Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký prezident Donald Trump opět hrozí dalšími cly, tentokrát 30procentními, na zboží z Evropské unie. Pokud by cla vešla v platnost, pro mnohé země evropské sedmadvacítky by to mohlo znamenat zpomalení ekonomiky na následujících několik let, shodují se odborníci. Z analýzy společnosti Quantic Financial Solution vyplývá, že nejvíce ohroženými sektory v Česku jsou automobilový a chemický průmysl, naopak strojírenský průmysl a stavebnictví by měly utrpět nejmenší škody.
Podle europoslance Jana Farského (STAN) Evropská unie má už připravenou sadu odvetných opatření. „Preferovali bychom ale raději obchod než válku, a tak se jejich zavedení odsouvá na začátek srpna. To kvituji, dává mi to mnohem větší smysl,“ komentuje současnou situaci. „Pokud vyjednávání selžou, bolestivým protiopatřením by mohlo být zdanění amerických digitálních gigantů nebo ještě vyšší zacílení na některé republikánsky citlivé segmenty,“ pokračuje.
Upozorňuje, že právě digitální služby se do Evropy dodávají více z USA než naopak. Tím pádem by zdanění amerických digitálních služeb byla logická odezva na Trumpova cla. „Ve zboží je vývoz z EU do USA v přebytku, v oblasti služeb je naopak přebytek ze strany USA,“ vysvětluje Farský.
„Jen se obávám, že logika nebo racionalita není to, co je v jednání Donalda Trumpa rozhodující. Spíše je to jeho touha po pozornosti a pocitu důležitosti a tu bohužel Američané i Evropané draze zaplatí,“ komentuje situaci. „Z celní války netěží nikdo. Nejvíce na ni doplatí občané. A to na obou stranách Atlantiku,“ dodává europoslanec.
Nejistotu ohledně nevyzpytatelnosti kroků amerického prezidenta vnímá podobně i Pavel Peterka, hlavní ekonom společnosti XTB. „Zatím nevíme, jaká bude finální podoba obchodní politiky mezi EU a USA. Poslední Trumpovo prohlášení mohlo být jeho klasickým vyjednávacím manévrem, kdy na základě nějaké dohody můžou být celní sazby podstatně nižší,“ komentuje situaci.
Pokud by EU odpověděla ráznou odvetou, americká cla by ale mohla podle něj být ve výsledku naopak ještě vyšší. „Více napoví další týdny jednání. V tomto prostředí je proto velmi těžké dopady predikovat,“ konstatuje Peterka.
Při příjezdu na pondělní jednání s evropskými ministry v Bruselu komisař EU pro obchod a ekonomickou bezpečnost Maroš Šefčovič uvedl, že clo ve výši 30 procent nebo více by mělo obrovský dopad a „prakticky by znemožnilo pokračování“ současného transatlantického obchodu, jehož hodnota činí 4,4 miliardy eur denně. „Proto musíme udělat vše - a já rozhodně udělám vše, co bude v mých silách - pro to, abychom zabránili tomu velmi negativnímu scénáři,“ řekl novinářům.
Agentura AP informovala, že Šefčovič po skončení jednání uvedl, že komise předložila členským unijním státům návrhy na „druhý seznam zboží v hodnotě 72 miliard eur dováženého ze Spojených států“. Podle deníku Politico by seznam zahrnoval například automobily, letadla společnosti Boeing nebo whiskey bourbon. Nicméně došlo ke snížení celkové částky balíku protiopatření po projednání s členskými státy EU a firmami, původně měla mít hodnotu 95 miliard eur.
Auta, léky i víno
Mezi sektory, kterých by se nová cla nejvíce dotkla, patří kromě automobilového průmyslu i farmaceutický nebo potravinářský. „Půjde především o automobilový průmysl, strojírenskou výrobu a farmaceutickou produkci. Velký problém by 30procentní clo znamenalo i pro potravinářské výrobky, zejména z Francie a Itálie. Řada z nich by se v USA stala téměř neprodejná,“ vysvětluje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáš Prouza.
Upozorňuje, že hodnotit situaci předběžně je obtížné, protože finální vývozci jsou často závislí na subdodavatelích z celé Evropy. „Americká cla pocítí v podstatě všichni a bude složité dopady přesně vyhodnotit,“ vysvětluje Prouza.
„Víme, že Trumpovi v oku leží evropský automobilový průmysl a průmysl obecně. Ten automobilový představoval v posledních letech zhruba 10 procent celkového exportu z EU do USA,“ komentuje situaci Pavel Peterka. Nejvíce by nové tarify podle něj zasáhly například výrobce aut Volkswagen nebo BMW. Volkswagen prodává do USA zhruba 15 procent své produkce a BMW pak dokonce 25 procent.
Na dovoz evropských vozidel a autodílů přitom v současnosti platí již 25procentní tarify. Prezidentka Německého sdružení automobilového průmyslu Hildegard Müllerová upozornila, že květnová cla uvalená na automobily a autodíly stála německé výrobce již miliardy eur.
Obtížný by byl i návrat
V ohrožení je také farmaceutický průmysl, který tvořil v posledních letech asi 15 procent z celkového unijního exportu do USA. „Jenže pro farmaceutický sektor se počítá s řadou výjimek, na rozdíl od automobilového průmyslu,“ podotýká Peterka. Mezi významné vývozce do USA patří například dánská společnost Novo Nordisk, která se zaměřuje na výrobu léků na cukrovku nebo přípravků na hubnutí.
Dále nové tarify podle Peterky zasáhnou i letectví, strojírenství a chemický sektor. „Negativní dopady by mohl pocítit i Airbus, který do USA také prodá něco přes 15 procent produkce v závislosti na období. Podobně i Siemens prodá více než 10 procent produkce v USA,“ doplňuje. „Mluvit můžeme o hrozbách specifických cel i na evropská vína, sýry a další,“ upozorňuje.
Pokud cla začnou platit, jejich případné pozdější zrušení by podle Prouzy automaticky neznamenalo, že se evropské firmy dokážou na americký trh vrátit. Snazší pozici by měly například potravinářské výrobky z francouzské a italské produkce. „Mají silný brand a lidé je vnímají jako kvalitní, takže si je opět za cenu bez cla koupí,“ komentuje.
Upozorňuje ale, že v dnešní době je výpadek jakéhokoli trhu problematický. „Výpadek amerického trhu by byl pro řadu firem velmi náročný. Pro dodavatele průmyslových výrobků to (návrat na americký trh) bude mnohem složitější,“ pokračuje a upozorňuje na čínskou konkurenci. „Bude tvrdě pracovat na tom, aby evropské dodavatele nahradila a jejich místo si udržela i po zrušení cel,“ říká.
Deník The New York Times mimo jiné upozorňuje, že by tarify silně zasáhly i sektory jako vinařství, výrobce lihovin nebo i zemědělce. Například 90 procent francouzské produkce koňaku míří právě do USA.
Rána nejen pro Německo
Oslovení odborníci předpokládají, že zavedení amerických cel na evropské zboží vyvolá celkový pokles evropské ekonomiky. Z dat Eurostatu vychází, že v roce 2024 mířilo 20,6 procent exportu EU do USA, vývoz dosáhl hodnoty 530 miliard eur. 30procentní claby jako první více pocítily ekonomiky zemí se silnější vazbou na americký trh. „Konkrétně tedy Německo, Irsko, Itálie, Francie, Holandsko a Belgie. Postupem času ale skrze sekundární dopady budou zpomalovat i další země včetně České republiky,“ vysvětluje Peterka. Německo je totiž pro Českou republiku klíčovým obchodním partnerem.
Evropskému exportu do USA loni vládlo právě Německo s vývozem zboží v hodnotě lehce přes 161 miliard eur. Za ním se umístilo s velkým odstupem Irsko s exportem v hodnotě 72 miliard eur a na třetím místě pak Itálie s 65 miliardami eur. Česko exportovalo do USA zboží v hodnotě 6,6 miliard eur.
