Článek
Americká centrální banka (Fed) ve středu ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. První rozhodnutí pod vedením Kevina Warshe, který v květnu vystřídal Jeroma Powella, tak naplnilo očekávání trhu.
V průzkumu agentury Reuters nečekal červnové snížení sazeb ani jeden oslovený ekonom a 72 ze 102 respondentů předpokládalo, že úroky zůstanou na současné úrovni až do konce roku. Nová prognóza Fedu však naznačila, že by centrální banka mohla ještě letos přistoupit k jejich zvýšení.
Fed při rozhodování sleduje svůj dvojí mandát, tedy cenovou stabilitu a co nejvyšší zaměstnanost. Květnová inflace ve Spojených státech zrychlila meziročně na 4,2 procenta, zatímco jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, činila 2,9 procenta.
Trh práce si přitom nadále udržuje poměrně solidní kondici. Americká ekonomika v květnu vytvořila 172 tisíc pracovních míst a míra nezaměstnanosti zůstala na 4,3 procenta. Centrální banka proto podle ekonomů nemá silný důvod podpořit hospodářství levnějšími úvěry.
Představitelé Fedu podle nové prognózy předpokládají, že inflace v celém letošním roce dosáhne 3,6 procenta, zatímco dříve ji odhadovali na 2,7 procenta.
Inflace zůstává nad cílem
Ekonomka Komerční banky Jana Steckerová ve svém základním scénáři očekává, že Fed ponechá sazby beze změny letos i v příštím roce. Vzhledem k inflaci, která zůstává výrazně nad cílem centrální banky, však připouští také možnost jejich zvýšení.
„Jádrové inflační tlaky v tamní ekonomice zůstávají silné, přičemž konflikt na Blízkém východě představuje nejistotu,“ uvedla. Fed by podle ní mohl sazby zvýšit v závěru letošního roku, pokud by jádrová inflace znovu nabrala na tempu.
Pro další vývoj měnové politiky bude důležité, jak Fed vyhodnotí přetrvávající cenové tlaky a situaci na trhu práce. Vyšší sazby zdražují úvěry domácnostem i firmám a tlumí poptávku v ekonomice, čímž pomáhají brzdit inflaci. Zároveň však mohou oslabovat hospodářský růst.
Warsh mění komunikaci Fedu
Změna ve způsobu komunikace centrální banky byla patrná už z doprovodného prohlášení, které bylo proti předchozím verzím kratší a jednodušší. „Je o něco kratší, o něco jednodušší a vypouští některé starší formulace. Předkládá vám zkrátka fakta tak, jak je dokážeme nejlépe posoudit,“ řekl Warsh na tiskové konferenci.
Warsh jako jediný z představitelů Fedu nezveřejnil vlastní odhad, kam by se podle něj měly úrokové sazby v příštích letech vyvíjet. Uvedl, že k tomuto způsobu prognózování má dlouhodobé výhrady.
„Dosavadní praxí tohoto výboru je, že jeho členové tyto prognózy předkládají, a své kolegy jsem povzbudil, aby v tom pokračovali. Já jsem se však v souladu se svými dlouhodobými názory na současnou podobu prognózy rozhodl vlastní odhad nepředložit,“ řekl Warsh.
Oznámil rovněž vznik pěti pracovních skupin, které mají přezkoumat fungování centrální banky. Zaměří se na komunikaci Fedu, jeho práci s bilancí, využívané zdroje dat, produktivitu a trh práce a také na současné nastavení inflačního cíle. Bližší informace chce Fed zveřejnit v příštích dnech.
Podle hlavního ekonoma investiční platformy Portu Jana Berky tím Warsh v zásadě zopakoval plány, které už dříve představil před Kongresem. „Výsledky práce jednotlivých skupin však budou známé až postupně,“ komentuje pro Seznam Zprávy Byznys.
Berka upozornil, že jedním z klíčových témat může být právě přehodnocení současného inflačního cíle Fedu. „Takový krok by mohl poškodit důvěryhodnost centrální banky, zejména vzhledem k tomu, že se jí už delší dobu nedaří dvouprocentního cíle dosahovat,“ doplňuje.
„Je vidět, že pokud jde o výhled měnové politiky, Warsh nechce odkrývat příliš mnoho karet,“ uvedl dále Berka. Tisková konference podle něj zatím neposkytla dostatek informací k tomu, aby bylo možné lépe odhadnout, jak bude nový šéf Fedu reagovat na další vývoj inflace, zaměstnanosti a celé ekonomiky.
Trump očekává nižší sazby
Americký prezident Donald Trump nominoval Warshe do čela Fedu 4. března. Senát jej v květnu potvrdil nejprve jako člena Rady guvernérů a poté jako jejího předsedu. Přísahu složil 22. května. Pro Fed nejde o neznámou tvář.
Warsh ve vedení centrální banky působil už v letech 2006 až 2011, tedy i během světové finanční krize. Prosazuje menší bilanci centrální banky, omezenější komunikaci a užší zaměření na cenovou stabilitu.
Jeho nástup je sledovaný také kvůli vztahu k Bílému domu. Trump od nového šéfa Fedu očekává nižší sazby, zatímco současný vývoj inflace a trhu práce může podporovat spíše opatrný nebo přísnější postup měnové politiky.
Warsh své první zasedání vedl za přítomnosti svého předchůdce Jeroma Powella. Ten po skončení mandátu předsedy, na rozdíl od většiny svých předchůdců, zůstal členem Rady guvernérů s hlasovacím právem.
Rozhodnutí Fedu přichází v době, kdy se k vyšším sazbám uchylují i další významné centrální banky. Evropská centrální banka minulý týden zvýšila klíčovou depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta. Stejně postupovala tento týden i japonská centrální banka, která úroky zvedla na jedno procento, nejvýše za tři desetiletí. Ve čtvrtek bude o nastavení sazeb rozhodovat také Česká národní banka.
Aktualizace: Článek jsme aktualizovali o rozhodnutí Fedu a komentář Warshe.
