Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Odborový předák Josef Středula ztratil funkci předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Stalo se tak kvůli neplacení členských příspěvků Odborovému svazu KOVO. Rada odborů v pondělí svolala mimořádné jednání na 25. března, kde se rozhodne o Středulově budoucnosti.
Středula již avizoval, že se na sněmu chce o mandát předsedy centrály znovu ucházet.
Do zvolení nového vedení nahradí Středulu místopředsedové Vít Samek a Radka Sokolová. O dalším vývoji budou odbory rozhodovat 25. března.
Jak informoval server Blesk, na konci loňského roku předsedovi zaniklo členství kvůli opakovaně nezaplaceným členským poplatkům v OS KOVO. Po třech týdnech však svaz členství Středulovi obnovil. Odborář se však ohrazoval tím, že jeho členství v KOVO trvá nepřetržitě a k přerušení nedošlo. Podle Blesku však Středula zůstal ve funkci předsedy ČMKOS neprávem.
„Došlo-li k zániku členství pana Středuly v OS KOVO a pokud zároveň pan Středula není členem jiného členského odborového svazu ČMKOS, pak ke dni zániku členství v OS KOVO došlo zároveň také k zániku jeho funkce jako předsedy ČMKOS,“ uvedl pro Blesk právník Lukáš Nezpěvák už na konci února.
Z ROH na šéfa odborů
Středula pochází z Opavy, před revolucí v roce 1989 pracoval ve Vítkovických železárnách a působil i v rámci tamního komunistického Revolučního odborového hnutí (ROH). To se následně přeměnilo ve standardní odbory. Jeho angažmá v ROH je však to jediné, kde si podle oficiálních životopisů s minulým režimem zadal, v KSČ nebyl.
Od 90. let postupně stoupal v odborářské hierarchii, od místopředsedy v základní organizaci Odborového svazu KOVO ve Vítkovicích se přes šéfování celému svazu KOVO (v letech 2005 až 2014) dostal až do vedení největší odborové centrály v Česku – ČMKOS. Do jejího čela byl zvolen v roce 2014 a svůj mandát obhájil v roce 2018.
Díky své pozici je stálým členem tripartity, což je poradní orgán vlády, ve kterém se setkávají zástupci ministrů se zaměstnavateli.
Dosavadním vrcholem Středulovy kariéry byla zřejmě prezidentská kandidatura, v určitou chvíli platil dokonce za černého koně závodu, který může překvapit. Jenže v klání se mu nakonec zdaleka nedařilo, nakonec z něj odstoupil a podpořil Danuši Nerudovou.
Svržení svého předsedy Středuly plánovaly odborové špičky už delší dobu. „Mluvilo se o tom několik měsíců,“ uvedl pod zárukou anonymity jeden z politiků, který má k odborům blízko. Středula ztratil po neúspěšné prezidenské kandidatuře prestiž i mezi odboráři, přitom nespokojenost rostla hlavně v nejvlivnějším svazu KOVO. Právě o jeho šéfovi Romanu Ďurčovi se nejčastěji mluví jako o Středulově nástupci.
Odbory mohou výměnou zkušeného předáka na první pohled pouze ztratit. Středula nebyl na rozdíl od běžných odborářů odkázán na to, že jeho požadavky v rámci tripartity podpoří zástupci průmyslu, ale dokázal si vybudovat nezávislé postavení, které respektovali také ministři. Proto i za pravicové vlády dokázal prosadit některé ze svých požadavků, například v diskusi o konsolidačním balíčku. Jeho nástupci si budou muset stejně respektované postavení teprve vybudovat.
Nový předseda může být přínosem pouze v tom případě, že začne vůči vládě využívat brutálnější nátlakové prostředky včetně stávek. Ovšem ani Ďurčo ani jiný z předáků se zatím do role táborového řečníka nestylizuje.
ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270 tisíci členů. Vedení centrály volí sjezd jednou za čtyři roky. Naposledy se konal v dubnu 2022. Mezi sjezdy může podle statutu ČMKOS předsedu a místopředsedy na návrh revizní komise odvolat sněm. Může také zvolit nástupce. Na návrh revizní komise pak také může rozhodnout o svolání mimořádného sjezdu.
Aktulizace: v textu jsme opravili informaci o kandidatuře Romana Ďurča na post šéfa ČMKOS
