Euro je finálně u ledu. Vláda se k němu vrátí za rok, ale už nic nestihne

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Politické dohady ohledně eura prozatím končí. Vláda schválila návrh Ministerstva financí a České národní banky, aby se zatím pro případný vstup do eurozóny nic nepodnikalo. Zadala si tři posudky, které znovu vyhodnotí za rok.

„Formálně se k tomu vrátíme v prvním čtvrtletí příštího roku,“ uvedl po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ani pak už ale kvůli nedostatku času a politickým preferencím nelze nic podstatného ohledně eura čekat. Což i odpovídá poptávce domácí veřejnosti, které podle průzkumů současný stav ve velké většině vyhovuje.

Euro se na úrovni vlády formálně probíralo kvůli analytické zprávě o tom, jak je zdejší ekonomika na případné přijetí eura připravena a jak plní takzvaná maastrichtská kritéria, tedy povinné podmínky týkající se inflace nebo rozpočtového schodku. Zpráva se vyrábí pravidelně kvůli dvacet let starému závazku, který plyne už ze smlouvy o přistoupení k Evropské unii a Česko by podle něj mělo o euro usilovat a jednoho dne ho i přijmout.

Hodnoticí zprávu musí projednat vláda, což se ale loni koncem roku zaseklo kvůli rozdílné interpretaci toho, co analýzy tentokrát ukázaly. Menší koaliční strany si je vyhodnotily tak, že připravenost na euro už je vysoká a že maastrichtská kritéria půjde letos splnit, proto se domáhaly rychlejšího postupu.

Nečekanou podporu tomuto názoru dal prezident Petr Pavel, když se v novoročním projevu za euro postavil. Nakonec však ve vládě převážil názor prosazovaný od začátku hlavně v ODS. A sice, že koaliční program s žádným posunem směrem k eurozóně nepočítá a že není kam spěchat. A to proto, že stávající stav veřejnosti vyhovuje a že navíc plnění maastrichtských kritérií není ani letos jisté.

Za loňský rok by Česko neprošlo kvůli příliš vysoké inflaci a rozpočtovému schodku. Ten by se letos měl podle Stanjury vejít do požadovaných tří procent HDP, ale inflace – i přes očekávaný pokles – bude letos nejspíš ještě příliš vysoká. O euro se smí ucházet země s inflací nejvýš 1,5 procentního bodu nad průměrem tří nejlepších zemí eurozóny.

„Je to nejobtížnější úkol pro rok 2024 a je poměrně málo pravděpodobné, že se do konce 2024 České republice podaří splnit,“ prohlásil Stanjura. Splnění by podle něj vyžadovalo udržet letošní míru zdražení na úrovni kolem dvou procent, většina odhadů však očekává spíš procenta tři.

Stoupenci evropské měny, ke kterým v současné pětikoalici patří STAN, Piráti, Top 09 a opatrně také lidovci, původně považovali další čekání před spuštěním formálních procedur za zbytečné otálení. A to kvůli tomu, že před samotnou přihláškou o euro musí kandidátská země strávit minimálně dva roky v takzvaném mechanismu směnných kurzů známém pod zkratkou ERM2.

Česko by teoreticky mohlo o vstup do ERM2 požádat kdykoli a k plnění inflačního kritéria se propracovat až v průběhu dvouleté zkušební lhůty. Během prosince a ledna se zvenčí zdálo, že stoupenci tohoto postupu mají ve vládě většinu – STAN, Piráti, ale i TOP 09 nejdřív navrhovali doprovodit vládní usnesení k hodnoticí zprávě různými formulacemi, z kterých by zájem o ERM2 šlo vyčíst.

ODS si však nakonec v rámci koalice Spolu prosadila svou – mimo jiné proto, že vstup do ERM2 by už znamenal faktický zásah do dnešní měnové suverenity, kterou odpůrci eura berou jako jeden z nejdůležitějších argumentů. Konkrétně v tom, že koruna by v ERM2 už nemohla volně plout jako dnes, ale musel by se určit oficiální střední kurz k euru a centrální banka by korunu musela držet v rozpětí plus minus 15 procent.

Střet v koalici se vyhrotil také kvůli novému sólovějšímu marketingu STAN ve všech politických otázkách a následné přetahované o to, kdo je v otázce eura jeho větším propagátorem. Starostové se pokusili svůj zájem o euro zdůraznit tím, že jejich ministr pro EU Martin Dvořák jmenoval minulý týden bez konzultací ve vládě svého zmocněnce pro přijetí eura Petra Zahradníka. Druhý den ho však musel kvůli stížnostem ostatních stran odvolat.

Současně se koalice dohodla, že pro přípravu na euro učiní aspoň minimum. U Národní ekonomické rady vlády (NERV) si objednala posudek přínosů a rizik vstupu do ERM2, u Legislativní rady vlády analýzu legislativních otázek tohoto kroku a případného vstupu do eurozóny. Oba posudky mají být hotovy do října, legislativní rada má v tom svém prověřit mimo jiné, zda a jak by kvůli euru bylo nutné měnit zákony a Ústavu.

Třetí posudek má připravit do prvního čtvrtletí 2025 Ministerstvo financí a centrální banka. Jde o aktualizaci téže analýzy, kvůli které vznikl před Vánoci v koalici spor. Centrální banka ji vyrábí každoročně v užší verzi, kde zkoumá „sladěnost“ tuzemské ekonomiky s eurozónou. Ministerstvo financí pak každý druhý rok přidává vyhodnocení maastrichtských kritérií, to ale podle čerstvého usnesení vlády bude muset tentokrát udělat znovu už za rok.

Podle místopředsedy vlády za TOP 09, ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, je přínos v tom, že existují termíny pro dotažení přípravných kroků, které by tak jako tak bylo potřeba udělat. „Nemá smysl plánovat poslední krok léčby, když ani nevíte, jak ji zahájíte. My máme jasný plán,“ uvedl po jednání vlády Válek.

Strany z koalice Spolu se dohodly, že euro nebudou vytahovat ani jako konfliktní téma evropských voleb letos v červnu. Střet o něj lze čekat až v parlamentních volbách příští rok.

Pokud však ODS a ANO zachovají stávající postoj, těžko čekat výraznější posun směrem k euru i v dalším volebním období.