Článek
První polovina roku 2026 byla na finančních trzích ve znamení výrazných výkyvů, nakonec však přála hlavně akciím. Investoři reagovali na vývoj inflace a úrokových sazeb, obchodní spory i válku s Íránem, která zvýšila geopolitickou nejistotu a rozkolísala ceny energetických surovin.
Americké akcie přesto výrazně posílily a širší indexy S&P 500 a Nasdaq zaznamenaly nejlepší čtvrtletí od roku 2020. Investoři zůstávali optimističtí ohledně dalšího růstu americké ekonomiky i hospodářských výsledků firem, přičemž důležitým motorem trhu byly nadále technologické společnosti a pokračující investice do umělé inteligence.
„Měli jsme skvělou první polovinu roku, rozhodně lepší, než se očekávalo,“ uvedl analytik Oliver Pursche ze společnosti Wealthspire Advisors. „Navzdory všem geopolitickým záležitostem si americká ekonomika vede dobře a firemní zisky jsou silné,“ dodal.
Silný kvartál za sebou mají také evropské akcie, když panevropský index STOXX Europe 600 ve druhém čtvrtletí přidal deset procent. Šlo tak o jeho nejlepší výsledek od října 2020. Akciím v závěru pololetí pomohly rovněž známky zmírňování napětí na Blízkém východě a následný pokles cen ropy.
Složitější ale bylo prostředí na dluhopisových trzích, kde se do cen promítala nejistota ohledně dalšího vývoje inflace a tempa snižování úrokových sazeb. Pro výsledky českých penzijních fondů proto nebyl rozhodující pouze podíl akcií a dluhopisů v portfoliu, ale také do jakých zemí investice mířily a vývoj koruny vůči hlavním světovým měnám.
Dynamické fondy vedou
Výkonnost penzijních fondů se přitom týká téměř čtyř milionů účastníků a více než 660 miliard korun jejich úspor. Podle posledních dostupných údajů za první čtvrtletí letošního roku spořilo či investovalo ve třetím pilíři celkem 3,89 milionu lidí, kterým penzijní společnosti spravovaly majetek ve výši 660,19 miliardy korun.
Varianty penzijního spoření
- Konzervativní fondy – nejnižší riziko i možnost zhodnocení, investují hlavně do dluhopisů.
- Vyvážené (smíšené) fondy – střední riziko i možnost zhodnocení, investují do dluhopisů a akcií v rámci jednoho fondu.
- Dynamické fondy – vyšší riziko i možnost zhodnocení, investují jen do akcií, zhodnocení může překonat inflaci.
- Alternativní fondy – obdoba dynamických fondů od roku 2024, umožňuje ještě volnější strategii, lze investovat i do startupů, fondů soukromého kapitálu či nemovitostí.
V účastnických fondech doplňkového penzijního spoření investovalo 2,24 milionu lidí a objem jejich majetku dosáhl 320,25 miliardy korun. V transformovaných fondech, do nichž se od konce roku 2012 již nedá vstupovat, zůstávalo 1,65 milionu účastníků s majetkem v hodnotě 339,94 miliardy korun. Tento druh fondů je nejméně ziskový a je spoután přísnými pravidly.
Z příznivého vývoje akciových trhů těžily především dynamické penzijní fondy, které mají v portfoliích nejvyšší zastoupení akcií. Z devíti sledovaných fondů se podle průběžných údajů ke konci června hned tři dostaly nad hranici 12 procent. Nejlépe si vedl dynamický fond Generali se zhodnocením 12,84 procenta. Následovaly Conseq s výnosem 12,24 procenta a NN, který přidal 12,17 procenta.
Penzijní fondy v prvním pololetí
| Název | Dynamický | Vyvážený | Povinně konzervativní | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Allianz | 6,56% | 4,11% | 1,63% | k 24.6. |
| Conseq | 12,24% | 1,39% | 1,69% | k 23.6. |
| Česká spořitelna | 10,00% | 6,36% | 1,72% | k 23.6. |
| ČSOB | 8,50% | 6,21% | 1,75% | k 25.6. |
| Generali | 12,84% | 6,17% | 1,68% | k 29.6. |
| Komerční banka | 9,90% | 6,12% | 0,86% | k 25.6. |
| NN | 12,17% | 5,07% | 0,86% | k 28.6. |
| Rentea | 10,46% | 1,69% | 1,71% | k 23.6. |
| UNIQA | 7,77% | 6,45% | 1,71% | k 26.6. |
| PRŮMĚR | 10,05% | 4,84% | 1,51% |
Zdroj: Webové stránky penzijních společností
Vyvážený fond od Komerční banky: Pro nové smlouvy tento fond již není v nabídce
Rozdíly mezi jednotlivými dynamickými fondy přitom nebyly zanedbatelné. Zatímco například fond Generali vydělal téměř 13 procent, ten od Allianz zaznamenal 6,56 procenta. Ale i ten nejslabší dynamický fond v přehledu však skončil výrazně v plusu. Jednoduchý průměr výsledků devíti sledovaných dynamických fondů činil přibližně deset procent, tedy zhruba dvojnásobek průměru vyvážených strategií.
Podle Jana Sedláčka, mluvčího Asociace penzijních společností, navazují letošní výsledky na tři předchozí silné roky. Dynamické fondy v roce 2023 zhodnotily prostředky účastníků v průměru o 12,5 procenta, v roce 2024 o 20,6 procenta a loni o 16,5 procenta.
„Zatím to vypadá, že účastníci dynamických fondů budou zažívat čtvrtý rok po sobě s dvouciferným zhodnocením. Letos byla magická desítka prolomena už v květnu,“ uvedl pro Seznam Zprávy Byznys Sedláček.
Další strategie zaostaly
Také vyvážené fondy většinou střadatelům vydělávaly, jejich výsledky však už byly podstatně střídmější. Tyto fondy kombinují akcie s dluhopisy a dalšími méně rizikovými aktivy, takže se snaží nabídnout kompromis mezi výnosem a kolísáním hodnoty investice. Nejlépe si vedla UNIQA následovaná Českou spořitelnou a ČSOB. Průměrná výkonnost sledovaných vyvážených fondů dosáhla přibližně 4,8 procenta.
Nejméně vynášely povinné konzervativní fondy, které peníze ukládají především do státních dluhopisů, nástrojů peněžního trhu a dalších méně rizikových investic. Jejich cílem je především omezit výkyvy hodnoty úspor, čemuž zpravidla odpovídá také nižší očekávaný výnos.
Výsledky se pohybovaly v úzkém rozmezí od 0,86 do 1,75 procenta. Nejvyšší zhodnocení vykázala ČSOB, za ní následovaly Česká spořitelna a shodně UNIQA s Renteou. Konzervativní fondy v průměru přidaly zhruba 1,5 procenta.
Výsledky tak potvrzují, že v období růstu akciových trhů se vyšší rizikovost dynamických strategií promítla do podstatně vyšších výnosů. Zároveň ale platí, že při poklesu trhů mohou právě tyto fondy zaznamenat také nejvýraznější ztráty.
Reforma třetího pilíře
Do budoucího fungování penzijních fondů by přitom měla výrazně zasáhnout připravovaná reforma třetího pilíře. Ministerstvo financí na začátku června představilo návrh nazvaný „Lepší penzijko“ a odeslalo novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření do meziresortního připomínkového řízení. Návrh tedy zatím není definitivně schválen a jeho podoba se ještě může změnit.
Jednou z hlavních novinek má být strategie životního cyklu, kterou by penzijní společnosti nabízely novým klientům jako základní a administrativně nejjednodušší variantu. Účastníci mladší 50 let by tak podle návrhu měli nejméně 80 procent prostředků v akciovém fondu.
Po dosažení 50 let by se jejich úspory začaly postupně přesouvat do konzervativnějších investic, aby se s blížícím se důchodem omezilo riziko výrazného propadu. Ministerstvo současně navrhuje zrušit povinný investiční dotazník.
Součástí změn je také plánované ukončení transformovaných fondů ke konci roku 2036 a výrazná úprava poplatků, které si fondy strhávají. U konzervativních, vyvážených i dynamických fondů by se zrušil výkonnostní poplatek a maximální poplatek za správu by se sjednotil na 0,5 procenta ročně.
Výjimkou by byly alternativní fondy, u nichž mají poplatky zůstat beze změny. Ministerstvo argumentuje tím, že nižší poplatky nechají klientům větší část dosaženého zhodnocení.
Asociace varuje
V souvislosti s reformou vidí Asociace penzijních společností pozitivní i negativní stránku. Vítá plánované zavedení strategie životního cyklu, díky níž by noví účastníci trávili většinu investičního horizontu v dynamických fondech a mohli využívat jejich vyššího dlouhodobého výnosového potenciálu.
Za problematické naopak asociace považuje navrhované snížení příjmů penzijních společností. Poplatek za správu nejvýše 0,5 procenta je podle ní hluboko pod průměrnými náklady sektoru a příjmy společností by se ve srovnání se současností mohly snížit téměř čtyřnásobně.
„Pro účastníky to bohužel může znamenat, že se penzijní společnosti budou muset soustředit ne nutně na nejvýnosnější, ale především nejlevnější aktiva a budou muset omezit aktivní správu portfolií,“ upozornil Sedláček. To by se podle něj mohlo negativně promítnout do konečného zhodnocení úspor klientů.
Asociace proto doufá, že stát nastaví penzijním společnostem podmínky, které jim umožní alespoň pokrýt náklady.
„A to třeba i tak, že jim umožní umořovat náklady třetích stran spojené s nákupem aktiv přímo z prostředků jednotlivých fondů, jak je to na kapitálovém trhu běžné, a ne ze zmíněného poplatku za správu, jako je tomu dosud,“ doplňuje mluvčí asociace.
