Hlavní obsah

Svět se snažil připravit na celní válku. Chaos Trump stejně překvapil

Foto: Shutterstock.com

Donald Trump.

Svět se od dubna připravoval na Trumpovu celní bouři. Místo toho přišel zmatek. Prezident USA odsunul avizovaná cla na srpen, oznámil nová, způsobil chaos na trzích a vyslal partnery do nejistoty. Dohoda s EU je prý na spadnutí.

Článek

Celý svět týdny bedlivě pozoroval, co se stane 9. července, kdy na většinu zemí měla dopadnout odložená odvetná cla Donalda Trumpa zavedená druhého dubna 2025. Média, ekonomové, analytici, všichni se snažili informovat veřejnost o tom, jaká tarifní opatření na dovoz zboží do USA začnou platit a na co se mají státy i exportní společnosti připravit. Jak je dobrým zvykem Donalda Trumpa, nakonec všechny překvapil.

Avizovaný nástup tarifů, kterými by Spojené státy značně poškodily hospodaření většiny světa, odsunula americká administrativa na 1. srpen. Nyní Washington rozesílá dopisy obchodním partnerům, které jsou podle prezidenta závazné smlouvy pro srpnový nástup nových cel. Donald Trump zároveň oznámil, že dovoz mědi do USA bude podléhat tarifům ve výši 50 procent a až 200 procent na importované léky. Podle obchodní databáze OSN se loni do USA dovezly farmaceutické výrobky za téměř 213 miliard dolarů, tedy necelých 4,5 bilionu korun. Navazovat mají podle jeho slov cla na čipy a „ještě pár dalších věcí“.

Z vyjádření prezidenta, která platí během dopoledne, aby je Trump či některý z členů jeho administrativy odpoledne změnil, si tak toho svět opět moc neodnese. Například tarify na léky mají začít platit za rok a půl. Do té doby se však může vše desetkrát změnit a ani farmaceutické firmy tak netuší, na co se vlastně mají připravit.

„Dáme lidem zhruba rok, rok a půl na to, aby sem přišli. Pokud budou muset dovážet farmaceutické výrobky do země… budou zatíženy velmi, velmi vysokým clem, třeba 200 procent,“ řekl novinářům večer prezident USA.

Nárůst celní hradby kolem Spojených států v kontextu mědi zahýbal cenou komodity na tamní burze COMEX v New Yorku. Po prezidentově oznámení vzrostla cena o rekordních 17 procent, následně ale nárůst zmírnil. Trhy v Asii a Evropě zaznamenaly pokles ceny mědi kvůli možným překážkám, které ze zavedení tarifů vyplývají.

Svět se zkrátka snaží reagovat na chaotické kroky amerického prezidenta v obchodní politice a projevuje se to mimo jiné rychlými růsty a ještě rychlejšími propady trhů. Jenže nikdo neví, zda prezident dodrží své výhružky, na co a kdy tarify skutečně uvalí. Nejistota je pro byznys samozřejmě nevýhodná, řekl redakci ekonom David Marek ze společnosti Deloitte.

„Situace je nepřehledná, chaotická. To způsobuje stejně velké škody, ne-li větší než cla sama o sobě, protože v takové situaci nemůžete plánovat, co budete vyvážet, za kolik budete vyvážet, jestli má smysl investovat tam či onde. Nepřehlednost situace je jedním z klíčových negativních aspektů,“ řekl expert pro SZ Byznys.

Nikdo také neví, s kým Trump uzavře obchodní smlouvu a vyjedná s ním podmínky obchodu férové pro partnera i Spojené státy.

Stačí podepsat

Nejasno je i v případě Evropské unie. Brusel nepatřil mezi čtrnáct adresátů, kteří od Trumpa zatím obdrželi dopis se stanovenými podmínkami vzájemného obchodu. Zatím EU nespadá ani mezi země s uzavřenou obchodní dohodou. Do této kolonky se zatím ze slibovaných devadesáti obchodních partnerů USA dostala jen Velká Británie a Vietnam. Podle dostupných informací je však dohoda mezi Trumpem a Unií na spadnutí.

„Informací o tom, jak jednání probíhají, je mnoho. Jedna z nich například zmiňovala desetiprocentní cla ze strany USA, což je samozřejmě něco, co by v Trumpově světě mohlo Evropu dostat do poměrně příznivé situace ve srovnání s ostatními zeměmi. Ale vůbec si netroufám odhadovat, jak to nakonec dopadne ani kde přesně ta jednání stojí. Až budou výsledky na stole, uvidíme, jak se k tomu Evropská unie postaví,“ komentoval pro SZ Byznys ekonom a europoslanec, Luděk Niedermayer.

Nejpravděpodobnější varianta vývoje bude probíhat ve dvou fázích. Již tento týden mají podle kuloárních informací unijní představitelé s USA podepsat provizorní pakt, který by dočasně stanovil rámec pro transatlantické obchodování. List Financial Times uvádí, že v této fázi mají odvetná cla amerického prezidenta odpovídat 10procentní sazbě na většinu zboží. Výjimku tvoří ocel a hliník, na něž platí tarify 50 procent, a automobily s cly 25 procent.

Po provizorní dohodě volaly hlavně exportní země EU jako Německo, Maďarsko či Irsko. Druhá část sedmadvacítky v čele s Francií preferovala, aby smlouva odpovídala sebevědomí, jímž má ekonomická velmoc, tedy Unie, oplývat. Spíše k sebevědomé variantě smlouvy se přiklání i oslovení čeští europoslanci, ačkoliv Česko patří k vysoce exportním státům.

„Máme být rovnocenní partneři, nemusíme se Američanům podbízet. Z hlediska ekonomiky je Evropa supervelmoc, a podle toho se má chovat. Připomenu, že EU a USA jsou navzájem hlavními obchodními partnery v oblasti zboží. Sebevědomí je tedy na místě,“ řekl pro SZ Byznys europoslanec Jan Farský.

Tento úhel pohledu se možná naplní v druhé části vzájemných jednání a smlouvou, která časem nahradí tu rámcovou. Zatímco sazby v první části procesu odpovídají zhruba těm, jichž ve vzájemných jednáních dosáhla Velká Británie, v případě druhého kontraktu se tohoto úspěchu podle informací Financial Times dosáhnout nepodaří.

Podle šesti diplomatů informovaných o této otázce EU ani neočekává, že dosáhne stejného přístupu na americký trh jako britská ocel, automobily a další výrobky podléhající sektorovým clům. Trump rovněž požaduje zavedení tarifů ve výši 17 procent na zemědělsko-potravinářské produkty EU.

Když Londýn v květnu uzavřel obchodní dohodu s USA, diplomaté a úředníci Unie dali najevo, že je podle nich nevýhodná pro Spojené království. Brusel si byl jistý, že jeho větší ekonomický vliv mu časem poskytne páku na Bílý dům. Jenže váhal se zavedením odvetných opatření a nyní se snaží uzavřít na poslední chvíli dohodu i s přimhouřením oka nad její výhodností.

Doporučované