Článek
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že vládě předloží návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem kolem 280 miliard korun. Součástí návrhu budou výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) i návratná půjčka společnosti EDU II na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Stanjura to ve čtvrtek řekl novinářům při představení makroekonomické predikce Ministerstva financí. Pro letošní rok je schválený rozpočet s deficitem 241 miliard korun.
Stanjura připomněl, že zákon o rozpočtové odpovědnosti umožňuje pro příští rok schodek zhruba 230 miliard korun. Zákon se ale nevztahuje na výdaje na obranu, které přesáhnou dvě procenta HDP, a nepodléhají mu ani jednorázové výdaje, mezi které stavba jaderných bloků patří. Přesnou výši navrženého deficitu ministerstvo sdělí vládě 31. srpna.
Ministr zároveň upozornil, že o přesné výši plánovaných výdajů na obranu se ještě povede ve vládě diskuze. Sám bude navrhovat, aby činily 2,3 procenta HDP. Zdůraznil přitom, že tyto výdaje se nebudou týkat pouze kapitoly Ministerstva obrany.
Výdaje na stavbu nových jaderných bloků budou podle Stanjury účelově vázány a bude je možné z rozpočtu uvolnit, pouze pokud stát získá notifikaci Evropské komise pro veřejnou podporu stavby. Ministr přitom upozornil, že není vyloučeno, že tato notifikace přijde až v roce 2027. „Výstavbu by to neohrozilo, společnost bude čerpat komerční úvěr, ale ty peníze by zůstaly nevyužity, a tím pádem by se snížil schválený deficit,“ podotkl.
Rozpočtové příjmy by se v příštím roce měly díky hospodářskému růstu zvýšit zhruba o dvě procenta, což odpovídá vyšším desítkám miliard korun, řekl Stanjura. „Automaticky se valorizují penze, platby za státní pojištěnce, dvě procenta HDP na obranu a taky platy pedagogů. Tyhle valorizační vzorce pokryjí takřka celý nárůst daňových příjmů,“ upozornil však ministr.
Za svou prioritu označil udržení schodku veřejných financí na letošní úrovni, kdy by podle prognózy ministerstva měla činit 1,9 procenta HDP. Stanjura zároveň upozornil, že zákon o rozpočtové odpovědnosti předpokládá v roce 2027 další snižování strukturálního deficitu, což si vyžádá nová konsolidační opatření. Pokud bude současná vládní koalice po říjnových volbách pokračovat, je připraven další konsolidaci veřejných financí navrhnout.
MF mírně zlepšilo odhad hospodářského růstu
Rozpočtové příjmy by se v příštím roce měly díky hospodářskému růstu zvýšit zhruba o dvě procenta, což odpovídá vyšším desítkám miliard korun, řekl Stanjura. Podle něj ale tento růst téměř zcela pokryjí automatické valorizace výdajů.
Ministerstvo financí mírně zlepšilo výhled letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,1 procenta, když v dubnu čekalo dvouprocentní růst. Příští rok ekonomika poroste podle ministerstva o dvě procenta. Inflace by letos měla dosáhnout v průměru 2,4 procenta, příští rok 2,3 procenta.
Predikce už zohledňuje cla, která Spojené státy uvalily na většinu dovozů z Evropské unie. V letošním roce zpomalí obchodní bariéry dynamiku českého růstu o 0,3 procentního bodu, v příštím roce o 0,4 procentního bodu. V roce 2026 by ale české hospodářství podle predikce mohlo těžit ze stimulačního balíčku německé vlády, který by se vzhledem k provázanosti obou ekonomik mohl projevit zrychlením českého růstu o 0,2 až 0,3 procentního bodu.
Hlavními tahouny hospodářského růstu by podle predikce měly být letos i v příštím roce spotřeba domácností a vládní výdaje. Spotřeba domácností letos vzroste o tři procenta, příští rok o 2,9 procenta. Vládní výdaje letos porostou o 1,9 procenta, příští rok o 1,4 procenta. V roce 2026 by k růstu měla přispět také obnovená investiční aktivita, když investice by po letošní stagnaci měly vzrůst o 2,9 procenta.
Mzdy se podle predikce letos nominálně zvýší o 6,6 procenta, příští rok růst zpomalí na 5,4 procenta. Vzhledem k tomu, že inflace by měla zůstat stabilizovaná, to bude znamenat i růst reálných mezd.
„Aktuální čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupně vrací k udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj. Je to jak díky nízké a stabilní inflaci, která by měla v příštím roce ještě klesnout, tak i rostoucím reálným mzdám o čtyři procenta, které se viditelně odráží ve vyšší spotřebě domácností,“ uvedl Stanjura.
Prognóza Ministerstva financí je ohledně hospodářského růstu i míry inflace v souladu s predikcí, kterou ve středu zveřejnila Česká bankovní asociace (ČBA). Česká národní banka, která svou prognózu zveřejnila minulý týden, byla optimističtější, když předpokládala pro letošní rok růst HDP o 2,6 procenta. Centrální banka předpokládala i vyšší inflaci, podle ní letos dosáhne v průměru 2,6 procenta.
