Hlavní obsah

České fondy nakupovaly ještě měsíc před invazí dluhopisy ruské banky

Foto: Profimedia.cz

Mezinárodní investiční banka.

Reklama

Tuzemští investoři si v posledních dvou letech pořídili dluhopisy Mezinárodní investiční banky za více než pět miliard korun. V bance má ale největší podíl Rusko. Česko a další země se rozhodly z instituce odejít.

Článek

Měsíc před invazí na Ukrajinu prodala Mezinárodní investiční banka kontrolovaná Ruskem své dluhopisy v hodnotě 900 milionů korun českým investorům. Banka si pochvalovala, že po emisi organizované Erste Bank Vienna se mezi tuzemskými institucionálními investory jen zaprášilo.

A nebylo to poprvé. Celkem má kontroverzní instituce v současnosti vydané korunové dluhopisy za více než pět miliard korun. V portfoliu je mají tuzemské banky i penzijní fondy.

„Dluhopisy Mezinárodní investiční banky si našly cestu do portfolií řady tuzemských institucionálních investorů. Obecně byly bondy této organizace považovány za bezpečné a konzervativní papíry, které nabízí určitý nadvýnos nad vládními dluhopisy v eurozóně,“ komentoval Tomáš Pfeiler, portfolio manažer v investiční společnosti Cyrrus.

Bezprostředně po zahájení agrese vůči Ukrajině se ale Česká republika a další unijní státy rozhodly zahájit kroky k odchodu z této banky. Toto rozhodnutí se týká rovněž Mezinárodní banky hospodářské spolupráce. Obě instituce mají kořeny ve východním bloku hluboko v sovětské éře. Mezinárodní investiční banka byla například založena v roce 1970 za účelem „podpory hospodářského rozvoje a kooperace mezi členskými státy komunistického bloku“. Nyní panují obavy z toho, že je Rusko využije pro obcházení sankcí.

„Budeme se snažit zabránit tomu, aby tyto instituce byly využívány k obcházení účinku sankcí Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím ochrany aktiv těchto institucí takovým způsobem, aby nebyla dostupná Ruské federaci, dokud nebude dosaženo konečné dohody o opuštění obou bank,“ uvedl na začátku března mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

K opuštění organizací navázaných na Rusko se Česko rozhodlo společně s Polskem, Slovenskem, Bulharskem a Rumunskem. Výpověď smluv ale musí nejdříve schválit parlament a podepsat prezident. Následně ji stvrdí obě instituce a teprve pak začne běžet šestiměsíční výpovědní lhůta pro jednání mezi Českem a bankami o finančním vypořádání.

Peněžní vypořádání se však bude týkat splaceného kapitálu a podílu na zisku, nikoliv dluhopisů. Plánovaný odchod z postsovětské banky se podle ministerstva financí jejích dluhopisů nedotkne.

Dluhopisy Mezinárodní investiční banky si našly cestu do portfolií řady tuzemských institucionálních investorů. Obecně byly bondy této organizace považovány za bezpečné a konzervativní papíry, které nabízí určitý nadvýnos nad vládními dluhopisy v eurozóně.
Tomáš Pfeiler, manažer v investiční společnosti Cyrrus

„Členství České republiky v Mezinárodní investiční bance nemá na platnost dluhopisů žádný vliv,“ sdělil Nikola Morava z tiskového oddělení ministerstva financí. Vztahy banky a jednotlivých investorů jsou podle resortu důvěrné a stát jako akcionář do nich nijak nevstupuje. 

„Navzdory řadě veřejných oznámení učiněných našimi členskými státy o svém záměru vypovědět své členství v MIB k dnešnímu dni nebyla v této záležitosti ze strany žádné země zahájena žádná oficiální korespondence ani kontakt s bankou. Rádi bychom se proto zdrželi jakýchkoli komentářů k hypotetickým situacím. MIB hodlá i nadále plnit své závazky vůči klientům, investorům a partnerům,“ uvedla tisková zástupkyně banky Anna Lvova.

Dluhopisy Mezinárodní investiční banky má v portfoliu například Transformovaný fond NN Penzijní společnosti. „Dění okolo dluhopisů Mezinárodní investiční banky podrobně sledujeme a průběžně vyhodnocujeme. V současné době nelze s jistotou určit dopady uvalených sankcí, včetně toho, zda dojde k řádnému splacení veškerých závazků,“ sdělil Milan Tomášek, manažer investic a penzí NN Penzijní společnosti. Klienti však podle něj můžou být v klidu. „Zhodnocení jejich prostředků je totiž ze zákona chráněno v rámci garance nezáporného výnosu,“ dodal Tomášek.

V podobné situaci jsou též fondy z bankovní skupiny Raiffeisenbank. „MIB se nachází v relativně silné kapitálové pozici s rozsáhlou likvidní rezervou. Aktuálně nepředpokládáme, že by došlo k nesplacení držených emisí,“ řekl Michal Ondruška, šéf správy aktiv Raiffeisen investiční společnosti.

Bondy Mezinárodní investiční banky drží také fondy z bankovní skupiny ČSOB. Ta na zaslané otázky neodpověděla. Dluhopisy MIB měla v minulosti v držení též například radnice Prahy 2. Ze zveřejněných dokumentů ale vyplývá, že je před rokem prodala.

Výhled negativní

Ratingová agentura Fitch minulý týden snížila ohodnocení Mezinárodní investiční banky na úroveň BBB s výhledem na další zhoršení ratingu. Agentura S&P Global ponechala rating banky na stupni A-. Avšak také v tomto případě konstatovala S&P Global negativní výhled.

Mezinárodní investiční banka sídlí v Budapešti. Hlavním akcionářem je Rusko. Když se započítají podíly zemí, jako je Kuba, Vietnam nebo Mongolsko, tak mají tyto státy v bance těsnou nadpoloviční převahu nad součtem podílů zemí z EU.

Proklamovaným cílem MIB byla podpora byznysu a exportu v členských zemích. Do Česka ale přitom banka v posledních letech poskytla jedinou půjčku. V roce 2015 půjčila 50 milionů eur plzeňským hutím Pilsen Steel, respektive na ně navázané firmě Pilsen Toll. Obě společnosti patřily do ruské státní finanční skupiny VEB.RF.

Pilsen Steel zkrachovala v roce 2019. Pilsen Toll, která z Pilsen Steel vyváděla zisky, zbankrotovala po zmrazení tuzemských účtů kvůli sankcím letos v březnu.

Reklama

Doporučované