Hlavní obsah

Zdražíme, řekly řetězce u ministra. Hlídač konkurence větří kartel

Foto: Jan Mihaliček

Petr Mlsna, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Reklama

Svým prohlášením o zdražení potravin od ledna si obchodní řetězce vysloužily pozornost úřadu, který letos prověřoval, kdo může za zdražení jídla.

Článek

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se zajímá o okolnosti schůzky, na níž minulé pondělí měli zástupci obchodních řetězců ze Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) avizovat zdražení potravin od ledna. V úterý se kvůli tomu sejde šéf úřadu Petr Mlsna s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL).

„Rád bych od pana ministra slyšel, jak schůzka proběhla, protože v mediální interpretaci se dost rozchází to, co říká pan ministr, a to, jak schůzku interpretují zástupci řetězců,“ řekl pro SZ Byznys Mlsna.

Šéf Svazu a obchodního ruchu Tomáš Prouza po schůzce minulý týden novinářům sdělil, že chystané zdražení souvisí s navýšením cen dodavatelů o 10 až 15 procent. „Pokud se vláda rozhodla, že chce firmám zvedat náklady, tak je logické, že potravináři vyšší náklady promítnou do cen,“ uvedl a konkrétně zmínil rostoucí ceny energií.

Potravinářská komora už před několika týdny uvedla, že prostor pro zlevnění potravin navzdory poklesu DPH z 15 procent na 12 procent nevidí. Šéf mlékárny Madeta Milan Teplý varoval, že bude muset od ledna zdražit o tři až pět procent.

Úřad zjišťuje, zda nejde o kartel

Úřad je obecně velmi citlivý na jakékoliv náznaky koordinovaného navyšování cen. Takové protisoutěžní jednání by mohl vyhodnotit jako kartel, tedy zakázané dohody, za které v extrémním případě hrozí pokuty ve výši do deseti procent obratu.

O možném kartelu v případě zmíněné schůzky ministra s obchodníky nechce Mlsna mluvit. „Za hranou v rozporu se soutěžním právem by bylo takové jednání, kdy by došlo ke koordinaci jednotlivých účastníků trhu, a ti se navzájem dohodli, že všichni jednomyslně zvýší ceny,“ vysvětlil.

„Tady je ve veřejném prostoru jen informace, že má dojít k zvýšení cen v maloobchodních řetězcích. Jaké jsou příčiny, už nikdo neanalyzuje a automaticky tady někdo mluví o kartelu. Cenotvorba se skládá z mnoha proměnných, já chci vědět, zda bylo nějak toto prohlášení zdůvodněno na jednání s panem ministrem,“ dodal.

Důležité také je, kdo informaci o zdražení na trh vysílá. Pokud je to jednotlivá firma (jako například zmíněná Madeta), která oznamuje zákazníkům, že chce z určitých důvodů zvýšit ceny, tak ta nijak neporušuje obchodní právo. „Pokud by však na půdorysu nějaké asociace nebo sdružení došlo ke koordinaci všech členů, už se dostáváte na půdu soutěžního práva a může to za určitých podmínek, a tady je důležitý kontext, znamenat porušení soutěžního zákona,“ řekl Mlsna.

Pro to, aby se kartel prokázal, by musely být jasné důkazy a účastníkům by se to muselo prokázat podobně jako v trestním řízení.

Antimonopolní úřad letos na jaře uzavřel šetření cen potravin v dodavatelském řetězci. U pěti sledovaných základních potravin ale nezjistil, že by někdo zneužil situace spojené s vysokou inflací. V současnosti úřad dokončuje šetření u cukru. Petr Mlsna SZ Byznys bez detailů sdělil, že v příštím roce cenové šetření zopakuje.

Ministr zemědělství Marek Výborný ÚOHS nedávno popíchl, že by měl být aktivnější. Avizované zdražení řetězců označil za neopodstatněné. A také zmínil, že by měl úřad ohlídat, zda se snížení DPH promítne do koncových cen pro zákazníky. S tím Mlsna nesouhlasí.

„Nejsme cenotvorný orgán. Nemáme ani zákonné pravomoci hlídat, jak se daňové sazby promítají v nejrůznějších oblastech a segmentech trhu do finálních cen. My monitorujeme, a v tom budeme pokračovat, zdali se jednotlivé články vertikálního řetězce nedomlouvají na konečných cenách,“ uzavřel.

Reklama

Doporučované