Článek
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání snížila úrokové sazby, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Klíčová depozitní sazba, za kterou si komerční banky ukládají u ECB přebytečnou likviditu, klesla o čtvrt procentního bodu na dvě procenta.
ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu. Od té doby zatím depozitní sazbu zredukovala osmkrát, vždy o čtvrt procentního bodu.
Jedním z impulzů pro další uvolnění měnové politiky byla aktuální data o inflaci. Podle odhadu evropského statistického úřadu Eurostat totiž meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalil na 1,9 procenta z dubnových 2,2 procenta. Inflace se tak poprvé od loňského září dostala pod dvouprocentní inflační cíl ECB.
Evropskou měnovou politiku dlouhodobě využívá jako argument i americký prezident Donald Trump, který opakovaně vyzývá šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella ke snižování úrokových sazeb. Naposledy ve středu na své sociální síti Truth Social znovu kritizoval Powellovu údajnou nečinnost a poukázal na vývoj v eurozóně.
„Pan příliš pozdě“
Nyní argumentoval, že podle zprávy společnosti ADP o vývoji zaměstnanosti v soukromém sektoru USA došlo v květnu ke zpomalení tvorby pracovních míst, což si podle Trumpa vyžaduje okamžité snížení úroků v USA. Americký prezident si přeje nižší úrokové sazby, protože by zlevnily úvěry firmám a hypotéky občanům. Firmy by si tak mohly výhodněji půjčovat peníze na svůj rozvoj a tedy i zaměstnávat více lidí.
„Údaje ADP jsou venku. ‚Příliš pozdě‘ Powell teď musí snížit sazbu. Je neuvěřitelný. Evropa snižovala devětkrát,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Prezident šéfa Fedu opakovaně označuje přezdívkou „Pan příliš pozdě“ a kritizuje ho za údajné otálení s reakcí na vývoj ekonomiky.
Trumpův výrok ale není zcela přesný – ECB snížila sazby osmkrát, a to od loňského června. Předtím je buď ponechávala beze změny, nebo naopak několikrát zvyšovala kvůli vysoké inflaci.
Trump pravidelně dává ECB za příklad aktivnější měnové politiky. Ekonomové však upozorňují, že podmínky v eurozóně a Spojených státech se liší. Evropa čelí nižšímu ekonomickému růstu a mírnější inflaci, což ospravedlňuje odlišný přístup. Navíc ECB má na rozdíl od Fedu mandát zaměřený výhradně na cenovou stabilitu, zatímco americká centrální banka sleduje i vývoj zaměstnanosti.
„Na rozdíl od USA, kde cla mohou inflaci znovu nastartovat, je evropská inflace už pod kontrolou,“ poznamenal Michael Field, akciový stratég společnosti Morningstar.
Investoři se obávají, zda pod Trumpovou vládou zůstane zaručena nezávislost americké centrální banky. A to přesto, že prezident minulý měsíc uvedl, že šéfa Fedu neodvolá před koncem jeho funkčního období v květnu 2026.
Podle analytika Jacka Allena-Reynoldse ze společnosti Capital Economics nejnovější údaje o inflaci podporují očekávání, že ECB úroky sníží také v červenci. Někteří analytici však další redukci úroků v eurozóně očekávají až v září, upozornil server CNBC.
Po červnovém snížení úrokových sazeb si z důvodu vysoké nejistoty dá ECB se snižováním úrokových sazeb podle ekonoma Martina Gürtlera z Komerční banky pauzu.
„Ta může trvat do září nebo dokonce ještě déle. Myslíme si ale, že obavy o hospodářský růst nakonec převáží strach z případného růstu inflace zapříčiněného celními válkami, a depozitní sazba se tak do konce letošního roku pravděpodobně posune dolů ještě jednou na konečných 1,75 procenta,“ uvedl.
Koruna na ročních maximech
Vývoj v eurozóně i domácí inflační čísla se promítají i do kurzu české koruny, která v posledních týdnech postupně posiluje. Momentálně se obchoduje kolem 24,80 Kč za euro, tedy na nejsilnějších úrovních za poslední rok.
Euro vůči koruně se obchoduje na nejslabších úrovních za poslední rok.
Podle hlavního analytika společnosti Citfin Miroslava Nováka dal koruně impuls k posílení ve středu zveřejněný předběžný odhad květnové spotřebitelské inflace.
„Za prvé inflace rostla rychleji a za druhé struktura inflace se zrychlením cen ve službách téměř vylučuje, že by bankovní rada ČNB na červnovém zasedání snížila úrokové sazby. S ohledem na strukturu inflace je navíc jasné, že centrální bankéři budou muset být s případným snižováním sazeb ve druhé polovině roku maximálně obezřetní,“ konstatoval.
Pro další posilování koruny vůči euru podle něj momentálně hovoří několik faktorů.
„Za prvé stabilita sazeb ČNB versus snižování sazeb v eurozóně. Za druhé solidní čísla z české ekonomiky. A za třetí přeci jen trochu optimističtější výhled na obchodní politiku USA. V neposlední řadě je aktuální posilování koruny pozitivní zprávou pro turisty, kteří plánují nákup eur či polských zlotých. Koruna totiž posiluje i vůči polské měně,“ doplnil analytik.
