň 35 let pojištění. Od 1. října 2024 se tato podmínka zvedne na 40 roků pojištění.