Hlavní obsah

Buď zelený, nebo skončíš. Zboží od těch, co škodí klimatu, bude jako drogy

Pusťte si záznam celého Byznys Clubu o udržitelnosti ve firmách. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

16. 11. 16:46

Dřív výstřednost, dnes je udržitelnost ve firmách běžná věc, ve které ale Česko zaostává. Přitom je jako průmyslová země čtvrtý největší emitent skleníkových plynů na obyvatele v EU. Jak složité je přepnout firmu „nazeleno“?

Článek

Ta scénka ukazuje budoucnost víc, než se zdá. Do sídla ČSOB přišel nedávno uchazeč o místo a už třetí otázka, kterou položil svým budoucím zaměstnavatelům, zněla: Jakou uhlíkovou stopu zanechává vaše banka?

Seznam Zprávy uspořádaly další Byznys Club, tentokrát s podtitulem Buď zelený, nebo skončíš.

Vyplatí se firmám podnikat zeleně a udržitelně? O tom se bavili členové představenstva ČSOB Ján Lučan, předseda představenstva ČEZ ESCO Kamil Čermák, dále Viktor Hanzlík z konzultační firmy McKinsey a pohled z praxe přinesl Josef Dvořáček za výrobce bioproduktů Sonnentor. Záznam debaty si pusťte ve videu nahoře.

Hosté Byznys Clubu

Ján Lučan, člen představenstva ČSOB

Kamil Čermák, předseda představenstva ČEZ ESCO

Viktor Hanzlík, partner McKinsey

Josef Dvořáček, ředitel Sonnentor ČR

Podle Jána Lučana z vedení ČSOB se firmě vyplatí o udržitelnost snažit, protože se jí to v budoucnu vrátí. „Udržitelnost není jen o tom, že splním nějaká zelená kritéria. Moje firma bude v budoucnu konkurenceschopná, bude nabízet produkty a služby, které budou chtít klienti kupovat a budu atraktivní pro investory,“ uvedl v debatě.

Tento trend je viditelný u investorů v západních zemích, kteří od firem vyžadují udržitelné chování a dbají na to, aby svým chováním neničila životní prostředí.

„Slogan „Buď zelený, nebo skončíš“ může znít dramaticky, ale do velké míry je to pravda. Je to společenský megatrend. Budou se to muset naučit i menší podniky,“ říká Viktor Hanzlík z McKinsey.

Pusťte si video. Energeticky unikátní centrálou ČSOB vás provede člen představenstva ČSOB Petr Hutla:

Centrála ČSOB v Praze - Radlicích. Ve dvou hlavních budovách pět tisíc zaměstnanců, energie ze zemních vrtů, využitá dešťová voda. Pojďte se podívat dovnitř. (Video: Seznam Zprávy)

Zatímco v globálu české firmy v udržitelnosti zaostávají, pro některé z nich je udržitelnost samozřejmostí. „Nikdy jsme neuvažovali o tom, zda nám to diktuje někdo z venku, nebo zda je to trend,“ říká za společnost Sonnentor, která produkuje biovýrobky, Josef Dvořáček. „Je potřeba, aby lidé pochopili vážnost toho, že naše planeta hoří. Měli bychom se spojit a táhnout za jeden provaz.“

Impulz však musí podle Dvořáčka vyjít zevnitř. Firmy, které chtějí být udržitelné, by podle podnikatele měly dát prostor mladým lidem. „Všímám si, že když pracujeme se studenty, tak oni tuto věc cítí daleko víc než starší generace. Mezi lídry a politiky jsou spíš starší lidé, které tyto věci netrápí,“ myslí si.

Nejste zelení? Nechci pro vás pracovat

Udržitelnost firem je důležitá i pro jejich konkurenceschopnost na trhu práce, shodli se účastníci debaty. „Sám jsem to zažil. 26letý uchazeč o práci se mě zeptal, jaká je karbonová stopa naší banky. Před deseti lety by se mě na to nikdo nezeptal,“ popisuje detailně scénku zmíněnou v úvodu Lučan.

Pro energetickou společnost, jakou je ČEZ, je udržitelnost a dekarbonizace velkým tématem. „Zákazníci našich zákazníků si také přejí, aby byla firma udržitelná. Společenský mainstream v Česku se mění směrem k udržitelnosti,“ říká Kamil Čermák z ČEZ ESCO, podle kterého i zaměstnanci chtějí pracovat v udržitelné firmě.

Za čisté zboží jsou i Češi ochotní připlatit

Udržitelnější firmy budou mít oproti ostatním výhodu, protože spotřebitelé se více dívají na uhlíkovou stopu jejich výrobků. „Pokud víc a víc zákazníků nebude chtít kupovat výrobky, které svou výrobou ničí životní prostředí, bude méně konkurenceschopná,“ říká Lučan. To potvrzuje i průzkum agentury Ipsos, podle kterého se o ekologickou stopu výrobce zajímá každý druhý zákazník. A 65% z nich jsou ochotní si za „čistý“ produkt připlatit.

Podle Lučana je trend už vidět i u českých strojírenských firem, jež investovaly do ekologického zefektivnění výroby: „Začínají být atraktivnější pro své odběratele v Německu či ve Francii, kteří už koukají na karbonovou stopu.“

Podle hostů Byznys Clubu v české společnosti stále převládá názor, že přechod k ekologičtějšímu chování nám nutí někdo shora – konkrétně Evropská unie. „Připravuje regulaci, protože reflektuje to, co společnost chce. Investoři a zákazníci začali tlačit na udržitelnost mnohem dřív, než ji EU začala psát. Situace je obrácená,“ vysvětluje Lučan.

Podle něj je potřeba vnímat, že trend je jasný podobně jako před 30 lety, kdy vědci odhalili, že freony vytvářejí ozonovou díru a nebyl problém se dohodnout na jejich zákazu.

Uhlí má stopku od bank

„Za deset patnáct let vyrábět něco s výraznou emisí skleníkových plynů bude společensky na úrovni výroby freonů nebo obchodu s drogami. Společensky to bude mít takto negativní charakter. Firmy to musí vnímat, investovat do své změny a my v tom dokážeme pomoci ať už úvěrováním nebo pomocí s dotacemi,“ doplňuje Lučan.

Investice do udržitelnosti se firmám do budoucna vrátí. Naopak pokud inovovat nebudou, propásnou příležitost, zaznělo v debatě: „Super je, když to firma chce sama od sebe, ale musí se zamyslet nad změnou vnitřních procesů a efektivnější fungování bez nutnosti investic. Koukat se na nové technologie, které přicházejí, dříve to nebylo ekonomické, ale dnes už to dává smysl,“ říká Lučan.

Společnosti však nejsou jen pod nátlakem zákazníků a politiků, ale i bank, které upouštějí od financování některých projektů právě z důvodu udržitelnosti. Mezi bankami, které na „nečisté“ projekty peníze již neposkytují, patří například ČSOB, Komerční banka či Česká spořitelna.

ČSOB byla první banka u nás, která přestala financovat uhelný byznys. „Nefinancujeme uhelné doly a uhelné elektrárny. Moc se mi líbilo, aby společnost začala vnímat, že je to důležité. Bylo by dobré, aby to více vnímali i politici. Pak to dává smysl. Firma musí chtít změnu. Mohou být různé motivace, kromě té vnitřní i čistě ekonomická, abych přežil,“ říká Lučan.

Cílem Česka je snížit celkové emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 procent oproti roku 2005. Tedy o 44 milionů tun CO2. A do roku 2030 chce brát Česko, v souladu s celoevropským cílem, 32 procent spotřebované energie z obnovitelných zdrojů.

Partnerem tohoto vydání Byznys clubu byla Skupina ČSOB

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované