Netflix a spol. jásá. Streamování filmů a hudby bude dál bez cla

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od roku 1998 ministři na Světové obchodní organizaci (WTO) každých pár let obnovují moratorium, které zachovává nulová cla u digitálních poplatků. V praxi to znamená, že přehrávání filmu v zahraničí přes platformu, jako je Netflix, mezinárodní Zoom hovor s doktorem v Indii nebo stahování digitální knihy někde na pláži v Karibiku nepodléhá žádným dalším poplatkům než ceně položky či předplatného.

Situace se nezmění ani tentokrát. Na prodloužení se shodli všichni přítomní ministři. Jelikož princip jednání spočívá na souhlasu všech členů, i jeden hlas proti návrhu by mohl prodloužení dohody o nezdanění online služeb pohřbít.

Právě nulové clo pohánělo nejrychleji rostoucí segment světového obchodu – digitální produkty a služby. Ty jsou klíčovým aspektem nejen pro technologické firmy, jako jsou Netflix nebo Amazon, ale také pro rostoucí počet tradičních společností, která shromažďují data a provozují online obchod na zahraničních trzích.

Rozvíjející se ekonomiky mají strach z dominantních firem, které sídlí převážně na území USA. Nejsou to ovšem jediné důvody, proč chtěly hlasovat proti. Mezi dalšími uvádějí strach z umělé inteligence nebo z úniku citlivých ekonomických údajů na internet.

„Není to uzavřená věc,“ říká generální tajemník Mezinárodní obchodní komory (ICC) John Denton před jednáním. Se smlouvou měla problém hlavně Indonésie, která je nejvíce rostoucí ekonomikou na jihovýchodě Asie. Podobné stanovisko měla i Jižní Afrika a Indie. „Jednat se bude až do posledního okamžiku,“ komentoval dále Denton státy, které moratorium původně prodloužit nechtěly.

Nebylo by to poprvé v historii, kdy ostatní ekonomiky hrozily koncem smlouvy, aby docílily svého a od velkých hráčů na trhu, jako je USA, získaly ústupky. V tomto případě by ale podle agentury Bloomberg o plané výhružky jít nemělo.

Podle generálního ředitele pro cla a spotřební daně spadající pod indonéské ministerstvo financí Jasiho Askolaniho, by vlády měly mít možnost uvalovat daně a cla v reakci na časté změny v digitálním světě. Podobný názor zastává i indická vláda. Další z odpůrců nulových cel za online služby, Jižní Afrika, se rozhodla ke stanovisku nevyjádřit.

Velkým problémem je nejasnost v mezinárodním právním rámci. V konkrétním případě by to znamenalo, že by se vlády musely shodnout, jak tarify nastavit. Tedy jestli účtovat za transakci, za bajt nebo za digitální produkt, jako je například píseň.

Navíc by částka, kterou by výběr cel z digitálních obchodů přinesl, pravděpodobně nehrála pro státní pokladny nijak významnou roli. Podle říjnové studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj by mělo zdanění digitálních služeb zvýšit vládní příjmy pouze o 0,1 procenta.

Konec moratoria by však změnil trh napříč celou WTO. Tato organizace totiž stojí právě na tom, že se snaží odstraňovat obchodní bariéry, říká dlouholetý tiskový mluvčí WTO Keith Rockwell. „Bylo by to poprvé od založení WTO, kdy by její členové rozhodli o změně cla,“ říká dále Rockwell.

S vetováním smlouvy nesouhlasilo více než 180 organizací včetně Americké obchodní komory, které se rozhodly WTO poslat otevřený dopis. V něm vysvětlují, že se země v případě hlasování proti nulové sazbě zraňují samy. Firmám tím prý dávají signál o riskantnosti podnikání v těchto státech.

Spousta korporací se bojí, že Bidenova administrativa nebude do budoucna dostatečně bránit nulovou sazbu z online služeb. Už v říjnu se USA stáhla z jednání WTO, kde se projednávalo možné nastolení cel z online obchodování. Dříve zase Spojené státy stáhly text týkající se paktu o nové kapitole digitálního obchodu se spojenci v indo-pacifické oblasti.

Mezi mezinárodní organizace, které prosazují obnovu dohody, je například i OSN, která hájí ve světovém obchodu zájmy rozvojových zemí.