Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Americká centrální banka (Fed) stojí na prahu nové éry a s ní i nové politické reality. Do čela nejmocnější centrální banky světa míří Kevin Warsh, muž, kterého si pro tuto roli vybral prezident Donald Trump a od něhož Bílý dům očekává výraznou změnu stylu i směru měnové politiky.
Už jeho potvrzení v Senátu ukázalo, že nejde o běžnou výměnu v čele instituce. Warsh prošel hlasy republikánů a jediného demokrata poměrem 54 ku 45. Nahrazuje Jerome Powella, který Fed vedl osm turbulentních let a jehož mandát skončil v pátek.
Až do Warshova slavnostního uvedení do funkce (přesný termín zatím nebyl vyhlášen) Fed formálně zůstává pod dočasným vedením Powella, což je podle Rady guvernérů běžný postup v přechodném období při výměně předsedy.
Warsh na předsednický post přichází v nelehkou chvíli. Inflace v USA znovu sílí a blíží se čtyřem procentům, mimo jiné kvůli dražším energiím souvisejícím s konfliktem na Blízkém východě, a Fed tak nemá jednoduchý prostor ke snižování úrokových sazeb. Právě to ale Trump dlouhodobě požaduje.
Nižší sazby zlevňují úvěry domácnostem i firmám, podporují spotřebu, investice a často i akciové trhy. Zároveň ale mohou při zvýšené inflaci přilévat olej do ohně, protože levnější peníze podporují poptávku a tím také další růst cen. To je základní dilema, které bude Warsh řešit hned od prvních týdnů ve funkci.
Podle agentury Reuters se investoři připravují na to, že výnosy amerických státních dluhopisů zůstanou delší dobu vysoko, protože nevěří, že nový šéf Fedu bude mít při zrychlující inflaci volné ruce k rychlým škrtům sazeb. Warsh zároveň přichází s rozsáhlou reformní agendou, jejíž výsledky ale nemusí být tak rychlé.
Změna šéfa neznamená okamžitý obrat
Změna v čele Fedu proto automaticky neznamená okamžitý obrat v měnové politice. O úrokových sazbách nerozhoduje předseda sám, ale celý měnový výbor FOMC. Warsh bude určovat tón debaty, nastavovat priority a reprezentovat banku navenek, pro konkrétní kroky ale bude muset získat podporu dalších členů výboru.
Warsh není v centrálním bankovnictví žádný nováček. Je mu 56 let, má bohaté zkušenosti z Wall Street i z veřejné služby a ve Fedu už působil jako guvernér v letech globální finanční krize. Právě tehdy získal pověst člověka, který rozumí fungování finančních trhů, ale zároveň je skeptický k příliš hlubokému zapojování centrální banky do ekonomiky.
Jedním z jeho hlavních témat má být obří bilance Fedu, která se stále pohybuje kolem 6,7 bilionu dolarů. Její dnešní velikost je výsledkem krizových programů a let rozsáhlých nákupů dluhopisů, jimiž Fed snižoval dlouhodobé úroky a dodával finančnímu systému likviditu.
Warsh dlouhodobě tvrdí, že takto nafouknutá bilance deformuje finanční systém a dělá z Fedu příliš velkého hráče na trzích. Jeho touha po výrazném zmenšení bilance přitom vyvolává debaty nejen ve Spojených státech, ale i mezi zahraničními centrálními bankéři, protože Fed je klíčovou institucí pro globální dolarový systém.
Změnit chce Warsh také komunikaci Fedu. Vadí mu, že centrální banka v posledních letech trhům často až příliš napovídala, co by mohla udělat se sazbami. Taková otevřenost sice investorům pomáhá plánovat, podle Warshe ale může Fed zároveň svazovat. Trhy se totiž snadno upnou na jeden signál a když se pak inflace, zaměstnanost nebo růst ekonomiky vyvíjejí jinak, centrální banka obtížněji mění směr.
Méně slov, více prostoru
Jak napsal list Financial Times, Warsh by rád vedl centrální banku, která bude méně dopředu naznačovat své další kroky a nechá si větší prostor reagovat podle aktuálních dat. Pro investory by to ale znamenalo méně vodítek a větší nejistotu. Každé vystoupení nového šéfa Fedu by proto mohlo mít na trhy silnější dopad než dosud.
Největší otázkou ovšem zůstává nezávislost. Trump nejednou útočil na Powella kvůli sazbám a dával najevo, že chce měkčí měnovou politiku. Warsh při dubnovém slyšení v Senátu ujišťoval zákonodárce, že nebude „nástrojem prezidenta“ a že bude hájit nezávislost měnové politiky. První měsíce ale ukážou, zda ho trhy budou skutečně vnímat jako samostatného centrálního bankéře, nebo jako „Trumpova muže“.
To je pro Fed zásadní. Pokud investoři uvěří, že sazby budou klesat kvůli politickému tlaku, nikoli kvůli datům, může to samo o sobě zhoršit inflační očekávání a oslabit důvěru v dolar.
Warsh zároveň přebírá Fed po muži, jehož odkaz zůstane rozporuplný. Jerome Powell provedl centrální banku pandemií, nejvyšší inflací za několik desetiletí, regionální bankovní krizí i mimořádným tlakem Bílého domu. Jeho éru proto nebude definovat jen opožděná reakce na inflaci, ale také obrana nezávislosti Fedu.
Jak připomněla agentura Bloomberg, Powell se v závěru mandátu veřejně postavil tlaku ministerstva spravedlnosti i snaze podřídit rozhodování centrální banky politickým požadavkům Trumpovy administrativy. Powellovi se přičítá k dobru i reakce na covidovou krizi.
Rychlá pomoc i inflační chyba
Když se na jaře 2020 finanční trhy začaly propadat a americká ekonomika se kvůli pandemii prakticky zastavila, Fed rychle srazil sazby k nule, spustil masivní nákupy aktiv a dodal trhům likviditu. Pomohl tak zabránit panice a hlubšímu ekonomickému propadu. Pandemická recese sice byla prudká, ale poměrně krátká, a na konci roku 2021 se nezaměstnanost vrátila pod čtyři procenta.
Největší skvrnou na Powellově éře zůstává inflace. Fed dlouho tvrdil, že růst cen po pandemii bude jen přechodný, protože ho způsobily hlavně narušené dodavatelské řetězce a dočasné šoky. Jenže inflace se ukázala jako mnohem vytrvalejší. Powell tak musel rychle otočit a spustit nejprudší zvyšování sazeb od dob Paula Volckera, legendárního šéfa Fedu z 80. let.
Warsh tak přichází po předsedovi, který sice nezachytil nástup inflačního šoku včas, nakonec se však Fedu pod jeho vedením podařilo inflaci výrazně zbrzdit, aniž americká ekonomika upadla do hluboké recese. Právě na tuto bilanci bude nový šéf Fedu navazovat, a zároveň na ní může snadno narazit.
Pokud bude se snižováním sazeb příliš opatrný, zklame Trumpa i část trhu, která čeká levnější peníze. Pokud naopak ustoupí příliš rychle, může přijít o to nejcennější, co centrální banka má: důvěru, že rozhoduje podle dat, a ne podle politického tlaku. V čele Fedu tak začíná ostrý test, zda nejvlivnější centrální banka světa dokáže zůstat nezávislá i ve chvíli, kdy ji politika tlačí jedním směrem a inflace druhým.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
