Článek
Své peníze svěřily podnikateli Romanu Petrovi přes dvě stovky stovky lidí včetně někdejších fotbalových hvězd Patrika Bergera a Milana Baroše.
Celkem od svých klientů, kterým sliboval zhodnocení vkladů, získal více než miliardu korun. Už více než rok a půl je ale Petr v insolvenčním řízení a v březnu na něj soud uvalil vazbu kvůli podezření z podvodu. Vklady od klientů vybíral neoprávněně jako fyzická osoba, za což mu Česká národní banka vyměřila - zatím nepravomocně - desetimilionovou pokutu.
Petr chtěl dluhy splácet z výnosů svých firem, hlavně zdravotnické RP Clinic a prodejce elektrocentrál Fadet. Plány mu ale překazilo vazební stíhání. Kvůli němu Petr koncem dubna stáhl návrh na reorganizaci svého podnikání a Městský soud v Praze na konci května rozhodl, že se Petrova insolvence vyřeší konkurzem, tedy zpeněžením majetku.
„Rozhodnutí soudu o konkurzu je s ohledem na situaci dlužníka správné a jediné možné. Probíhá trestní řízení, dlužník se nachází ve výkonu vazby a nemůže provozovat podnik, což je podmínkou reorganizace. Provoz podniku vylučuje především velmi široké zajištění majetku dlužníka v trestním řízení,“ napsal SZ Byznys právní zástupce několika věřitelů Michal Žižlavský.
Zatím bez prodeje majetku
Rozhodnutí soudu o konkurzu na Petrův majetek ještě nenabylo právní moci. Pokud s ním Petr a věřitelé budou souhlasit, mohlo by se tak stát už koncem tohoto týdne. Petrův majetek se ale ještě prodávat nezačne, protože je stále zajištěn policií.
„Teď bude rozhodující, jestli orgány činné v trestním řízení tento majetek uvolní pro zpeněžení v rámci insolvenčního řízení, nebo jestli zůstane zajištěn pro účely souběžného trestního řízení,“ vysvětluje Petrův insolvenční správce Jan Koutný.
Znalecký posudek, vypracovaný na pokyn soudu počátkem roku, stanovil hodnotu Petrova majetku na 497 milionů korun, tedy necelou polovinu dlužné částky. Jde především o nemovitosti a podíly ve firmách. Jejich hodnota nicméně od té doby, co je Petr ve vazbě, klesla. Například RP Clinic nemůže nakládat se svými účty.
Pokud by byl majetek uvolněn a rozhodnutí soudu by nabylo právní moci, mohl by insolvenční správce po dohodě s věřitelským výborem a soudem začít majetek zpeněžovat.
Podle Žižlavského však věřitelé získají z prodeje Petrova majetku v konkurzu méně, než kdyby Petr mohl s majetkem dále nakládat. „Optikou posudku, který v řízení zpracoval soudem ustanovený znalec, dostanou poškození věřitelé v konkurzu podstatně méně, než by dostali v reorganizaci,“ tvrdí Žižlavský.
Redakce SZ Byznys požádala o vyjádření také Petrova obhájce v trestním řízení, advokáta Tomáše Sokola. Ten ale s odvoláním na závazek mlčenlivosti komentář odmítl. „Jde o právně velmi zajímavou kauzu, ale dokud nebudu zbaven mlčenlivosti, nemohu se vyjadřovat k žádné z vašich otázek,“ napsal Sokol.
