Hlavní obsah

Byty nemají, ale hypotéky platit musí. Teď kvůli tomu začali rebelovat

Foto: Shutterstock.com/Fabio Nodari

Ilustrační foto.

Čínští developeři nestíhají svým klientům stavět byty a ti se začínají bouřit. Jejich hněv odnášejí banky, kterým odmítají platit hypotéky. Požár budou muset hasit soudruzi z nejvyšších pater v Pekingu.

Článek

Začalo to jako protestní akce naštvaných kupců bytů v jednom projektu ve městě ve střední Číně. Nyní desítky tisíc lidí po celé zemi zadržují splátky hypoték na domy, které developeři včetně nechvalně proslulé skupiny Evergrande ještě nedokončili. Napsala to agentura Bloomberg.

Kao Jang koupil v roce 2019 od společnosti Sinic Holdings Group Co. byt v centru města Nan-čchang za 900 000 jüanů (při současném kurzu asi 3,2 mil. korun). Již dva roky splácí hypotéku, ale stále nebydlí. Kao už mnohokrát absolvoval tříhodinové jízdy vlakem ze svého současného domova, aby apeloval na místní vládu a developera, aby stavbu dokončili. Protože cítí malý pokrok, hodlá se příští měsíc připojit k bojkotu a zastavit svou měsíční platbu ve výši 4 000 jüanů (14 000 korun).

„To je asi polovina mého příjmu, je to obrovský tlak,“ říká 32letý designér a dodává, že se jeho mzda kvůli zpomalení ekonomiky snížila o třetinu. „Mohu si utáhnout opasek, pokud se jednoho dne podaří obnovit výstavbu,“ dodal.

Bojkoty se sice zatím týkají jen zlomku věřitelů, ale rychlost, s jakou se protesty rozrostly, mnohé překvapila. Odstartovaly koncem června, kdy se na sociálních sítích objevila výzva, kterou podepsalo 900 kupujících v zastaveném developerském projektu Evergrande v Ťing-te-čenu, městě nedaleko Žlutých hor, které proslulo svým porcelánem.

Klienti se obrátili na místní vládu a společnost s výzvou, aby do tří měsíců obnovily výstavbu, jinak přestanou platit. Hnutí se od té doby rozšířilo na nejméně 301 projektů ve zhruba 91 městech, jak vyplývá z údajů z crowdsourcingového dokumentu nazvaného „WeNeedHome“.

V Číně funguje při financování jiný systém – splátky úvěru začínají prakticky ihned se složením zálohy na nemovitost a mohou se protáhnout na roky, pokud se projekty zpozdí. Tato zásoba hotovosti pomohla čínským developerům v minulém desetiletí přiživit boom v oblasti bydlení a umožnila jim zahájit nové projekty dříve, než dokončili ty staré.

Stavitelé si v podstatě půjčovali od samotných kupců domů, jen jim místo peněz dlužili bydlení. Banka Nomura odhaduje, že čínští developeři v letech 2013 až 2020 dodali jen asi 60 procent domů, které předprodali a společnost China Real Estate Information Corp. tvrdí, že odložené projekty ve 24 velkých městech pokrývají 24,7 milionu metrů čtverečních plochy – tedy asi 330 tisíc bytů s plochou 75 m2.

Zásah přijde z Pekingu

Nyní však může divoký bojkot půjček v hodnotě až dvou bilionů jüanů, tedy 296 miliard dolarů, podle agentury Bloomberg dál prohloubit propad na trhu čínských nemovitostí a přesunout problém do mnohem citlivější oblasti ekonomiky – k bankám.

„Pokud tento trend zůstane bez kontroly, bude se dále nabalovat, existuje riziko, že by to mohl vést ke zhoršení úvěrových profilů čínských bank a ochladit nedávný vzestup prodeje nemovitostí,“ říká Čchang Wej Liang, stratég banky DBS.

Protesty klientů, kteří splácejí hypotéky za nepostavené byty, prohlubují krizi, kterou Peking zatím zdánlivě zvládal. S hašením realitní krize začaly čínské úřady už loni, kdy se začala potápět druhá největší developerská skupina Evergrande. Posléze se ukázalo, že byla s celkovými závazky za zhruba 300 miliard dolarů největší, ale zdaleka ne jediná. V posledních měsících mělo potíže se splácením svých dolarových dluhopisů nejméně 18 firem, které dohromady dlužily přes 26 miliard dolarů.

Navzdory pádu developera Evergrande a dalších se začal čínský trh s nemovitostmi stabilizovat a prodeje v minulém měsíci oproti květnu vzrostly. Jenže kvůli zhoršenému přístupu k financování se celý problém dále vyostřuje, protože developeři nemají za co stavět.

Bankéři už proto dostali od politiků jasné zadání, aby zvýšili objem úvěrů stavebním firmám a pomohli tak dokončit projekty. Kromě této intervence však komunistické vedení zvažuje, že by měli majitelé nedostavěných domů a bytů dostat odklad splátek. Což by se v bilanci čínských bankovních ústavů negativně projevilo a mohlo by to ohrozit jejich kondici a důvěryhodnost.

Podle Čínské lidové banky činil objem nesplacených hypoték v Číně na konci roku 2021 38,3 bilionu jüanů. Společnost GF Securities Co. očekává, že protestní odmítnutí splátek by mohlo v nejhorším případě ovlivnit hypotéky až za dva biliony jüanů, tedy necelých 300 miliard dolarů (cca sedm bilionů korun). To je celkový zůstatek úvěrů, nesplácená částka by byla menší.

Jiné odhady dopadů jsou méně hrozivé. Pokud by každý kupující nesplácel, vedlo by to k nárůstu nesplácených úvěrů o 388 miliard jüanů, uvedl analytik společnosti Jefferies Financial Group Šu-ťin Čchen

Samotné banky tvrdí, že dopad by byl ještě mnohem nižší. Podle souhrnu bank, které zveřejnily svou expozici, by protesty věřitelů ohrozily asi 2,11 miliardy jüanů.

Podle Čchanga z banky DBS jsou protesty o to pozoruhodnější, že se čínské rodiny málokdy pouští do sporů s bankami kvůli hypotékám – hrozí jim totiž, že po nich banky budou žádat plné splacení půjčky. Kolektivní akce je tak podle agentury Bloomberg tlakem na Peking, který se snaží omezit sociální nepokoje před říjnovým sjezdem komunistické strany.

„Jde o politický protest,“ řekla Diana Choyleva, hlavní ekonomka společnosti Enodo Economics, v rozhovoru pro televizi Bloomberg. „Nebude to bankovní krize, ty tam nejsou. Ale je to potenciálně krize důvěry - a té se Komunistická strana Číny nesmírně obává.“

Doporučované