Článek
Jedna firma posílá za den českým distributorům elektřiny až 400 žádostí o připojení baterie do sítě. Tyto projekty však nikdy reálně nevzniknou. Nejen, že na ně v síti není prostor, ale žadatel ani nemá zájem je všechny postavit.
Zájemci o připojení se tak v době, kdy nové zdroje a další technologie musí bojovat o prostor v distribuční soustavě, snaží zvyšovat pravděpodobnost, že bude do sítě vpuštěn právě jejich projekt.
„Dochází k blokování volné zbývající kapacity v distribuční soustavě na projekty, kdy se domníváme, že se s vysokou pravděpodobností nebudou realizovat. Tito žadatelé tzv. zkouší v distribuční soustavě nalézt místo, kde je možné povolit připojit akumulační zařízení, ale vůbec nejsou připraveni záměr realizovat,“ říká mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.
Podle ředitele oborové asociace AKU-BAT Jana Fouska jsou hromadné žádosti vytvořené pomocí umělé inteligence, která je i odešle distributorovi. „Samozřejmě na tom je nějaký byznysový zájem, ale takové množství žádostí za den od jednoho subjektu je špatně,“ říká Fousek.
Podle ČEZ Distribuce se pravděpodobně jedná o spekulace za účelem obohacení. „Cílem je získat smlouvu na připojení, resp. rezervaci příkonu a výkonu, a tu se snažit na trhu přeprodat nějakému investorovi a získat marži z prodeje. Volná kapacita v distribuční soustavě je totiž omezená a má své technické mantinely,“ popisuje Holingerová.
Většina žádostí je na nereálné projekty
Tito investoři posílají žádosti o připojení na různých místech v Česku a v různých distribučních územích. Neznají však místní podmínky a posílají požadavky i do míst, kde nebude možné projekt postavit, ať už kvůli nesouladu s územním plánem, kvůli památkové zóně či chráněnému krajinnému území, nebo že by se baterie musela postavit ve vnitrobloku bytových domů, na zahradě, v sadě, na sportovišti či na úplně nepřístupném místě, jako jsou bažiny, skalní srázy či lesy.
„Mnohdy investoři posílají žádost do oblasti, která na mapě připojitelnosti svítí zeleně a je tam volná kapacita, ale od distribuce dostanou zamítavé stanovisko. Pak to zkoušeli poslat do červené, a tam připojení dostanou,“ popisuje Fousek.
Tzv. kobercové nálety tvoří zhruba 65 procent všech žádostí o připojení baterií. „Zvýšený počet žádostí s sebou přináší významnou administrativní zátěž, ta ale není hlavním problémem. Zásadní dopad vidíme v tom, že velké množství rezervací, často spekulativního charakteru, blokuje dostupnou kapacitu sítě. Ta pak může chybět pro projekty, které mají reálný přínos, například pro nové průmyslové provozy nebo rozvoj obcí,“ říká mluvčí distributora EG.D Lubomír Budný.
Nejvíce je aktuálně zahlcená ČEZ Distribuce, které tři až čtyři subjekty z celého trhu posílají až 300 žádostí denně. „Jedná se o opravdu velké počty žádostí (stovky týdně), které nám ubírají kapacity na zpracování a administrativně nás velmi zatěžují,“ říká Holingerová.
Distribuční společnosti však musí každou obdrženou žádost o připojení do sítě vyhodnotit, což zdržuje vyřizování dalších požadavků i samotné připojování. Distributoři se proto domnívají, že se spekulanti snaží vyblokovat zbývající kapacitu v síti, ostatní žádosti se budou dočasně zamítat a oni získají výhodu, z níž mohou profitovat. „Proto je většina slušných investorů, kteří to myslí vážně, naštvaná,“ dodává Fousek.
Spekulanti se vyhýbají území Prahy, kde síť spravuje PREdistribuce. „Od října loňského roku jsme přijali celkem 16 žádostí o připojení velkokapacitních baterií do distribuční sítě. Jde tak zhruba o čtyři žádosti měsíčně. Z tohoto počtu lze usuzovat, že se nejedná o spekulace či o uměle vytvořené žádosti,“ říká Jan Bílek z tiskového oddělení PRE.
Řešení se připravuje
Připojování baterií do sítě, které samy nemusí být napojené k výrobnímu zdroji, je možné od loňského října, kdy ho zavedla novela energetického zákona, tzv. Lex plyn. Problému se spekulativními žádostmi však neumí bránit.
Podle Lex plyn je část platby za připojení zařízení do sítě nevratná, i když se projekt nepodaří zrealizovat. To mělo motivovat žadatele k tomu, aby přihlašovali jen projekty, s nimiž to myslí vážně. Podání žádosti je ale bezplatné. „Otázkou je, zdali se na základě Lex plyn podařilo dobře nastavit mechanismy pro snížení spekulativních žádostí. Aktuální stav ukazuje, že spíše ne,“ říká Budný s tím, že ani hrozba propadnutí části platby za rezervaci výkonu v distribuční síti spekulanty neodrazuje, protože výše sankce je ve srovnání s celkovou investicí do bateriového projektu poměrně nízká.
„Stávající legislativa na něco takového není připravena. Nápravu situace řešíme se zástupci přenosové soustavy, distribučních soustav a Energetickým regulačním úřadem,“ říká i Fousek.
Nově by měli žadatelé o připojení úložišť zaplatit za každou žádost částku, která se jim už nevrátí. Energetický regulační úřad dal v pátek do veřejného konzultačního procesu návrh změn cenového výměru pro rok 2026, v němž stanovuje cenu za vyřízení žádosti o připojení na 8800 korun na hladinu velmi vysokého napětí a 4700 korun u žádostí na hladině vysokého napětí.
Od října byly do tuzemské sítě připojeny zatím tři samostatné baterie o celkové velikosti 2,5 GW. To je však jen zlomek toho, o kolik žádají další projekty včetně spekulantů. Jen v distribučním území ČEZ Distribuce ke konci loňského roku žádají o připojení bateriových projektů o výkonu 150 GW, což je co do výkonu 75 jaderných elektráren Temelín. Další desítky GW registrují distribuce společností EG.D a PREdistribuce. Dohromady by se dalo do těchto baterií uložit téměř 350 GWh elektřiny.
