Článek
Počet solárních elektráren v Česku už třetím rokem klesá. Největší propad je však patrný letos. Stojí za ním hlavně menší zájem o domácí fotovoltaické elektrárny. Letos dokončené projekty byly ještě z velké části financované dotačním programem Nová zelená úsporám z loňského roku.
Domácích instalací je v meziročním srovnání o polovinu méně, celkem 6 191 o celkovém výkonu zhruba 50 MWp. První polovina roku byla pro instalační firmy složitá, protože nevěděly, jakým způsobem bude stát nové domácí fotovoltaiky podporovat. V posledních měsících zákazníci vyčkávali, zda bude dotační program Nová zelená úsporám obnoven a za jakých podmínek.
„Spousta zákazníků stále čeká, banky budou moct zvýhodněné úvěry poskytovat až v září. Má to špatný dopad na cash flow instalačních společností, pro spoustu firem to byla poslední kapka, protože nemohly přežít, když jim na několik měsíců vypadnou příjmy,“ tvrdí Jan Krčmář, ředitel Solární asociace.
Místo plošných dotací lze v programu Nová zelená úsporám od letošního roku čerpat bezúročné půjčky. Zvýhodněné úvěry však mají podle Krčmáře dlouhodobě smysl, přesto se asociace snažila podpořit stavbu elektráren i jinak. „Snažili jsme se zavést nulové DPH na solární techniku, jako to bylo zavedeno například v Rakousku,“ říká Krčmář. Toto zvýhodnění fotovoltaik však neprošlo.
Za první půlrok bylo loni připojeno 357 MWp fotovoltaických elektráren. „V letošním roce jsme poklesli asi o 28 procent. Připojilo se 295 MWp solárních elektráren,“ říká Krčmář.
Odhaduje, že za celý rok bude zprovozněno 650 MWp nových fotovoltaik. „Téměř 700 MWp z loňského roku asi těžko dosáhneme,“ dodává Krčmář. Celkem bylo letos zatím připojeno 9364 elektráren, což je oproti loňskému prvnímu pololetí o 3636 méně.
V celé České republice je celkem 5,35 GW výkonu solárních elektráren. „Česko už definitivně opustilo stín starých fotovoltaik,“ říká Krčmář.
Solární elektrárny však do budoucna budou potřeba kvůli rostoucí spotřebě elektřiny, ať už v dopravě, průmyslu, nebo s přibývajícími datovými centry. Smysl má fotovoltaika zejména v létě, a to i v době vysokých teplot, kdy se jejich výkon o něco sníží.
„Velkou změnu mohou přinést klimatizace, které mají velkou spotřebu v okolních zemích a spotřebovávají elektřinu právě v době, kdy vyrábějí solární elektrárny. Když nebudeme mít dostatek elektráren, které vyrábějí levně a řiditelně, je to problém,“ popisuje Krčmář.
Fotovoltaika je podle něj také účinný nástroj, jak si částečně zafixovat cenu elektřiny na dalších 30 let. Část spotřeby, kterou by solárník běžně odebral ze sítě, si nyní vyrobí sám.
Zájem o baterie roste
Vedle klesajícího počtu solárních elektráren roste zájem o bateriová úložiště.
V prvním pololetí roku 2026 bylo připojeno celkem 318 MWh nové bateriové kapacity, což představuje oproti loňskému prvnímu pololetí nárůst o 83 procent. Samostatně stojících bateriových systémů bylo v prvním pololetí připojeno dvanáct o souhrnné kapacitě 108 MWh. Jejich připojování je možné od začátku října 2025.
Ty neslouží už pouze k ukládání přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale zajišťují také stabilizaci elektrizační soustavy, poskytují služby výkonové rovnováhy, vyrovnávají krátkodobé výkyvy mezi výrobou a spotřebou.
„Český trh ukázal, že ani ne rok od platnosti novely Lex OZE III je o bateriová úložiště obrovský zájem. Další rozvoj bude logicky limitovat omezená kapacita distribučních sítí a přenosové soustavy. Výrazný vliv na apetit investorů pak bude mít zejména nastavení regulatorního prostředí a tarifů. Ty rozhodnou o tom, zda budou baterie využívány tam, kde přinesou nejvyšší hodnotu – domácnostem, průmyslu i celé elektrizační soustavě,“ říká Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT.
Celkem je možné do všech tuzemských baterií, včetně domácích, firemních i samostatných, uložit 2,8 GWh elektřiny. Samostatně stojící baterie bez připojení ke zdroji mají nyní úložnou kapacitu 143 MWh.
Počet nových baterií v domácnostech meziročně klesl. Letos se za první pololetí postavilo jen 41 procent solárních elektráren s baterií, dlouhodobě si však české domácnosti stavěly většinu solárů i s možností elektřinu uložit. U firemních fotovoltaik se dlouhodobě staví méně baterek. „Jen 66 procent firemních FVE se staví s akumulací, v roce 2025 to ale bylo ještě méně, a to 44 procent,“ říká Fousek.
Největší zájem je nyní o připojování samostatně stojících baterií, jejichž boom odstartovala platnost novely energetického zákona, který zavedl možnost připojovat baterie bez jakéhokoli zdroje. Žádosti dle distribučních společností vysoce přesahují 250 GW.
„Nemáme z toho radost. Pracujeme na tom s ministerstvem průmyslu a obchodu a s distribučními společnostmi. Situace se zlepšuje. Předpokládáme, že z 250 GW budou připojeny jen dvě až tři procenta výkonu,“ říká Fousek.
Vysoký počet žádostí však pochází pouze od jedné firmy, která už poslala žádosti o připojení za cca 100 GW, a to i do lokalit, kde připojování do distribuční soustavy už není možné. Tato firma není z oblasti energetiky a pouze spekuluje, že získanou kapacitu v síti pro baterie bude moci přeprodat, dodává ředitel bateriové asociace.
