Článek
Ruční papírna Velké Losiny zažila za 430 let své existence opravdu mnoho. Od přestavby obilného mlýna přes čarodějnické procesy až po pozici jedné z posledních ručních papíren ve střední Evropě.
Mezi klienty firmy v průběhu času patřila například anglická královna Alžběta II. i bývalý prezident České republiky Václav Havel. Zákazníky nemá společnost pouze v Česku. Zahraniční klienty podnik našel i v dalších evropských zemích, Velké Británii či Spojených státech. Příběh manufakturní papírny Velké Losiny se píše od roku 1596 do dneška.
„Ruční papírna je nejzajímavější svou kontinuitou. Podnik založil v šestnáctém století Jan Mladší z Žerotína a výroba funguje dodnes. Papír se zde vyrábí již čtyři sta třicet let,“ říká pro Seznam Zprávy Byznys vrchní papírník podniku Pavel Šoch.
Lázeňská obec v olomouckém kraji získala v roce 2026 titul Vesnice Olomouckého kraje. Svůj díl na prestiži obce má právě losinská papírna, která patří ke kulturním památkám České republiky a uchází se i o zapsání mezi kulturní památky světového dědictví UNESCO. Klíčovou složkou prestiže firmy jsou tradiční metody výroby papíru.
Zásadní přísada
Při výrobě papíru se k tradičním surovinám – konopí, bavlny a lnu časem přidaly i kurióznější přísady. Dnes tak v Losinách návštěvník podniku najde například papír ze sloního trusu či kvetoucí papír, který vyroste rovnou ze semínka například do tvaru srdce.
Historicky se k výrobě papíru využívaly nejdříve hlavně staré hadry vyrobené právě z konopí, bavlny a lnu. Ačkoliv hadry z procesu výroby vypadly, tři přírodní materiály využívá papírna do dneška. Proces začíná v takzvaném holandru, jehož úlohou je rozemletí vloženého materiálu na papírovinu v potřebné délce.
„V holandrovně se na papírovinu melou základní suroviny. Z nich vyrábíme čtyři různé druhy papíru – kaligrafické, grafické, akvarelové a filtrační. Dříve se papír dělal ze starých hadrů. Jenže oblečení dnes obsahuje většinou umělá vlákna, což by nám při mletí proces dost komplikovalo,“ vysvětluje Šoch.
Ve druhém kroku výroby ze směsi papíroviny vznikají papíry. Směs obsahuje 96 procent vody a pouhá čtyři procenta vláken. Takzvaní čerpači naberou tekutinu do síta s nasazeným rámem rozděleným na několik kusů. Rovnoměrně rozmístí papírovinu po ploše síta. Slijí z něj vodu a v rámu síta začne usychat ručně vyrobený papír.
Jak přesně vypadají receptury směsi potřebné pro výrobu, vrchní papírník Velkých Losin redakci neprozradil. Jedná se totiž o tajemství podniku předávané z generace na generaci.
Inkvizice zasahuje
Zdi bývalého mlýna toho za více než čtyři sta let pamatují mnoho. Počátek začal psát zmíněný šlechtic Jan mladší ze Žerotína, který se rozhodl koncem šestnáctého století na papírnu přestavět obilný mlýn. Tento moment dokládá také nejstarší artefakt papírny, jímž je průsvitka s erbem rodu.
Mnohem kontroverznější a temnější příběh se odehrál o zhruba osmdesát let později. Tehdejší správkyně panství Žerotínů, kterou byla Andělina Sibyla z Galle, ve spolupráci s inkvizitorem Jindřichem Bobligem rozpoutala čarodějnické procesy. Příběh, který zpracoval Václav Kaplický v literární klasice Kladivo na čarodějnice, zasáhl i do dění v papírně.
Jednou ze zhruba stovky obětí čarodějnických procesů totiž byla i Barbora Göttlicherová, žena papírníka Kryštofa Göttlichera. Kvůli obvinění z čarodějnictví skončila v roce 1680 na hranici.
O necelých padesát let později potkala papírnu naopak pozitivní zpráva. Žerotínská vrchnost pořídila tehdy převratný vynález, jímž byl výše popsaný holandr, v němž se směs papírny připravuje dodnes.
