Hlavní obsah

Rusy ovládaná firma vysávala zisky z Plzně. Teď kvůli sankcím padla

Foto: ČTK

Pilsen Steel těžila z výrobní základny, která pocházela ještě z hutí a kováren Škody Plzeň.

Reklama

Česká společnost Pilsen Toll ovládaná ruskou státní bankou VEB.RF zbankrotovala poté, co Komerční banka společnosti zablokovala účty kvůli sankcím. Pilsen Toll sehrála roli při bankrotu plzeňských hutí Pilsen Steel.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Den po invazi Ruska na Ukrajinu zmrazila Komerční banka účty české společnosti Pilsen Toll. Tato firma patří do skupiny ruské investiční banky VEB.RF ovládané ruským státem. Ruská banka se ocitla v první vlně na sankčních seznamech Evropské unie a USA hned po zahájení invaze Ruska na Ukrajinu. Byla také odpojená od mezinárodního platebního systému SWIFT. Pilsen Toll na sebe následně podala insolvenční návrh.

„Dne 25. 2. 2022 byly účty dlužníka u Komerční banky bez předchozího upozornění zablokované. Tím pádem se dlužník ocitl v situaci, kdy není schopen hradit své závazky,“ stojí ve zveřejněném insolvenčním návrhu, který na sebe Pilsen Toll podala.

Firma zároveň dodala, že už nemá žádné zaměstnance. Jednateli jsou Rusové Denis Kotljar a Vitalij Vinnickij. Žádného z nich se redakci SZ Byznys nepodařilo zastihnout. Komerční banka na zaslané dotazy nereagovala.

Pilsen Toll sehrála v minulém desetiletí klíčovou roli v pádu plzeňských hutí a kováren Pilsen Steel. Podnik vyrábějící hřídele pro lodě nebo větrné elektrárny byl původně součástí Škody Plzeň. Vznik Pilsen Steel se datuje do roku 2003, kdy tyto provozy koupil ruský koncern OMZ.

Odklonění zisků

Neuplynulo ani deset let a v roce 2011 přešly hutě a kovárny Pilsen Steel do rukou dalšího Rusa Igora Šamise, a to přes jeho firmy registrované v Lucembursku. Už o rok později ale hutě poprvé zbankrotovaly. Právě tehdy přichází na scénu v rámci insolvenční reorganizace nová firma Pilsen Toll, rovněž ovládaná Šamisem.

Foto: SZ Byznys

Schéma vazeb kolem firem Pilsen Toll a Pilsen Steel

Úkolem Pilsen Toll bylo na jedné straně zajišťovat zakázky, výrobu a financování pro Pilsen Steel. Současně Pilsen Toll hutím prodávala suroviny a výrobní materiál. Na druhé straně Pilsen Toll od Pilsen Steel odebírala její výrobky. Později se ukázalo, že tento model se stal pro plzeňské hutě osudným. Během jejich pozdější druhé insolvence se totiž přišlo na to, že zatímco Pilsen Toll prodávala materiál do Plzně za vysoké ceny, tak jejich produkci odebírala s cenovkami, které nepokryly ani náklady. Navíc Pilsen Toll hutím poskytovala zápůjčky za nemalé úroky.

Výsledkem bylo, že zatímco Pilsen Toll prosperovala, finanční problémy Pilsen Steel se více a více prohlubovaly. Případ vytahování zisků z Pilsen Steel v minulých letech opakovaně popsal web Investigace.cz.

Než však Rusy ovládané plzeňské hutě zkrachovaly v roce 2019 podruhé, změnily ještě jednou majitele. Igor Šamis si v roce 2011 totiž na koupi podniku půjčil 110 milionů eur od ruské státní banky Vněšekonombank, nyní známější jako VEB Kapital. Banka na oplátku získala Pilsen Steel do zástavy. Když Šamis půjčky nesplácel, získal státní peněžní ústav Ruské federace nad Pilsen Steel i Pilsen Toll kontrolu.

V roce 2015 vstoupila na scénu také kontroverzní Mezinárodní investiční banka, další finanční instituce ovládaná Ruskem. Pilsen Toll se stala jedinou firmou sídlící v Česku, která od této banky získala úvěr v celkové výši 50 milionů eur. Podstatné je, že kontrolu nad penězi opět měla Pilsen Toll, a nikoliv Pilsen Steel.

Škrtnuté miliardy

Ani další změna vlastníka nic nezměnila na dosavadním modelu, kdy Pilsen Toll inkasovala zisky, zatímco samotný výrobní podnik Pilsen Steel se nepřetržitě utápěl v červených číslech. V roce 2019 Pilsen Steel zbankrotovala podruhé.

Pilsen Toll se následně snažila získat na průběh konkurzu Pilsen Steel vliv. Do insolvence přihlásila sedm desítek pohledávek v součtu za 2,3 miliardy korun. Většinou to byly zápůjčky, které měla poskytovat Pilsen Toll na účet Pilsen Steel. Téměř všechny tyto pohledávky však insolvenční správce Jaroslav Brož v roce 2019 popřel. Odůvodnil to tehdy tím, že protiplnění Pilsen Toll vůči Pilsen Steel nebylo dostatečné.

„Místo řádné výše protiplnění za provozování výroby dlužníkem měl být provoz výroby zajišťován zápůjčkami,“ konstatoval tehdy správce. Podnik Pilsen Steel se tak kvůli predátorskému tlaku ze strany Pilsen Toll jen víc a víc zadlužoval.

Výrobní provozy plzeňských hutí očištěné od dluhů koupil v roce 2020 v rámci konkurzu německý rodinný podnik Max Aicher. Insolvence Pilsen Steel mezitím běží dál. Nyní se k ní v důsledku sankcí přidala i její sesterská Pilsen Toll, přestože od pádu Pilsen Steel nevyvíjela žádnou viditelnou činnost.

V aktuálním insolvenčním návrhu, který na sebe Pilsen Toll podala, uvádí, že má pohledávku 1,8 miliardy korun vůči Pilsen Steel. Jak však již bylo zmíněno, insolvenční správce Pilsen Steel Brož téměř všechny pohledávky nárokované ze strany Pilsen Toll popřel. Vedle toho Pilsen Toll v insolvenčním návrhu uvedla, že dluží 1,9 miliardy korun. Své ruské matce VEB Kapital.

Reklama

Doporučované