Dohodáři mají nově nárok na dovolenou. Některé ale čekají platby pojištění

Statisícům lidí, kteří jsou zaměstnaní na základě dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti, se od ledna 2024 zlepšily pracovní podmínky. Přímo ze zákona mají nově nárok na dovolenou, a to za velmi podobných podmínek jako zaměstnanci v klasickém hlavním pracovním poměru.

Není přitom nutné uzavírat nové dohody. „Aktuální změny platí pro všechny dohodáře, tedy i ty stávající, a to bez nutnosti změn uzavřených dohod,“ říká Jan Koval, partner advokátní kanceláře Havel & Partners. Totéž potvrzuje i Jakub Augusta, vedoucí oddělení mediální komunikace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Změny vyplývají primárně z evropských směrnic a jejich cílem je zaměstnance pracující na dohody spíše více chránit a přiblížit jejich dohody klasickým pracovním poměrům. „Kde v praxi může vzniknout potřeba úprav, je oblast rozvrhování pracovní doby. Pokud si ale strany nebudou chtít ujednat jiné než zákonné podmínky, i zde je možné se obejít bez změny obsahu dohody,“ upřesňuje advokát Koval.

Uvedené změny však neplatí úplně pro každého dohodáře. Stejně jako běžný zaměstnanec, musí i brigádník pracující na dohodu pro tento nárok splnit minimální dobu strávenou v práci a minimální dobu trvání dohody.

U dohod zákon dosud nestanovoval žádnou týdenní pracovní dobu, proto nebylo možné dovolenou vypočíst. Nově je pouze kvůli dovolené stanovená takzvaná fiktivní týdenní pracovní doba v délce 20 hodin týdně.

Aby dohodář získal právo na čerpání placené dovolené, musí v jednom kalendářním roce odpracovat u jednoho zaměstnavatele aspoň čtyřnásobek týdenní fiktivní pracovní doby, tedy 80 hodin. Pracovní dohoda přitom musí trvat bez přerušení a nejméně čtyři týdny v kuse, tedy alespoň 28 kalendářních dní.

„Konkrétní počet hodin dovolené, na které ‚dohodáři‘ vznikne právo, se odvíjí od výměry dovolené, typicky 4-5 týdnů, a počtu hodin, které ‚dohodář‘ na základě dohody odpracuje, respektive počtu jím odpracovaných celých násobků fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby,“ upřesňuje Jakub Augusta z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Při zákonem stanovené minimální čtyřtýdenní výměře dovolené vznikne dohodáři za každých odpracovaných 20 hodin při splnění uvedených podmínek nárok na zhruba 1,5 hodiny dovolené. Když zaměstnavatel nabízí jako benefit více než čtyři týdny dovolené, nárok bude o to poměrně vyšší. V případě, že si dohodář nestihne dovolenou vybrat při skončení brigády, má právo na náhradu ve výši průměrného výdělku.

Jestliže na sebe dohody u jednoho zaměstnavatele bezprostředně navazují, podle Ministerstva práce a sociálních věcí se považují za jeden nepřetržitý pracovněprávní vztah. Platí to i pro kombinace dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. „Splnění výše uvedených podmínek se posuzuje zvlášť u každého pracovněprávního vztahu, například zaměstnanec má se zaměstnavatelem současně uzavřeno více dohod,“ upozorňuje Jakub Augusta.

Někteří lidé zaměstnaní na dohodu o provedení práce mají výjimku na povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Bude to platit i nadále, ale podmínky se od července změní. Změna prošla v rámci vládního konsolidačního balíčku.

Dosud byli od plateb osvobození lidé, kteří měli u jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce příjem do 10 tisíc korun. Když však takto pracovali u více zaměstnavatelů najednou, neodváděli žádné pojistné, i když mohli mít i poměrně vysoké příjmy.

Tato situace měla ještě druhý negativní dopad. Lidé, kteří jsou takto zaměstnaní dlouhodobě, mají nárok jen na velmi nízký starobní důchod, nebo na něj nezískají nárok vůbec. Jsou pak odkázaní na čerpání dávek státní sociální podpory.

„Cílem navrhované právní úpravy je snížit objem mzdového plnění a počet DPP bez placení pojistného tak, aby DPP byly využívány jen v souladu se svým účelem, tedy zejména jako doplňkové zaměstnání nebo jako krátkodobé zaměstnání k získání příležitostného příjmu. Tím dojde i k zajištění lepší sociální ochrany zaměstnanců,“ zdůvodňuje Jakub Augusta.

Nově se pro zaměstnance na dohodu o provedení práce stanoví dva limity, při jejichž překročení vznikne povinnost platit zmíněné pojištění.

První, který platí pro práci u jednoho zaměstnavatele, je ve výši 25 procent průměrné mzdy. To je nyní 10 992 korun.

Druhý, platný při souběhu dvou či více dohod o provedení práce, je ve výši 40 procent průměrné mzdy. V současnosti to činí 17 589 korun.

Nemůže už tedy nastat situace, že tento typ dohodáře nebude při vyšších příjmech na pojistném odvádět nic. Aby stát mohl opatření kontrolovat, všechny dohody o provedení práce a příjmy z nich se budou centrálně evidovat.

Dohod o pracovní činnosti se toto opatření netýká. U nich pro rok 2024 platí jako limit pro výjimku z platby pojistného příjem do 4000 korun měsíčně, stejně jako loni.