Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jen jeden rok nakonec bude platit zdanění příjmů z prodeje firem, které vláda premiéra Petra Fialy představila před dvěma lety v rámci úsporného balíčku, jež měl zlepšit stav veřejných financí. Zrušení zdanění, které schválila na začátku září Sněmovna a minulý týden podepsal prezident, ovlivní podle odborníků vývoj na trhu s firmami ve zbytku roku.
Na rozhodnutí tratí také oceňovatelé společností, kterým zavedení daně z příjmů z prodeje společnosti zaručovalo příliv klientů. Daň se totiž ještě letos platí z rozdílu mezi hodnotou firmy ke konci loňského roku a částkou, kterou vlastník z prodeje utržil. Zdaňuje se však jen rozdíl, který přesáhne čtyřicet milionů korun.
Zájem o posudky ochladl
Kdo bude chtít ušetřit desítky až stovky tisíc za znalecký posudek, tak pár měsíců počká na příští rok, kdy se už zmíněná daň nebude odvádět. „Je možné a řekla bych, že dokonce i pravděpodobné, že firmy, jejichž prodej je již v tuto chvíli rozjednán, nakonec podpis smluv či příjem z prodeje posunou až na leden příštího roku. O návratu k osvobození jsme se dozvěděli v době, kdy je konec roku již na spadnutí,“ uvádí Monika Marečková, řídící partnerka poradenské společnosti RSM.
Podobně se vyjadřuje daňová poradkyně Talers Lenka Rigo: „Celý proces prodeje – od přípravy a prověrek přes financování až po schvalování – zpravidla trvá měsíce, často i déle. Tato ‚setrvačnost‘ v praxi nahrává tomu, aby se tam, kde to harmonogram dovolí, vypořádání přesunulo do roku 2026.“
U jiných transakcí dává podle ní smysl rozložit kupní cenu do splátek tak, aby příjem za rok 2025 nepřekročil čtyřicet milionů korun. Tím by se majitel vyhnul zdanění.
I podle daňové expertky z poradenské společnosti Ecovis Simony Fialové je možné, že dojde k odložení některých obchodů na začátek roku 2026, protože „to bude administrativně snazší a odpadne potřeba znaleckých posudků, které se začaly se zavedením zdanění častěji využívat“.
Firmy objednané posudky ruší
Naopak expert na fúze a akvizice poradenské firmy KPMG Adam Páleníček neočekává, že se transakce kvůli daňové změně protáhnou do příštího roku. „Možnost použít znalecký posudek prakticky znamená trvající nulové zdanění,“ říká Páleníček s tím, že náklad na znalecký posudek je v kontextu prodeje firmy zanedbatelný. „Nečekáme, že by s tím prodávající nějak kalkulovali.“
„Od poloviny letoška zájem naopak opadl, jakmile se začaly objevovat informace o zamýšleném zrušení limitu a tedy o návratu k původním pravidlům,“ dodává Fialová s tím, že v posledních měsících se objevilo i rušení již objednaných posudků.
Zavedení zdanění a jeho následné rychlé zrušení experti kritizují. Nejprve totiž vyvolalo paniku, protože se měl zdaňovat celý příjem z prodeje firmy nad čtyřicet milionů korun. Ministerstvo financí očekávalo, že tak ročně do rozpočtu připluje 300 milionů korun. Očekával se proto boom na trhu fúzí a akvizic před platností zákona, aby se majitelé zdanění vyhnuli.
Následně Ministerstvo financí upřesnilo, že nová daň se bude týkat jen zhodnocení po platnosti zákona neboli od začátku letošního roku. „Tento návrh byl od začátku špatně. Nejprve způsobil paniku tím, že nebyl dostatečně vysvětlen. Poté byl sice upřesněn a doplněn o možnost použití posudku, což ale efektivně znamenalo pouze to, že daňový výnos státu v prvních letech by nebyl prakticky žádný,“ kritizuje Páleníček a pokračuje: „A zasáhl by až o několik let až desítek let později podnikatele, kteří aktuálně zakládají firmy, což na ně určitě nepůsobí motivačně.“
Sen o stamilionech do státní kasy skončil
Ke zrušení nařízení říkají experti prakticky to stejné. „Je to ukázkový příklad toho, jak by daňová legislativa neměla vypadat,“ upozorňuje Fialová s tím, že změna, která sotva začala platit, se má už zrušit. „Z hlediska předvídatelnosti právního prostředí nebylo přijetí limitace osvobození a jeho opětovné zrušení od jednoho roku příliš povedené,“ komentuje Marečková. Tak rychlé změny představují podle Fialové „zbytečnou komplikaci pro podnikatele, investory i celý kapitálový trh“.
Ani vytoužených příjmů se navíc Ministerstvo financí nedočká. „Prodeje v roce 2025 se obvykle realizovaly velmi blízko znaleckým posudkům, a pravděpodobně tedy bez podstatného daňového dopadu,“ líčí realitu transakcí Marečková. Stejně se vyjadřuje Páleníček: „Vzhledem k možnosti použití znaleckého posudku, bude daňový výnos pravděpodobně dosahovat velmi nízké částky, v kontextu rozpočtu prakticky zanedbatelné.“
