Článek
Daňová pravidla pro investory se znovu mění. Poslanecká sněmovna ve středu schválila senátní úpravu zákona, která od 1. ledna 2026 ruší limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů z prodeje akcií a podílů. Ten přitom platí teprve od začátku letošního roku. U kryptoměn ale zůstane zachován.
Novelu Sněmovna vložila do zákona, který mění právní předpisy v souvislosti se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Předloha nyní míří k podpisu prezidentovi. Jde o jeden z posledních zákonů, které poslanci stihli schválit před blížícími se volbami. Samotný systém jednotného hlášení má od příštího roku zjednodušit administrativu firmám a ušetřit jim až 25 formulářů.
Až do konce roku 2024 platilo jednoduché pravidlo - pokud fyzická osoba splnila časový test – držela akcie alespoň tři roky nebo podíl ve firmě alespoň pět let – byl příjem zcela osvobozen od daně, bez ohledu na jeho výši. Jedinou povinností bylo oznámit finanční správě příjmy nad pět milionů korun.
Od 1. ledna 2025 začal platit nový režim. Osvobození zůstalo, ale nově se zavedl roční limit 40 milionů korun. Částka nad tento strop už podléhala dani z příjmů (15 nebo 23 procent podle výše příjmů).
Od února se podobná pravidla začala vztahovat i na kryptoměny – buď bylo možné uplatnit osvobození do 100 tisíc korun ročně, nebo při držbě delší než tři roky. I zde ale platil společný limit 40 milionů korun.
Jak to bude od roku 2026
Nově schválená úprava přináší další zvrat. U akcií a podílů se strop 40 milionů korun od 1. ledna 2026 ruší. Pokud tedy investor splní časový test, bude příjem opět plně osvobozen bez ohledu na výši. U kryptoměn limit zůstává beze změny – nad 40 milionů korun bude nutné část příjmů zdanit.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) podpořil senátní verzi, protože bez změnové novely by nebylo možné spustit systém jednotného měsíčního hlášení. Stejný návrh na úplné zrušení limitu předložil už dříve i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jeho verze ale zahrnovala také kryptoměny.
Sněmovna ji tehdy odmítla, mimo jiné kvůli obavám z tzv. bitcoinové kauzy, kdy stát přijal bitcoiny od odsouzeného pachatele trestné činnosti. Odpůrci se obávali, že by osvobození mohlo usnadnit legalizaci výnosů z trestné činnosti, což Ministerstvo financí odmítalo.
Novou změnu kritizovala například pirátská poslankyně Olga Richterová, podle níž jde o „předvolební dáreček pro desítky superbohatých“. Upozornila také, že i u kryptoměn lze daň obejít, pokud se vloží do prodávané společnosti. Kritický byl i Radek Rozvoral (SPD), podle nějž jde o zvýhodnění velkých investorů.
Naopak senátor STAN Ondřej Lochman, který novelu ve Sněmovně uvedl, argumentoval, že jde především o ochranu dlouholetých provozovatelů rodinných firem, kteří nemají komu podnik předat a jejichž prodej by mohl být neúměrně zdaněn.
Podle Ministerstva financí byl limit 40 milionů korun prosazen do konsolidačního balíčku na návrh Pirátů, s cílem posílit příjmy státního rozpočtu a zavést větší spravedlnost do daňového systému.
„V praxi se ale ukázalo, že tento strop přináší řadu komplikací - složitý výpočet poměrného zdanění, ztížení transakcí a nižší právní jistotu pro investory i vlastníky firem. Po odchodu Pirátů z vlády proto Ministerstvo financí podpořilo návrat stavu před rok 2025,“ uvedl pro SZ Byznys mluvčí ministerstva Štěpán Fous.
Dodal, že cílem změny je podpořit startupy a rodinné firmy, aby podnikatelé mohli peníze z prodeje firem využít k dalšímu podnikání. Senátní verze zákona je podle něj kompromisním řešením, které ruší limit pouze pro akcie a podíly, zatímco u kryptoaktiv zůstává zachován.
