Článek
Krajský soud v Brně dočasně stopnul podpis smlouvy mezi společností ČEZ a KHNP na stavbu jaderných bloků v Dukovanech. Toto předběžné opatření je podle právníků závažný problém, který může uzavření kontraktu oddálit o měsíce, ale i roky.
Dokud soud nerozhodne, nesmí ČEZ smlouvu s preferovaným dodavatelem podepsat. „Ledaže by Nejvyšší správní soud rozhodl o zrušení předběžného opatření,“ uvedla Lydie Šimsová, advokátka a specialistka na problematiku veřejných zakázek z kanceláře Doucha Šikola advokáti.
„Soudní řízení u Krajského soudu v Brně může trvat měsíce a v případě napadení prvostupňového rozhodnutí některou ze stran se může celý proces protáhnout i na několik let,“ vysvětluje specialistka na soudní spory z právní kanceláře Mavericks, advokátka Lucie Máchová.
Podpis smlouvy byl naplánován na tuto středu, den předtím mu ale soud svým předběžným opatřením zabránil. Učinil tak poté, co francouzská společnost EDF podala minulý pátek žalobu proti dubnovému rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o jaderném tendru.
V jaké lhůtě musí soud o žalobě rozhodnout, zákon neříká. Podle Šimsové to může trvat řadu měsíců, nebo nižší jednotky let.
Výběr mimo zadávací řízení
Výběr jihokorejské společnosti proběhl mimo zadávací řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy Elektrárna Dukovany II využila takzvanou bezpečnostní výjimku. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však konstatoval, že EDF už neměla možnost proti tomuto postupu podávat námitky.
„Největší teoretickou komplikací by bylo, pokud by soudy došly k závěru, že bezpečnostní výjimka neměla být aplikována a bude muset proběhnout nové výběrové řízení, tentokrát v režimu zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. To by vedlo k největšímu zdržení,“ popisuje Šimsová. Tendr by se tak pravděpodobně vrátil na začátek. „Tuto variantu však nepředpokládáme a je třeba říci, že ani žalobce nenamítal nesprávné použití bezpečnostní výjimky,“ říká Šimsová.
Tendr běžel od roku 2021. Původně se jej účastnilo pět firem, kandidáty z Číny a Ruska však stát předčasně vyřadil. Americká společnost Westinghouse nakonec svou finální nabídku nepodala a v tendru zůstali jen Korejci a Francouzi. Loni v létě vláda a ČEZ rozhodli o tom, že nové bloky bude stavět KHNP.
„Může nastat případ, kdy soud rozhodne, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže měl přezkoumat, zda v případě výběru dodavatele mimo zadávací řízení byly zohledněny základní zásady zadávání veřejných zakázek a zabývat se námitkami EDF. V takovém případě by se věc vrátila zpět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a podpis smlouvy by se odložil o další měsíce či roky,“ upozorňuje Šimsová.
Projekt století
Složitosti celého případu však nijak nepřispívá, že jde o obří zakázku, která je často označována za projekt století. Smlouva se měla podepisovat na dva bloky, přičemž jeden měl vyjít na 200 miliard korun. Šedesát procent dodávek měly navíc obstarat české firmy. Stavba prvního bloku má začít v roce 2029.
„Vzhledem k významu zakázky a zájmu veřejnosti se dá očekávat, že řízení bude složitější a časově náročnější. Průběh řízení pak mohou samozřejmě zpomalit i případné procesní obstrukce, jako jsou námitky podjatosti či žádosti o odročení soudního jednání,“ říká Máchová.
Proti usnesení soudu o předběžném opatření se ČEZ může bránit podáním kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, což zvažuje.
Francouzské společnosti podle soudu vadilo, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se odmítl zabývat jeho výhradami proti postupu ČEZ. Předseda úřadu Petr Mlsna sice v napadeném rozhodnutí uznal, že zadavatel zakázky, tedy ČEZ, měl povinnost dodržet alespoň základní zásady zadávání veřejných zakázek a že jeho postup by měl podléhat nějaké formě kontroly, ale dovodil, že jeho úřad není k takovému přezkumu příslušný.
Soud námitky Francouzů vyhodnotil jako „relevantní a poměrně silné“, proto předběžné opatření vydal.
„Tím ještě není řečeno, že žalobce v následném soudním řízení uspěje. Soud může předběžný názor na důvodnost žaloby změnit, až se seznámí s jejím doplněním, reakcemi účastníků řízení a správním spisem,“ uvedl soud.
Zadavatel zakázky, kterým je ČEZ, respektive jeho dceřiná společnost Elektrárna Dukovany II, trvá na tom, že v tendru postupoval v souladu se zákonem. O tom je přesvědčená i společnost KHNP.
