Článek
Na každý rozpočet si stěžují skoro všichni, ovšem při bližším pohledu nemá většina stížností zásadní důvod. Stejná historie se opakuje poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zveřejnil první návrh rozpočtu.
Za „polotovar“, který zatím nemá smysl komentovat, označil Stanjurův materiál dokonce prezident Petr Pavel. Bývalý generál přitom mohl být potěšen, že se výdaje na obranu v příštím roce zvyšují na 2,35 procenta HDP, v absolutní částce na 206,5 miliard korun. Prezidentovi by mohlo vadit, že přímo přes kapitolu Ministerstva obrany půjde „jen“ 176 miliard. Potřebné navýšení pak zajistí až byrokratická operace, která do výdajů na obranu započte 20 miliard z investic Ministerstva dopravy a kromě toho všechny výdaje tří menších kapitol, konkrétně Správy hmotných rezerv, Úřadu pro kybernetickou bezpečnost NÚKIB a Národního bezpečnostního úřadu.
Za „nepřijatelný“ označil rozpočet své kapitoly ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který proti letošku přijde o 33 miliard korun. Ovšem jeho letošní rozpočet byl rekordní, mimo jiné díky tomu, že mohl využít 37 miliard z evropských dotací. Napřesrok však už Brusel slíbil jen 15 miliard.
Stěžuje si Horská služba, která oproti letošním 310 milionům přijde o 33 milionů. Ve srovnání s rokem 2021, kdy ministři Petra Fialy nastoupili do svých funkcí, ovšem horalé stejně dostanou o 65 milionů, tedy o třetinu více.
Protesty chystají odbory, které si na jedné straně uvědomují, že platy pěti set tisíc zaměstnanců ve státním sektoru vyrostou v průměru o 4,7 procenta, tedy o poznání víc než očekávaná inflace. Přitom se na Ministerstvu obrany navýší mzdové prostředky o 13 procent, pro finanční úřady, úřady práce, školy a policii o osm až 10 procent. „Nesouhlasíme s pouhým selektivním zvyšováním platů u učitelů, bezpečnostních sborů a vojáků,“ ozval se jménem centrály ČMKOS Denis Drahoš, který by si přál desetiprocentní navýšení pro všechny.
Rozpočtový dokument předložený Stanjurou nabízí argumenty nejen těm, kdo chtějí prosadit své zájmy, stejně tak umožňuje popsat, jakou rozpočtovou strategii Fialova vláda sledovala během svého volebního období.
Dosáhla jen omezených úspor, jak dokazuje skutečnost, že růst výdajů nezaostal za mimořádně rychlou inflací. Proti roku 2021 sice poklesla útrata tzv. dotačních ministerstev, zvláště v případě zdravotnictví a průmyslu, přes které proudily dotace v časech pandemie covidu. Přerozdělovací mechanismus se však na Ministerstvu průmyslu znovu rozjíždí díky dotacím do obnovitelných zdrojů či jaderné elektrárny Dukovany. Spolu s tím posiluje role Ministerstva životního prostředí.
Úspory v dotacích se navíc využily v oblastech, které lze označit za priority Fialovy vlády. Pokud stát zvýšil v období pěti let své výdaje o 500 miliard, pak téměř polovinu si vyžádal sociální systém, skoro sto miliard navíc půjde do zmíněné obrany a o 70 miliard si v období 2021-2026 přilepší školy.
Na druhé straně, pochybnosti o efektivitě veřejných financí budí přehled desítek menších státních úřadů, které inkasují od daňových poplatníků částky od desítek milionů až do deseti miliard a v uplynulých letech si takřka všechny polepšily.
O nezbytnosti jejich samostatné existence však lze na rozdíl od armády nebo vzdělávacího systému pochybovat. Nejvíc si z menších institucí za Fialovy vlády polepšil Český telekomunikační úřad, ovšem jen díky tomu, že mu rozpočet na příští rok slibuje 2,75 miliard korun, aby měl čím zaplatit ztráty „držiteli poštovní licence“, tedy České poště. Dvě miliardy dostane nedávno založená Digitální a informační agentura, jejíž příspěvek v boji proti byrokracii však nebyl popsán. Dotace na sport sice rostou o třetinu za pět let, jenže na druhé straně patnáctiprocentní navýšení pro výzkum zdaleka nestíhá inflaci. Jako signál, že sport je pro Česko víc než věda, se může vykládat okolnost, že výdaje Národní sportovní agentury v roce 2026 dosáhnou 8,3 miliardy, a poprvé předstihnou rozpočet staroslavné Akademie věd.
Výzkumníci ovšem trpí tím, že se na rozdíl od sportovců nedokážou domluvit a že jejich zájmy nehájí jedna vlivná instituce. Stát vydá v příštím roce na výzkum 53 miliard, ovšem z toho si 25 miliard rozeberou různé vysoké školy, dalších 20 miliard rozdělí spolu s Akademií věd Grantová a Technologická agentura, státní peníze si však nárokují i výzkumníci z ministerstev, od vnitra přes zdravotnictví a průmysl až k zemědělství. Těžko se vysvětluje, proč posílat peníze do tak nepřehledného prostředí.
Lze vytvořit seznam těch, kteří si stěžují víc oprávněně než dopraváci či odbory. Soudci a státní zástupci budou v příštím roce „trpět“, protože jejich zájmy už nehájí vlivný ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Díky Blažkovi se prostředky na jejich platy zvýšily od roku 2021 do letoška o třetinu, podle návrhu rozpočtu na příští rok však budou rádi, když si je udrží na současné úrovni.
Regionální muzea napřesrok dostanou od Ministerstva kultury nominálně o deset procent méně než před pěti lety, jedině mohou požádat o výpomoc krajské radní. O víc než polovinu za pět let se snížily dotace Ministerstva zemědělství na obnovu lesů a ochranu před povodněmi. Nejistá budoucnost hrozí protidrogovým iniciativám, protože obvyklých 300 milionů na jejich podporu se do rozpočtového návrhu prozatím nedostalo.
V nejmenším nejde zpochybnit stížnost jedné společenské skupiny, konkrétně daňových poplatníků s pozdějším datem narození. Nejrychleji rostoucí položkou výdajů státního rozpočtu jsou úroky za státní dluh, které v příštím roce dosáhnou 110 miliard. To je dvaapůlkrát víc než v roce 2021, kdy dluhovou tsunami rozpoutal druhý pandemický rozpočet s deficitem přes 400 miliard. Také v příštím roce vyroste státní dluh o 290 miliard a těžko něco změnit na tom, že za útratu současníků zaplatí ti mladší.
