Hlavní obsah

Kartely jsou pátým největším zaměstnavatelem v Mexiku, ukázala studie

Foto: Frontpage, Shutterstock.com

Mexická policie. Ilustrační foto.

Reklama

Vědecká studie ukázala, že drogové kartely v Mexiku zaměstnávají na 175 tisíc lidí, což z nich dělá pátého největšího zaměstnavatele na trhu. Cesta k jejich poražení vede přes omezení jejich náborových aktivit.

Článek

Mexická vládu už desítky let bojuje marný boj proti drogovým kartelům, které mají obří vliv na celou zemi a její ekonomiku. Jsou s nimi spojené vraždy, únosy či pašování drog. Ročně tisíce členů kartelů skončí v mexických vězeních, přesto se však těmto kriminálním organizacím daří rok od roku růst a páchat více zločinů. Například počet vražd spojených s bojem znepřátelených kartelů se mezi lety 2006 až 2018 ztrojnásobil, což z Mexika dělá nejsmrtelnější zemi v Latinské Americe.

Akademický časopis Science zveřejnil studii, jež by mohla v příštích letech pomoct tamní vládě oslabit vliv kartelů v zemi. Podle ní mexické drogové kartely „zaměstnávají“ v samotném Mexiku kolem 175 tisíc lidí, což z těchto kriminálních organizací dělá 5. největšího zaměstnavatele v zemi. Autoři studie využili ke sečtení členů kartelů matematický model, do kterého zahrnuli data o vraždách, pohřešovaných a uvězněných osobách a stejně tak informace o interakcích mezi soupeřícími organizacemi.

Zjistili, že nejlepším způsobem, jak oslabit kartely, je omezit jejich schopnost rekrutovat nové členy. Na druhou stranu se ukázalo, že zavírání členů do vězení v průměru jen zvýší počet vražd. „Více než 1,7 milionu lidí se nachází ve vězeních po celé Latinské Americe. Navýšení jejich počtu nevyřeší bezpečnostní problémy spojené s kartely,“ stojí v textu studie.

V zemi jižně od Spojených států o nadvládu soupeří primárně dvě frakce. Kartel Sinaloa a kartel Jalisco nová generace. Na celém území však operuje až 198 menších i větších skupin. Většina z nich funguje jako „podřízení“ těch největších hráčů.

Podle Guardianu mnoho bezpečnostních analytiků, kteří se zabývají kartely, závěry studie uvítalo. Někteří z nich je popsali jako „přelomové“. Jiní, jako je například Victoria Dittmarová, výzkumnice think-tanku Insight Crime, upozorňují, že počty členů kartelů nemusí být přesné. „Je složité říct, kdo je členem kartelu a kdo ne,“ řekla pro Guardian Dittmarová. Není podle ní ani jednoduché definovat, co je kartel a co představuje členství. „Co třeba politik, který od kartelu získává peníze? Nebo člověk, jenž s kartelem spolupracuje jen jednorázově?“

Podle Valetina Peredy, profesora z montrealské univerzity, není myšlenka omezení schopnosti rekrutovat nové členy za účelem snížení násilí novým objevem. „V případě, že kartely nemohou nabírat nové členy, nemohou nahradit své ztráty, což znamená, že spolu nemohou nadále tak intenzivně bojovat,“ řekl pro Guardian.

Mexický prezident Andrés Manuel Lopéz Obrador razí politiku pod heslem „objetí, ne výstřely“. Cílem této iniciativy je nabídnout mladým mužům, kteří jsou cílovou skupinou, ze které kartely rekrutují, ekonomicky stabilnější budoucnost. Politika zahrnuje růst mezd, boj proti chudobě či odborné vzdělávání. Nicméně tato strategie zatím nebyla úspěšná a míra násilí se během jeho prezidentství zvýšila.

Na druhé straně prezident El Salvadoru, další latinskoamerické země zmítané násilím gangů, Nayib Bukele zvolil zcela opačnou politiku. Více než 2 % obyvatel země skončila ve vězení, což vedlo ke snížení násilí. Nicméně jeho vláda čelí mnoha obviněním z porušování lidských práv.

Reklama

Doporučované