Předat účetní své údaje k datové schránce je riziko. Známe lepší řešení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nechat daňové přiznání na zkušeném odborníkovi bylo dříve snadné. Mohl pomoci vyplnit papírový formulář, stačilo ho pak jen podepsat a pověřený expert mohl přiznání i doručit na úřad. Teď je často nezbytné elektronické podání, k čemuž je však potřeba přístup do datové schránky nebo Identita občana.

Podle informací Seznam Zpráv se v praxi v takových případech stává, že si například najatá účetní od klientů vyžádá přístupové údaje do datové schránky. Je to logické, protože bez nich nemůže svůj úkol splnit, na druhou stranu to ale znamená bezpečnostní riziko, protože tyto údaje jsou dnes klíčem do řady citlivých databází.

„Využívat pro přihlášení do daňové informační schránky DIS+ nebo datové schránky přihlašovací údaje jiné osoby rozhodně nelze doporučit,“ říká Tomáš Weiss, mluvčí Generálního finančního ředitelství. Podle přihlašovacích údajů do datové schránky lze identifikovat konkrétního člověka, a ten by si je tedy měl chránit proti možnému zneužití. „V případě, že sdělí své přihlašovací údaje do datové schránky cizí osobě, nemá možnost jakkoliv regulovat rozsah úkonů činěných z této datové schránky,“ upozorňuje Weiss.

Veškeré úkony se pak ve schránce zaznamenají, jako by je provedl sám její majitel, což se týká i rozesílání datových zpráv. S pomocí přístupových údajů k datovce se navíc dá přihlásit do čím dál tím většího množství veřejných online registrů a získat z nich osobní údaje, případně je lze i měnit nebo vyřizovat různé úřední úkony. Poskytnutí této možnosti cizímu člověku se částečně blíží tomu, jako by člověk někomu půjčil svůj občanský průkaz nebo podpisový vzor.

Existuje přitom více způsobů, jak využít experta na pomoc s vyplněním či podáním daňového přiznání, aniž by bylo nutné se vystavovat riziku zneužití osobních údajů.

Nejjednodušší je přímo v nastavení datové schránky přidat takzvanou Pověřenou osobu. Po přihlášení do datové schránky je nutné kliknout vpravo nahoře na Nastavení, vlevo vybrat kartu Uživatelé a pak kliknout na volbu + Nový uživatel.

Stačí zde vyplnit jméno, datum narození a doručovací adresu. Na konci je možné zaškrtnutím kolonek zvolit rozsah oprávnění, která pověřená osoba dostane. Tedy zda může například jen číst doručené zprávy, případně i ty do vlastních rukou, nebo také posílat zprávy či mazat ty uložené v datovém trezoru. Je to podobné, jako když například advokáta zmocňujeme k některým úkonům a v plné moci přímo vyjmenujeme, co za nás může vyřizovat.

Systém pak dotyčnému člověku vygeneruje speciální přístupové údaje a ty mu přijdou poštou na zadanou adresu. Pomocí nich se bude moci přihlásit do datové schránky člověka, který mu ji zpřístupnil. U všech provedených úkonů se zaznamená jeho jméno, i když bude vystupovat za někoho jiného.

Ve zmíněném nastavení je možné kromě pověřené osoby přidat také administrátora. Ten má větší šíři práv, kterou využijí spíše větší firmy – administrátor může ke schránce sám přidávat další pověřené osoby.

Získané přístupové údaje pro pověřenou osobu či administrátora budou daňovým expertům fungovat na portálu datových schránek i v různých účetních softwarech, v nichž obvykle tito odborníci vyplňují formuláře a obsluhují datové schránky.

Jak Seznam Zprávám potvrdil Jakub Palata z oddělení komunikace Digitální informační agentury, také na portálu datových schránek může účetní nebo daňový poradce díky těmto údajům spravovat více schránek na jednom místě, má-li k tomu uděleno oprávnění. „Obdobně lze využívat aplikaci Mobilní klíč eGovernmentu, ke které si lze všechny schránky, kam má pověřená osoba zřízen přístup, jednoduše připojit - přes přístupové údaje jednotlivých schránek,“ doplňuje Jakub Palata.

Přístupové údaje pověřené osoby se však nedají použít k přidání datové schránky do Portálu občana. „Aktuálně si lze do Portálu občana ze strany přihlášeného uživatele přidat pouze datové schránky, u kterých je uživatel oprávněnou osobou, nikoli pověřenou osobou,“ popisuje Jakub Palata. Dle dostupných informací tyto údaje nebudou fungovat ani na portálu Moje daně.

Pokud by pověřená osoba chtěla za dotyčného vyplnit formulář daňového přiznání na portálu Moje daně, má dvě možnosti.

První je vyplnit zde formulář bez přihlášení, přičemž musí ručně vypsat všechny osobní údaje. Místo odeslání si pak může vyplněný formulář stáhnout do počítače ve formátu datové zprávy a tento soubor poté odeslat z datové schránky dotyčného, do níž má přístup jako pověřená osoba. „Podání učiněné prostřednictvím datové schránky se považuje za podepsané tou osobou, pro kterou byla tato datová schránka zřízena, ať už jej učinil kterýkoli z k tomu oprávněných uživatelů,“ uvádí Tomáš Weiss z Generálního finančního ředitelství.

Druhá varianta je, že člověk, který si chce experta najmout, na portálu Moje daně ve své daňové schránce DIS+ udělí tomuto expertovi takzvané pověření přístupem. Je to obdoba pověřené osoby k datové schránce, ale pouze k obsluze schránky DIS+ a aplikace EPO na portálu Moje daně, v níž se vyplňují různé formuláře včetně daňového přiznání.

Výhodou je, že v daňovém přiznání není nutné vypisovat osobní údaje. „Formulář bude předvyplněn daty subjektu, do jehož DIS+ je pověřená osoba přihlášena. Pro jeho následné odeslání finančnímu úřadu je pak nezbytné disponovat pověřením v rozsahu včetně odesílání podání,“ upřesňuje Tomáš Weiss. Daňoví experti takto mohou obsluhovat i více daňových schránek na jednom místě – mají je připnuté ve své vlastní schránce DIS+.

Vyplňování a podávání daňových přiznání účetním ovšem není právně čisté řešení. Daňové přiznání může člověk dle zákona sestavit sám, nebo k tomu lze zplnomocnit daňového poradce. „Účetní nesmí vykonávat daňové poradenství ve smyslu zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců,“ podotýká Tomáš Weiss.

Účetní podle něj může legálně do procesu vstoupit jen jako administrátor – formulář daňového přiznání smí na finanční úřad zaslat a může ho i vyplnit, ale jen podle předlohy, kterou sestavil sám klient. Zodpovědnost za vyplněné údaje v takovém případě zůstávají na člověku, za něhož se daňové přiznání podává.

V případě daňových poradců je postup jiný. Tito experti obvykle nepotřebují přístup do klientovy datové schránky či schránky DIS+, protože podávají za dotyčného daňové přiznání na základě plné moci. „V případě, kdy klient zmocní daňového poradce, je standardně daňové přiznání podáváno z datové schránky poradce jako jeho úkon. Na ten se mimo jiné vztahuje povinné pojištění odpovědnosti, které daňoví poradci musí mít uzavřeno,“ podotýká Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR.

Dle informací Komory daňových poradců účetní pro takový případ pojištěni nejsou. Pokud udělají v daňovém přiznání chybu a případně i vznikne škoda, zodpovědnost je stále na člověku, v jehož jméně se daňové přiznání podávalo.

Když přiznání na úřad odesílá daňový poradce jako zmocněnec, v dokumentu to v příslušné kolonce jasně označí. Na odevzdání dokumentu touto cestou je také více času než při jiných formách podání. Poslední termín mají daňoví poradci až na začátku července.