Článek
Nizozemský gigant ASML Holding, přední výrobce zařízení pro produkci čipů, čelí dosud největší výzvě ze strany Trumpovy administrativy – ministr obchodu Howard Lutnick na sérii nedávných schůzek sdělil nejvyššímu vedení společnosti obavy, že se jeden z jejich špičkových strojů mohl dostat do Číny, čímž by došlo k porušení vývozních omezení zavedených Spojenými státy. Napsala to agentura Bloomberg.
Podle zdrojů obeznámených s proběhlými jednáními vyjádřil Lutnick představenstvu ASML znepokojení ohledně firemních zařízení pro extrémní ultrafialovou litografii (EUV). Tyto systémy využívají společnosti jako Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. k výrobě procesorů pro giganty typu Nvidia či Apple.
Společnosti ASML přitom nikdy nebylo povoleno vyvážet tyto technologie do Číny, a to kvůli sankcím uvaleným již během prvního funkčního období prezidenta Trumpa.
Zástupci ASML se proti Lutnickově nařčení ohradili. Argumentovali tím, že žádné z těchto zařízení – jež dosahují velikosti autobusu, vyrábějí se v omezeném počtu a vyžadují neustálou údržbu přímo od zaměstnanců ASML – se v Číně nenachází. Uvedly to zmíněné zdroje, které si vzhledem k důvěrné povaze rozhovorů přály zůstat v anonymitě.
Mluvčí společnosti na dotaz ohledně těchto schůzek uvedl, že ASML komunikuje se všemi vládami a že do Číny nikdy žádný EUV systém nedodala.
Podle Bloombergu zůstává nejasné, co přesně Trumpova administrativa od ASML požaduje. Firma se totiž nyní ocitla v nezáviděníhodné pozici, kdy musí dokazovat, že se něco nestalo. Stejně tak není zřejmé, jaké informace by celou kauzu kolem EUV systémů v Číně dokázaly definitivně uzavřít.
Americké ministerstvo obchodu na opakované dotazy k této záležitosti nereagovalo, a to ani na otázku, zda má úřad k dispozici jakékoli důkazy potvrzující přítomnost zmíněného stroje na čínském území.
Akcie společnosti ASML v úvodu obchodování na amsterdamské burze odepsaly až 2,3 procenta. Od začátku roku si však připsaly zhruba 80 procent.
Přetrvávající obavy nejvyšších představitelů Trumpovy administrativy – včetně jednoho ze členů vlády – stupňují tlak na nejhodnotnější technologickou firmu v Evropě. Ta už v minulosti musela odrážet nařčení amerických úřadů, že svými obchodními aktivitami podkopává národní bezpečnost a technologickou politiku Spojených států. Pokud se společnosti ASML nepodaří obavy Washingtonu rozptýlit, mohla by tato situace vnést další napětí do beztak komplikovaných vztahů mezi USA a Evropskou unií.
„Společnost ASML vede s představiteli vlád po celém světě pravidelný, transparentní a otevřený dialog,“ uvedl její mluvčí. „Plně chápeme bezpečnostní důvody, o něž se opírají pravidla kontroly vývozu ve Spojených státech i v Nizozemsku, a jsme pevně odhodláni veškeré platné předpisy dodržovat.“ Dodal také, že ASML již v minulosti „vyvrátila řadu nepodložených zvěstí o údajném obcházení vývozních omezení vůči Číně, jež se nezakládaly na pravdě a poškozovaly naši dobrou pověst“.
Zástupce nizozemského ministerstva zahraničí zdůraznil, že tamní vláda bere odpovědnost spojenou se svou „jedinečnou rolí v polovodičovém průmyslu“ nanejvýš vážně. Nizozemsko podle něj uplatňuje restrikce na vývoz EUV zařízení i dalších souvisejících technologií „velmi přísně“ a „v případě potřeby vždy zasáhne“.
Zůstává nejasné, co přesně Lutnicka k dotazům ohledně EUV technologií vedlo. Vznesl je totiž na jednání, které se jinak věnovalo široké škále jiných témat, včetně příslibu společnosti ASML investovat ve Spojených státech. Jak Lutnick, tak generální ředitel ASML Christophe Fouquet následně celou debatu hodnotili velmi pozitivně, přičemž ani jeden z nich se ve svých příspěvcích na síti LinkedIn o problematice EUV nezmínil.
Za zavřenými dveřmi však podle zdrojů obeznámených s průběhem jednání přešla společnost ASML do krizového režimu. Po dubnové schůzce s Lutnickem vypracovala nizozemská firma dokument s názvem „Žádné indicie o přítomnosti EUV systémů ASML v Číně“, který následně začala šířit ve washingtonských politických kruzích.
Podle zmíněného dokumentu, do něhož měla agentura Bloomberg možnost nahlédnout, je v současnosti po celém světě v provozu 314 EUV zařízení, dalších 26 bylo vyřazeno – a ani jedno se nenachází v Číně. Prezentace dále uvádí, že ASML dokáže u všech svých EUV zařízení automaticky detekovat „jakýkoli výpadek, nestandardní chování či ztrátu připojení“. Zákazníci navíc podle dokumentu „nemohou EUV systémy demontovat, přepravovat ani přemisťovat bez asistence ASML, a to z důvodu vysoce specializovaných postupů při manipulaci“.
Pro čínského šampiona ve výrobě AI čipů, společnost Huawei Technologies, která je hlavním tamním konkurentem Nvidie, představuje odepření přístupu k EUV technologiím patrně tu vůbec nejtvrdší překážku. Šéf polovodičové divize Huawei nedávno během svého vzácného veřejného vystoupení v angličtině vyzdvihoval, jakých inovací firma dosáhla při výrobě čipů i bez pomoci těchto pokročilých systémů od společnosti ASML.
Kdyby se nějaký EUV systém do Číny skutečně dostal, šlo by o jedno z nejzávažnějších známých porušení amerických restrikcí. Cílem těchto opatření je odepřít Pekingu přístup k umělé inteligenci, jež by mohla posloužit jeho armádě. Agentura Bloomberg se vysoce postavených představitelů Trumpovy administrativy dotázala, proč americká vláda na základě těchto podezření nesáhla k přísnějším opatřením či sankcím, pokud disponuje důkazy naznačujícími, že k takovému scénáři skutečně došlo. Ti se k věci odmítli vyjádřit.
Společnost ASML čelí v Číně již řadu let stále přísnějším obchodním omezením. Spojené státy totiž vyvíjejí tlak na Nizozemsko a Japonsko, aby zastavily dodávky zařízení na výrobu čipů svému geopolitickému rivalovi. V těchto třech zemích sídlí přední výrobci zmíněných technologií. Čínská konkurence sice dělá pokroky, ale zatím nedokázala smazat technologické manko – to platí zejména pro oblast litografie, v níž ASML představuje absolutní světovou špičku.
