Článek
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Rozhodnutí odpovídalo očekávání ekonomů i předchozím vyjádřením některých členů rady.
ČNB tak po červnovém zvýšení úroků tentokrát zvolila pauzu. V červnu sazby zvedla poprvé po čtyřech letech, protože se obávala, že v české ekonomice znovu sílí tlak na růst cen. Poukazovala především na rychlé zdražování služeb, růst mezd a sílící zájem domácností i firem o úvěry.
Vyčkání před srpnovým jednáním signalizoval například člen rady Jakub Seidler. Pro agenturu Bloomberg uvedl, že se „kloní k ponechání sazeb beze změny a vyčkání na další informace“.
Přestože celková inflace zůstává pod dvouprocentním cílem ČNB, podle něj k jejímu poklesu přispívají levnější potraviny a administrativní opatření tlumící ceny elektřiny. Tento vliv ale postupně podle Seidlera odezní.
Podobně se vyjadřoval člen bankovní rady Jan Kubíček. „Za sebe nevylučuji, že by do konce roku mohlo dojít ještě k jednomu zvýšení úrokových sazeb,“ řekl v rozhovoru pro Reuters. Důvod ke spěchu však nevidí.
Při dalším rozhodování bude podle něj ČNB sledovat hlavně vývoj mezd, ceny nemovitostí, zájem o úvěry a takzvanou jádrovou inflaci, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin a lépe ukazuje, jak silné jsou cenové tlaky uvnitř ekonomiky.
Deflace v potravinách
Opatrnost ČNB podporují také nejnovější údaje o cenách. Podle středečního předběžného odhadu Českého statistického úřadu vzrostly spotřebitelské ceny v červenci meziročně o 1,7 procenta, zatímco v červnu činila inflace 1,5 procenta. Meziměsíčně se cenová hladina zvýšila o 0,6 procenta.
Po zveřejnění předběžných údajů upozornil analytik Raiffeisenbank Martin Kron, že nízkou celkovou inflaci drží především potraviny. „Strůjcem toho, že se inflace drží pod dvouprocentním cílem ČNB, jsou ceny potravin, kde je nadále deflace,“ uvedl. Naopak růst cen služeb po předchozím mírném zpomalení znovu zrychlil. Podle Krona proto bankovní rada bude vyčkávat na další data.
Nízká celková inflace však zakrývá výrazné rozdíly mezi jednotlivými částmi spotřebního koše. Ceny zboží meziročně klesly o 0,2 procenta a potraviny o 3,1 procenta.
Služby naproti tomu zdražily o 4,7 procenta, po červnových 4,5 procenta. Inflace bez energií, potravin, alkoholu a tabáku současně zrychlila z 3,1 na 3,2 procenta. Právě ceny služeb a jádrová inflace jsou pro další rozhodování ČNB důležitější než samotný celkový údaj.
