Článek
Výtlak tuzemské ekonomiky bude lepší, než prognózy čekaly. V letošním roce poroste hrubý domácí produkt o 2,1 procenta a v tom příštím o dvě procenta, odhadují ekonomové předních českých bank. Ekonomika tak oproti loňsku poroste dvojnásobným tempem.
Co je důvodem příjemného překvapení? V prvé řadě je to růst HDP, které stoupá už čtyři čtvrtletí v řadě. „Ano, máme co slavit,“ okomentoval aktuální čísla hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel.
Podle něj Česku jako exportní ekonomice pomohl strach z nových cel Donalda Trumpa, kdy se řada zemí chtěla před jejich zavedením předzásobit a nakupovaly i u českých firem.
V růstu HDP tak Česko dotahuje průměr Evropské unie a sousední Německo dokonce předbíhá. Dohánět Polsko se nám naopak nedaří. „Už 2024 jsme byli 2,5 procenta nad předcovidovou úrovní. Ale Polsko oživuje výrazněji, jejich náskok je od covidu 12 procentních bodů,“ počítá ekonom.
I kvůli tomu, že Polákům rostou svižněji mzdy. Průměrná nominální mzda v tuzemsku přidá v průměru 6,2 procenta, loňské tempo (+7,2 procenta) nedostihneme. V reálu, tedy po odečtení inflace, si lidé mají letos polepšit o 3,6 procenta, čeká prognóza.
Šindel však upozornil na to, že v některých sektorech je současná reálná mzda stále před úrovní v době pandemie covidu, zejména ve veřejném sektoru.
„Lidé si budou moci dovolit víc než loni,“ říká Šindel. Vybraným domácnostem však vládní konsolidace z peněz na živobytí notně ukousla, podotýká.
Přestože mají lidé v peněženkách více než před covidem, neutrácejí v průměru tolik, jak by jim finanční situace dovolovala. Na předcovidové hodnoty by se měla spotřeba domácností dostat poprvé až letos. „Spotřeba domácností byla brzdou růstu české ekonomiky. V rámci postcovidového dohánění patříme mezi nejslabší státy EU,“ podotkl Šindel.
Míra úspor českých domácností je extrémní, především těch s vyššími příjmy. „V prvním čtvrtletí se udržela kolem 18 procent. Lidé odloží 18 procent příjmů, které jim přijdou od zaměstnavatele na bankovní účet. Během covidu, když byly zavřené obchody, to bylo kolem 20 procent,“ porovnává ekonom.
Inflace by se podle České bankovní asociace měla v roce 2026 přiblížit dvouprocentnímu ideálu ČNB a ekonomové tak vyhlížejí opatrné snižování hlavní úrokové sazby, které by se mělo projevit na levnějších hypotékách. Letos však s největší pravděpodobností nepřijde, základní úroková sazba zůstane na 3,5 procenta.
„Zdražování v restauracích a hotelech se uklidnilo,“ říká Šindel. Inflaci teď však táhne především sektor realit a nemovitostí, ceny vlastního bydlení i nájmů stoupají. „Kdyby nebylo tohoto, byli bychom už dnes mnohem blíže inflačnímu cíli ČNB, tedy dvěma procentům,“ uvedl.
