Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rozcházející se názory na podporu pro staré solární elektrárny už zbrzdily schvalování dvou novel energetického zákona. Ve středu Senát poslancům vrátil úpravu zákona, která měla především podpořit výstavbu plynových elektráren, obnovitelných zdrojů, zakázat výdělky z maření elektřiny nebo v případě nouze prodloužit provoz uhelných elektráren.
Do novely se však dostal i pozměňovací návrh, který upravuje pravidla pro dříve schválené kontroly fotovoltaik postavených v letech 2009 a 2010. Než ho senátoři shodili, měl zajistit, že kontrolám výnosnosti budou podléhat jen zdroje s výkonem nad 145 kW, nikoli 30 kW, jak bylo původně navrhováno. Tím se z povinnosti vyloučí menší provozovatelé elektráren jako školy, školky nebo družstva.
Senát však chce povinnost kontrolovat solárníky úplně vypustit, o což se už jednou pokoušel při schvalování novely Lex OZE III. Tehdy schválil odstranění kontrol, ale Sněmovna jeho návrh přehlasovala.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) by chtěl změnu protlačit legislativním procesem ještě v tomto období. „Je v zájmu tlaku na snížení cen energií, energetické bezpečnosti a soběstačnosti Česka, aby můj návrh Lex plyn schválila ještě tato Sněmovna. Budu proto hledat řešení, jak ho dostat co nejdříve k projednání poslanci,“ řekl Seznam Zprávám.
Ještě ve středu se mluvilo o tom, že pokud novela Senátem neprojde, už ji poslanci do konce mandátu nestihnou projednat. Lex plyn zatím na programu Sněmovny není a poslanci už dříve avizovali, že už se další zákony na pořad nedostanou a pořad se ani nebude rozšiřovat.
Musela by se tak svolat mimořádná schůze Sněmovny. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka se však Lex plyn může ještě do současné Sněmovny dostat. „Podle mě to projednat může,“ říká Havlíček.
Podpora solárů už letos v dolní komoře byla a poslanci ji odhlasovali, byť těsně. Stejně tak přes ně prošel návrh na snížení limitu pro kontroly fotovoltaik.
Vlček v Senátu uvedl, že zákon je vůči solárníkům vstřícný, neboť zvyšuje limit pro kontroly. Podle něj s návratem do Sněmovny spadne celá novela pod stůl.
Ani mezi senátory nepanovala shoda na tom, zda zákon poslat dál, nebo jej upravit. „Bohužel tam zůstává i ta varianta, že Lex plyn spadne pod stůl a bude platit 30 kW. To je pro mě úplně ta nejhorší varianta,“ říká senátor Zdeněk Nytra (ODS). „Takže já si dovolím podat návrh a schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,“ dodal Nytra.
Kontroly solárů jsou jen jednou z částí novely. Původně měla řešit konec uhelných elektráren a náhradu za ně. S těmito částmi neměli poslanci ani senátoři problém.
„Rozcházíme se v názoru na to, jak to riziko je závažné. Podle mého názoru, vzhledem k tomu, že ten zákon má obecnou podporu v Poslanecké sněmovně, tak ho vidím jako opravdu zanedbatelné, možná dokonce výrazně nižší než v případě zákona školského, který jsme před pár hodinami vrátili do Poslanecké sněmovny také,“ říká senátor Miroslav Plevný (STAN).
Kontroly solárů do legislativy prosadil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), aby získal více peněz pro státní rozpočet. Pokud by výsledky kontrol ukázaly, že solárníci pobírají nepřiměřenou podporu, přišli by o ni. Stát by jim tyto peníze nevyplatil, přestože je mají majitelé elektráren přislíbeny až cca do roku 2030.
Prapůvod novely
Novela také přichází s řešením, jak urychlit a zjednodušit proces povolování výstavby nových plynových elektráren s výkonem nad 100 MW, které by měly nahradit uhelné zdroje. Odstraňuje administrativní překážky, a zkracuje tak dobu potřebnou pro realizaci projektů. Stavbu plynovek by měly stavební úřady projednat přednostně před jinými projekty, které nemají strategický význam.
Pokud se nezačnou stavět nové zdroje, bude podle analýzy zdrojové přiměřenosti provozovatele přenosové soustavy ČEPS ve 30. letech Česko závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí.
Díky Lex plyn se zrychlí také výstavba obnovitelných zdrojů energie. Projekty s instalovaným výkonem nad 15 MW by se měly nově zařadit mezi strategické stavby pro energetickou bezpečnost a jejich povolování by se zrychlilo.
Úprava zákona má také prodloužit životnost uhelných elektráren, pokud se výroba elektřiny z uhlí přestane ekonomicky vyplácet.
Uhlí se nyní podílí zhruba na třetině elektrické produkce v Česku. Novela reaguje na to, že provozovatelé uhelných elektráren varují před předčasným zavřením těchto zdrojů právě z ekonomických důvodů. Uhlí by se tak nemuselo dožít roku 2033, kdy jeho konec stanovila vláda.
Kdyby Česku hrozil nedostatek elektřiny kvůli končícím elektrárnám, mohl by jim dle zákona Energetický regulační úřad uložit povinnost pokračovat ve výrobě, pokud to bude „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“. Pokud elektrárny nepokryjí svou produkcí náklady a přiměřený zisk, pak bude mít majitel zdroje právo na finanční náhradu.
Novela také zakazuje tzv. mařiče elektřiny, které jsou určeny ke spotřebě přebytečné elektřiny ze sítě, kterou však nevyužívají nijak efektivně. Distributoři totiž v lednu evidovali žádosti o připojení těchto zařízení do sítě o kapacitě jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín. Změna v zákoně mařičům zakazuje poskytovat podpůrné služby výkonové rovnováhy, za kterou by jinak dostaly zaplaceno.
Nabízí také řešení problému nevyužitých rezervací výkonu v elektrizační soustavě, která trápí distributory elektřiny. „Spekulativní“ žádosti o připojení, které se mohou, ale nemusí realizovat, podle nich brzdí připojování nových obnovitelných zdrojů.
