Hlavní obsah

Stanjura ukázal Pavlovi rozpočet. Za schodek může obrana a důchody

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Lenka Junková, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek setkal s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Ten mu představil návrh státního rozpočtu na rok 2024. Jeho součástí jsou opatření, která mají za cíl snížit deficit na 252 miliard korun.

Článek

Na programu čtvrteční schůzky s prezidentem byly podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dva zásadní body. Ministr ho jednak informoval o průběhu legislativního procesu, změnách v konsolidačním balíčku od začátku května a pak především o návrhu státního rozpočtu na rok 2024.

„Nepřišel jsem zjišťovat, jestli pan prezident podepíše, nebo nepodepíše balíček. Představil jsem mu finální podobu před závěrečným zpracováním,“ komentoval schůzku Stanjura a dodal, že se s prezidentem již v květnu shodl, že by měl úsporný balíček splňovat dvě podmínky. Aby snižoval zadlužení České republiky a aby navržené změny byly sociálně únosné.

Stanjura je přesvědčený, že navrhovaná opatření jsou rozložena na celou společnost a žádnou sociální skupinu nezasáhnou příliš. Konsolidační balíček stále leží v Poslanecké sněmovně, ministr ovšem věří, že ho prezident, až k němu dorazí, podepíše.

„Platí, že veřejná správa má šetřit pořád. Myslím si, že daňoví poplatníci očekávají, že s jejich penězi budeme zacházet opatrně, že budeme zvažovat každý výdaj, aby ty výdaje byly efektivní a na správném místě. Tento proces nikdy neskončí, ale žádnou velkou legislativní změnu nechystáme,“ komentoval hospodaření vlády.

Vládní návrh, který ministr Pavlovi představil, má snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce na 252 miliard korun. Počítá s celkovými příjmy ve výši 1,94 bilionu korun. Výdaje by pak podle návrhu měly představovat asi 2,19 bilionu korun. Oproti minulému roku jsou výdaje o 43 miliard korun nižší, zatímco příjmy mají o 12 miliard růst.

Výši deficitu zapříčiňují především výdaje na armádu a důchody, které musejí růst v návaznosti na inflaci. Zvednou se také výdaje na školství, které původně patřily do kategorie, ve které se škrtalo. Počítá se zde například s navýšením platů učitelů.

Ačkoli je rozpočet ve větším schodku, než byl před pandemií koronaviru, oproti minulému a předchozímu roku klesá. Hlavním důvodem je končící dotování energií. Součástí rozpočtu je také dlouze projednávaný konsolidační balíček, který vláda představila na jaře. Ten je aktuálně ve Sněmovně a čeká ho závěrečné schvalování, které zatím blokuje opozice. Pokud by prošel, představoval by především změnu v daňovém systému a dotacích. Počítá se například se zvýšením daní z nemovitosti, nárůstem pojistných srážek ze mzdy nebo dražšími cigaretami.

První čtení zákona o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně je předběžně plánované na 25. října.

Reklama

Doporučované