Článek
Do elektrických distribučních sítí i v příštích letech přitečou desítky miliard korun. Provozovatelé distribučních sítí musí počítat především s rychle rostoucími nároky na připojení, novou rolí distribuce v energetice, se stárnutím a obnovou sítě i s finančními limity danými Energetickým regulačním úřadem.
Investice v největší síti ČEZ Distribuce loni činily 19,2 miliardy korun, letos společnost utratí částku přes 18 miliard korun. Stejný trend pozorují také další dva distributoři elektřiny, společnosti EG.D a PREdistribuce. „Když se investice seskupí, trend je 40 miliard korun ročně,“ říká Radim Černý, místopředseda představenstva ČEZ Distribuce. Do roku 2030 investice ČEZ Distribuce přesáhnou 93 miliard korun.
Ještě v době pandemie covidu-19 ČEZ Distribuce investovala do sítě 12 až 14 miliard korun ročně, nyní je to přes 19 miliard, v některých letech investice překročí i 20 miliard korun.
Ve srovnání s tím například Nizozemsko investuje ročně do distribuce jen 1,5 miliardy eur (36,4 miliardy korun), přestože kapacita sítě pro připojování nových zdrojů je tam již prakticky zcela vyčerpaná.
PREdistribuce, která provozuje soustavu na území Prahy, investuje každoročně přes 2,5 miliardy korun a stejně tomu bude i v následujících letech, EG.D letos do svých sítí na jihu Čech, jihu Moravy a na Vysočině vloží přes devět miliard korun. S financováním distributorům mohou pomoci dotace, které vypisuje ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Naší prioritou je dlouhodobě připravovat distribuční soustavu na proměnu české energetiky. Investice proto směřujeme jak do samotné infrastruktury, tak do její digitalizace a chytrého řízení. V roce 2026 se budou pohybovat mírně nad devíti miliardami korun, což je o něco více než vloni, přičemž konečná výše bude záviset také na rychlosti čerpání dotačních prostředků,“ říká Pavel Čada, jednatel EG.D.
Největší objem peněz půjde do obnovy a rozvoje vedení a rozvoden. „Zároveň plánujeme investovat více než 900 milionů korun do chytrých elektroměrů a pokračujeme v rozvoji nových IT systémů a kybernetické bezpečnosti,“ říká Čada.
ČEZ Distribuce rovněž investuje do posílení vedení či nových rozvoden. Za posledních deset let na jejím území přibylo 8239 kilometrů nových vedení a 3264 nových trafostanic, které jsou hlavním pilířem pro posílení soustavy.
Síť zatěžují soláry
Aktuálně největším problémem distributorů provozujících soustavy mimo Prahu je významný nárůst decentrálních výrobních zdrojů, jako jsou solární elektrárny nebo baterie.
„Chuť investovat do decentrální energetiky významně vzrostla,“ říká Martin Zmelík, předseda představenstva ČEZ Distribuce. Od roku 2022 vzrostl instalovaný výkon fotovoltaik v síti ČEZ Distribuce na 3 GW.
Za nárůstem podle něj stojí několik faktorů: „Došlo k přípravě dotačních titulů, které tyto zdroje podpořily. Během krize na Ukrajině do toho lidé vkládali peníze nejen kvůli dotacím, ale i kvůli jistotě dodávek elektřiny. Odbavovali jsme do 30 tisíc žádostí ročně, pak kolem 70 tisíc,“ sdělil Zmelík.
V posledních letech bylo do sítě připojeno 2,4 GW výkonu tepelných čerpadel, což je pro distributora také složitý prvek na provozování.
Distributoři si stěžují na papírové projekty
Ještě větší objem vyžadují zákazníci, kteří mají zájem o připojení baterií. ČEZ Distribuce zatím zaznamenala žádosti o připojení baterií o velikosti 387 GWh a rezervovaném výkonu a příkonu 187 GW. Eviduje již osm tisíc žádostí o připojení samostatných baterií.
Problém však je, že mnozí žadatelé nemají projekty připravené ani povolené od úřadů. „Spousta těch projektů teprve projde povolovanými procesy. Kapacita pro další aktivity je blokována papírovými žádostmi,“ říká Zmelík. Nepředpokládá se, že by se všechny projekty, které o připojení do sítě požádaly, nakonec skutečně postavily.
Energetický regulační úřad spolu s distributory připravuje změnu pravidel tak, aby kapacitu v síti dostaly přidělenou až ty projekty, které už jsou připravené. Nyní mohou povolení k připojení získat i projekty, které jsou jen na papíře, čímž kapacitu v síti blokují. „V ostatních zemích je připojení to poslední, co investor dostane. Nejdříve by se měly připojovat ty projekty, které jsou připravené, když už má kvůli nim distributor do sítě investovat,“ popisuje Zmelík.
Právě tyto projekty zvyšují tlak na investice. Nároky na investice vyvolané připojováním nových zdrojů dříve činily dvě až tři miliardy korun ročně, nyní z rozpočtu na investice zaberou až devět miliard korun.
Do nákladů na investice také významně vstupuje inflace - zdražily vstupy i komponenty. Například pokud by některou z nových rozvoden ČEZ Distribuce stavěla v roce 2020, vyšla by na 120 milionů korun, dnes by stejná rozvodna kvůli vyšším cenám materiálu nebo práce stála přes 320 milionů korun.
Změnu by mohla přinést také nová tarifní struktura, která začne platit od ledna 2027. Ta současná funguje od roku 2008 a je zastaralá. Nově by velkoodběratelé elektřiny měli platit náklady na distribuční a přenosové sítě podle toho, jak je využívají. Stávající systém by se tím měl narovnat a nemělo by už docházet k tomu, že některý zákazník doplácí na jiného, přestože síť zatěžuje méně. Podle Zmelíka však bude narovnání systému trvat kolem pěti let.
ČEZ Distribuce bude jednou ze společností, kterou ČEZ vyčlení ze současné struktury a vloží ji do nově založené dceřiné společnosti ČEZ Energie. Výrobní část ČEZ má získat do rukou stát.
