Česká pošta loni snížila ztrátu na 756 milionů. Propouštěla a rostly jí tržby

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Státní podnik Česká pošta vykázal za loňský rok ztrátu 756 milionů korun. Na setkání s novináři to ve čtvrtek oznámil její generální ředitel Miroslav Štěpán. Oproti roku 2022 se tak hrubý hospodářský výsledek podniku zlepšil o 995 milionů. Provozní výnosy včetně státní platby za takzvanou univerzální službu spočívající v provozování 2900 poboček mírně vzrostly na zhruba 19 miliard korun. O více než tři procenta pak poště klesly provozní výdaje.

„Optimalizovali jsme pobočkovou síť a doručovací procesy a výrazně jsme zeštíhlili řídicí a správní aparát. To byla významná položka několika stovek milionů. Druhou významnou položkou bylo hlídání nákladů a stanovování priorit. Investice šly jen na nejnutnější opravy a modernizace moc nebylo,“ řekl SZ Byznys Štěpán.

Výsledek ocenil i ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN, jehož resort je zřizovatelem České pošty. „Loňský rok byl pro další směřování České pošty klíčový. Díky důslednému krizovému řízení současného managementu a zavedení řady úsporných opatření se podařilo otočit dlouhodobý trend narůstajících ztrát a zlepšit hospodaření o téměř miliardu korun oproti roku 2022, což je velmi dobrá zpráva. Tento výsledek potvrdil, že se nastolená transformace pošty ubírá správným směrem,“ uvedl pro SZ Byznys Rakušan.

Na tržbách inkasovala Česká pošta loni o 694 milionů více než v roce 2022. Na růstu se podílely hlavně zvýšené státní úhrady za provoz systému datových schránek. Pošta přepravila více vnitrostátních listovních zásilek a mírný růst zaznamenala i u hotovostních služeb, svozu balíků a funkce celního deklaranta, kdy podnik za své klienty vyřizuje celní náležitosti při dovozu zboží ze zemí mimo Evropskou unii.

K poklesu výnosů došlo naopak u vnitrostátních balíků. Počet přepravených balíků sice vzrostl o 5,7 procenta, zároveň se ale zvýšil podíl levnějších balíků, zejména z čínských e-shopů a zásilek doručovaných do Balíkovny. Meziročně nižší byly i výnosy z mezinárodních odchozích zásilek či roznášky informačních a propagačních letáků. Díky prodeji finančních produktů skupiny ČSOB získala v roce 2023 pošta o 128 milionů korun více než předloni a zvýšily se také výnosy z provozu kontaktních míst energetické společnosti ČEZ.

Na osobních nákladech ušetřila v loňském roce 672 milionů korun. Dosáhla toho zrušením 2530 pracovních míst, tedy téměř 11 procent z celkového počtu úvazků. Pošta utratila méně i za pohonné hmoty. Tuto úsporu ale téměř vynulovaly zvýšené náklady na energie, za něž podnik loni zaplatil meziročně o 109 milionů korun víc.

Pozitivní vývoj očekává vedení České pošty i v letošním roce, kdy by mělo dojít k mírnému poklesu výnosů a dalšímu snížení provozních nákladů. Výsledná ztráta by se měla snížit na 130 milionů korun. K tomu má mimo jiné přispět i prodej nepotřebných nemovitostí, zejména lukrativní budovy v pražské Jindřišské ulici a několika dalších objektů. Do černých čísel by se měl podnik dostat v roce 2026.

Finanční stabilizace České pošty je podmínkou pro pokračování transformace státního podniku, který se dlouhodobě potýká s vysokými ztrátami. Součástí transformace je snížení počtu poboček na zmíněných 2,9 tisíce a především oddělení veřejnoprávní univerzální služby od komerčních služeb, kterou pošta provozuje pod hlavičkou Balíkovny. Na poli doručování zásilek z e-shopů má ale silnou konkurenci ve společnostech, jako je DPD či PPL.

Pošta zároveň v příštích letech plánuje investovat stovky milionů až miliardy korun do modernizace technologií a IT vybavení. Tyto prostředky chce získat z jiných než veřejných zdrojů. „Investice plánujeme získat z externích bankovních zdrojů, kapitalizací části podniku, prodejem majetku, případně vstupem investora. Nejdříve je ale třeba legislativně dotáhnout do konce proces vyčlenění podniku, tedy Balíkovny, abychom se mohli bavit o konkrétní věci,“ dodává Štěpán.