Do gigafactory dal stát miliony, přípravy pokračují. Místní jsou dál proti

Se stavbou továrny na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku počítala minulá vláda Petra Fialy (ODS) jako s jedním z největších investičních projektů v Moravskoslezském kraji.

Bývalá vláda loni schválila převod státních pozemků v okolí plánovaného průmyslového areálu, který měl mít hodnotu zhruba 200 miliard korun. Výroba baterií v plánovaném závodě měla podle původních plánů společnosti Samsung odstartovat v roce 2028 a postupně vytvořit až sedm tisíc pracovních míst.

Přístup Fialova nástupce Andreje Babiše (ANO) je ale jiný. „Žádná gigafactory tam nikdy nebude,“ prohlásil minulý týden. Jako jeden z důvodů uvedl, že s výstavbou nesouhlasí tamní obyvatelé, kteří projekt dříve odmítli v referendu kvůli obavám z dopadů na obec a krajinu. Dodal ale, že na pozemcích o rozloze 278 hektarů by měl vyrůst jiný projekt. O co by se mohlo jednat, zatím nepřiblížil, zdůraznil však, že by se záměrem měli obyvatelé souhlasit.

Jenže jak se nyní ukazuje, plán státu na místě vybudovat takzvaný strategický podnikatelský park, na jehož přípravu už dal miliony, u místních naráží i nadále.

Přestože se s výstavbou gigafactory nepočítá, stát, obec nebo i kraj už do příprav projektu investovaly miliony korun.

Podle Davida Vondry ze Státní investiční a rozvojové společnosti bylo na přípravu plochy doposud vynaloženo zhruba 11,9 milionu korun. Na přípravách se finančně podílel i Moravskoslezský kraj, který podle mluvčí Nikoly Birklenové zaplatil za projekt zhruba 286 tisíc korun, uvedla pro Novinky.

Samotná Dolní Lutyně v souvislosti s projektem vynaložila asi 500 tisíc korun – především ale na právní zastoupení a odborné posudky, řekl redakci SZ starosta Pavel Buzek.

Podle výkonného ředitele AFI – Sdružení pro zahraniční investice Ondřeje Votruby není obvyklé, že stát po zahájení přípravných prací u strategického projektu od jeho realizace ustoupí.

„Je ale třeba říci, že – tedy jen podle mých zprostředkovaných informací – přípravné práce zahájil ‚pouze‘ stát, nikoli investor samotný. Čili předpokládám, že by nemělo hrozit, že bychom se bavili o nějaké způsobené škodě přímo investorovi. A co se státu týká, údajně odmítá ten jeden konkrétní projekt, ale o jiném je připraven se bavit. Čili ty náklady ještě vůbec nemusí být utopené,“ vysvětluje.

„Signál je to v každém případě nedobrý. Česká vláda slíbila podporu, nyní ji bere zpět. Jedná se samozřejmě o úplně jinou vládu, ale to investora zase až tak moc nezajímá. Pořád je to vláda ČR,“ dodává.

Takové rozhodnutí vlády podle něj může mít obecně dopad na důvěru investorů v připravenost Česka na velké strategické investice

„Důležité je, aby se takovéto „změny názorů české vlády“ neopakovaly, zejména ne u projektů, které jsou v pokročilejší fázi. Jinak půjde strmě dolů reputace ČR, důvěra v náš stát. A nejen, že k nám nepřijde už žádný nový investor, ale přišli bychom i o expanze těch stávajících, které jsou naším „rodinným stříbrem“ a tím jediným, co nás aktuálně ještě drží vysoko na mapě zemí relativně atraktivních pro investice,“ myslí si Votruba.

Jak Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak Státní investiční a rozvojová společnost zdůrazňují, že Samsung své plány na stavbu gigafactory několikrát odložil.

„Současná vláda projekt gigafactory v Dolní Lutyni neukončila. Investiční rozhodnutí bylo odloženo samotným investorem – společností Samsung – na začátku roku 2025, původně o dva roky, následně na neurčito, a to v souvislosti s celoevropským ochlazením trhu s elektromobilitou. Finální rozhodnutí investora je vázáno na budoucí vývoj tohoto trhu,“ uvedla pro redakci SZ tisková mluvčí MPO Štěpánka Filipová.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) ale situaci vidí jinak. Upozorňuje, že Samsung i přes odklady investici ze své strany nezrušil. „Jak to bylo s Dolní Lutyní? Samsung, se kterým jsem v únoru v Koreji jednal, od investice neodstoupil. Jednou z jeho podmínek naopak bylo mít připravenou lokalitu,“ sdělil redakci.

Zrušení projektu je podle něj v rozporu s vizí vlády o přechodu k ekonomice s vysokou přidanou hodnotou a Česká republika tím přichází o miliardovou investici, po které rády sáhnou okolní země.

Jaký projekt by mohl obsadit místo určené původně pro gigafactory, zatím není jasné. Příprava lokality Dolní Lutyně jako strategického podnikatelského parku pokračuje. To ostatně ukázalo středeční veřejné projednání změny zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje o projektu.

„Státní investiční a rozvojová společnost nadále pracuje na tom, aby byl pozemek připraven pro strategické projekty s vysokou přidanou hodnotou, které mohou Moravskoslezskému kraji přinést potřebný ekonomický impulz a vytvořit perspektivní pracovní místa pro místní obyvatele,“ vysvětlila Filipová.

Na setkání přišlo několik desítek lidí včetně obyvatel Dolní Lutyně, kterým zástupci státu a kraje představili mimo jiné studii SEA k plánované změně využití pozemků. Projektu dala zelenou, když nezjistila zásadní dopad na životní prostředí v oblasti, pokud budoucí investor splní podmínky stanovené v zásadách.

Martin Bohoněk ze spolku Poolší, který proti projektu dlouhodobě vystupuje, Seznam Zprávám řekl, že jeho odmítavý postoj dále trvá. „Už po prohlášení pana premiéra jsem krotil emoce. Dnes je jen potvrzeno, že stát má záměr do území něco dostat za každou cenu. Během těch dvou let jsme slýchali i větu, že pokud nebude Samsung, nebude nic. A opak je pravdou,“ uvedl.

Protestující tak proti změnám plánují podat námitky. Třeba proto, že podle nich posudky o změně územních zásad stojí na nekvalitně zpracovaných studiích.

„Pro nás je jedno, jestli bude gigafactory, megafactory nebo nějaký plán B, o kterém vůbec nic nevíme. Vyčkáváme, že budeme osloveni a dozvíme se bližší podrobnosti,“ přidal se starosta Dolní Lutyně Buzek.

I další projekty tak mohou narazit na odpor místních. „Situace mi přijde natolik vyhrocená, že asi bude obtížné najít takový projekt, který by nevyvolal odpor,“ dodal Ondřej Votruba s tím, že místní jsou naštvané, čemuž se on sám nediví.