Článek
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Po červnovém zvýšení si tak dala čas na vyhodnocení dalšího vývoje inflace, cen energií i evropské ekonomiky.
Depozitní sazba, která je pro nastavení měnové politiky ECB klíčová, zůstala na 2,25 procenta. Výše sazeb ECB se postupně promítá také do ceny úvěrů, hypoték a výnosů z úspor v zemích platících eurem.
Centrální banka v prohlášení uvedla, že výhled cen energií se nyní pohybuje blízko základního scénáře její červnové prognózy. Energie však zůstávají výrazně dražší než před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě a jejich další vývoj je velmi nejistý.
„Nejistota zůstává vysoká a plný dopad energetického šoku na inflaci se ještě neprojevil,“ uvedla ECB po zasedání. „Rada guvernérů proto pozorně sleduje intenzitu a délku trvání šoku, stejně jako jeho nepřímé a druhotné dopady,“ dodala.
Rozhodnutí odpovídalo očekávání ekonomů i finančních trhů. V průzkumu agentury Reuters předpokládalo všech 74 oslovených ekonomů, že centrální banka na červencovém zasedání sazby nezmění. Pozornost investorů se proto soustředí především na to, zda ECB přistoupí k dalšímu zvýšení na některém z příštích zasedání.
ECB si nechává otevřené dveře
ECB zároveň zopakovala, že další kroky bude posuzovat podle nových ekonomických a finančních údajů na každém jednotlivém zasedání. Zaměří se především na výhled inflace, rizika spojená s jejím dalším vývojem, sílu domácích cenových tlaků a to, nakolik se dosavadní nastavení měnové politiky promítá do ekonomiky.
„Rada guvernérů se předem nezavazuje k žádnému konkrétnímu vývoji úrokových sazeb,“ zdůraznila centrální banka. Další zvýšení úroků tak ponechala otevřené, zároveň však nenaznačila, že by k němu muselo dojít už na příštím zasedání.
ECB sazby naposledy zvýšila v červnu, a to o čtvrt procentního bodu. Reagovala tím především na nové inflační riziko spojené s dražšími energiemi a konfliktem na Blízkém východě. Vyšší ceny ropy a plynu totiž mohou zdražit výrobu, dopravu i potraviny a následně se přenést do širšího růstu spotřebitelských cen.
Od červnového zasedání však inflační tlaky alespoň částečně polevily. Meziroční inflace v eurozóně v červnu zpomalila z květnových 3,2 na 2,8 procenta. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, klesla z 2,6 na 2,4 procenta. Růst cen tak zůstává nad dvouprocentním cílem ECB, jeho tempo se však snížilo.
Proti rychlému dalšímu zvyšování sazeb hovoří také slabý výkon ekonomiky eurozóny. Vyšší úroky zdražují financování domácnostem i firmám, tlumí spotřebu a investice a mohou hospodářský růst dále brzdit. ECB proto musí vyvažovat riziko dlouhodobě zvýšené inflace s nebezpečím, že příliš přísnou měnovou politikou ekonomiku zbytečně oslabí.
Pozornost se přesouvá k září
Červencové zasedání navíc nepřineslo nové makroekonomické prognózy. Ty ECB zveřejňuje pouze čtyřikrát ročně, vždy v březnu, červnu, září a prosinci. Nejbližší aktualizaci proto představí v září, kdy bude mít více údajů o tom, jak se dražší energie promítají do inflace a jak evropské hospodářství zvládá vyšší úrokové sazby.
Právě na zářijové zasedání se podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera přesune hlavní pozornost. „Domníváme se, že s dalšími kroky bude ECB chtít vyčkat na září, kdy bude mít k dispozici novou prognózu, aktuální data o mzdovém vývoji a také jasnější představu o vývoji konfliktu na Blízkém východě a jeho sekundárních dopadech do cenového vývoje,“ uvedl.
Komerční banka očekává, že ECB v září úroky znovu zvýší. „Očekáváme přitom, že v září sazby vzrostou o dalšího čtvrt procentního bodu a depozitní sazba by se tak dostala na 2,5 procenta, což by podle nás měla být zároveň její neutrální úroveň. Tam posléze podle naší prognózy nějakou dobu setrvá,“ dodal Gürtler. Neutrální sazba by podle ekonomické teorie neměla hospodářství výrazně podporovat ani brzdit.
Podobný scénář převládá také mezi dalšími ekonomy. V červencovém průzkumu Reuters očekávalo 52 ze 74 respondentů, že ECB do konce roku sazby ještě jednou zvýší, nejpravděpodobněji právě v září. Necelá třetina naopak předpokládala, že sazby zůstanou na současné úrovni až do konce roku.
