Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Společnost Tedom vyrábí v Třebíči kogenerační jednotky už tři desetiletí. V závodě, kde se nyní rodí technologie na vysokoúčinnou výrobu elektřiny a tepla, se původně vyráběly autobusy, což je doposud znát.
Jeden ze čtyř výrobních závodů se nachází v Třebíči. Výroba jedné kogenerační jednotky tady trvá 14 až 20 dní. Ve zhruba dvě desetiletí staré fabrice se jich vyrobí na 120 ročně, záleží samozřejmě na velikosti. „Je to proměnlivé a záleží, jestli přijde objednávka na více větších, nebo menších jednotek. Je to v rozmezí 15 jednotek měsíčně vyrobených v Třebíči,“ popisuje ředitel tamní výroby.
Největší tamní kogenerační jednotka má 14 metrů na délku, tři metry na výšku a hmotnost 35 tun. Velké jednotky mohou mít výkon cca 1,6 MW, ty menší pak od 200 do 530 MW a vyjdou na miliony korun.
Co to je kogenerační jednotka a jak funguje
- V kogenerační jednotce pohání spalovací motor poháněný plynem generátor, který vyrábí elektřinu. Teplo, které při tom vzniká, se prostřednictvím výměníku tepla odebírá z chladicí kapaliny a výfukových plynů a může se dále využívat. Jejich výhodou tak je, že zajišťují stabilní dodávky energie i při výpadcích sítě.
- Je možné vyrobit také chladnou vodu. Chlad vyrobený v kogeneraci je významně levnější než ten vyráběný běžným způsobem.
- Proces kogenerace dosahuje až 90 % účinnosti a 30 % úspory paliva oproti samostatné výrobě energií.
- Kogenerační jednotky jsou schopny plného výkonu už během dvou minut po spuštění. Rychlá je také výstavba takových jednotek oproti ostatním výrobnám. Zatímco jaderný reaktor se staví 15 až 20 let a paroplynová elektrárna pět až osm let, u kogenerace jde o jeden až dva roky.
Na limit výroby Tedom zatím nenarazil. Letošní rok je pro něj jiný v tom, že je větší poptávka po jednotkách s výkonem nad jeden MW, tedy těch větších. „Výrobní závod, který máme v Hořovicích a vyrábí velké jednotky, tak je řekněme na hraně. Proto se snažíme přesunout část výroby tady v Třebíči, kde ty menší jednotky nejsou na takové úrovni, jak jsme očekávali,“ říká člen představenstva a obchodní ředitel Tedomu Miloslav Kužela.
V Česku Tedom čeká přelomový rok. Nejistý je totiž osud tzv. zeleného bonusu, jednoho ze způsobů, kterým stát podporuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a který měl být vyplacen teplárníkům. „Očekáváme, že od příštího roku bude zájem zákazníků o kogenerační jednotky klesat. Probíhají tady tendrování pro větší kogenerační jednotky s výkonem nad jeden MW instalovaného výkonu. Až tyto tendry doběhnou, tak nevíme, co bude dál,“ popisuje situaci Kužela.
Dodávky do Česka přitom tvoří jen 20 procent obratu firmy. Zbytek putuje do zahraničí.„Ten nejpesimističtější scénář je, že zájem v Česku klesne na nějaký 15 procent současného,“ popisuje.
Na hospodaření Tedomu by to však nemělo okamžitý vliv. Stále bude servisovat své jednotky, které už jsou v Česku v provozu. Zasažen však bude rozvoj nových projektů.
„Jsme mnohem silnější v zahraničí, takže to nezasáhne Tedom jako takový způsobem, který by nás ohrozil. Navíc hledáme další cesty a další produkty, jak zákazníkům poskytovat i jiné služby než jen kogenerační jednotky,“ říká Kužela. Společnost totiž realizuje i energeticky úsporné projekty nebo dodává energie.
Zároveň se Tedom rozhlíží po příležitostech v zahraničí. Tento rok už Tedom koupil firmu vyrábějící kogenerační jednotky ve Velké Británii a je možné, že ještě letos oznámí další akvizici za hranicemi.
Tedom chce dosáhnout zisku osm miliard korun ročně, což chce udržet i do budoucna. „Nebude to jednoduché. Samozřejmě velký význam tam hraje obchod s energiemi, protože poměr toho, kolik potřebujete v rámci zajištění financí na obchod s energiemi a na výrobu a prodej kogeneračních jednotek, je kompletně jiný. Porovnávat to jenom v nárůstu na obratu není adekvátní, ale samozřejmě se snažíme ten růst v rámci zisku společnosti držet,“ popisuje Kužela.
USA láká k přesunutí výroby
Stejně jako mnoha dalších tuzemských firem se i Tedomu dotkla dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok motivuje řadu firem k přemístění části výroby do USA, včetně výrobce z Vysočiny.
Firma totiž právě s USA čile obchoduje. V zemi má své zastoupení i sklady. Od roku 2016 zde získává regionální partnery v oblasti servisu a údržby, kteří mohou poskytovat technický prodej a podporu. Získala také klíčovou certifikaci svých jednotek pro severoamerický trh.
Americké clo na dovoz evropského zboží je aktuálně na úrovni 10 procent, s čímž se Tedom ještě dokáže vypořádat. „Pokud poroste, budeme muset uvažovat, co s danou situací dělat. Na projektech, které jsme měli nabídnuty ještě předtím, než Trumpova administrativa tarify vyhlásila, se to neprojevilo,“ říká.
Cla však musi řešit i konkurenční firmy, třeba GenTec CHP. „Jde o projekty v souhrnné hodnotě přes 350 milionů korun. Bohužel, s ohledem na zavedení cel jsou nyní tyto projekty v ohrožení. Desetiprocentní cla významně zhoršují naší pozici, proto musíme počkat, jak se bude situace dál vyvíjet,“ popisuje generální ředitel Václav Klein.
Právě americký trh je pro společnosti atraktivní, protože tamní trh s kogeneračními jednotkami se na rozdíl od evropského teprve rozjíždí.
„Té technologii ne každá firma v Americe rozumí a další věc je americká rozvodná síť, která není v tak dobrém stavu jako v Evropě. Takže snaha odběratelů v Americe je mít určitou nezávislost v rámci dodávek elektřiny,“ říká Kužela.
Nejvýhodnější podmínky pro chod kogeneračních jednotek vytváří velký rozdíl mezi cenou elektřiny a plynu. Spojené státy mají velké zásoby zemního plynu, který je v porovnání s Evropou levný. Výsledkem je tak výroba drahého proudu z levného plynu.
„Jeho cena není tak vysoká, ale jsou regiony, kde je cena elektřiny vysoká kvůli problémům se zásobováním. Takže ten rozdíl mezi cenou plynu a cenou elektřiny je větší a to je přesně ten prostor, kde má kogenerační jednotka význam,“ říká Kužela.
Tedom vidí příležitosti i v tzv. ostrovním provozu svých jednotek. „Zákazníci se snaží vybudovat nějaký svůj závod a nemají pro něj dostatek elektřiny. Kogenerační jednotka tak vyrábí jen pro zákazníka, který ji potřebuje pro svůj projekt,“ popisuje člen představenstva firmy.
Pro Česko však výhoda cenového nepoměru elektřiny a plynu neplatí. „Návratnost investice bez zeleného bonusu je proto mnohem delší a uvidíme, jestli investoři vůbec budou mít o tyto projekty zájem. Myslíme si, že decentrální výroba v České republice má svůj význam, zvlášť jestli zde budeme mít velkou jadernou elektrárnu, která příliš nedokáže řídit svůj výkon, nebo to umí, ale mnohem pomaleji,“ říká Kužela. Naopak kogenerační jednotky nebo elektrárny spalující uhlí a plyn to umí.
Od loňska je hlavním akcionářem Tedomu japonská společnost Yanmar. I díky japonské akvizici by se do budoucna v Třebíči mohly vyrábět i kogenerační jednotky fungující čistě na vodík, které doposud firma nevyráběla. „Začíná to tím, že potřebujete motor, který spaluje čistý vodík. Tam už jsme v relativně pokročilém stádiu,“ říká Kužela.
V Japonsku je trh s vodíkovými technologiemi daleko rozvinutější než v Česku. Problém je však cena vodíku, který je stále drahý. Návratnost takového zařízení bez podpory státu je proto velmi dlouhá.
Nejistota na Ukrajině
Tedom také na začátku roku čelil nejistotě kolem rozpracovaných dodávek jednotek pro Ukrajinu. Americká vláda totiž rozpustila Agenturu pro mezinárodní rozvoj, která doposud financovala pomoc do válkou zasažené země.
„Dneska můžu říct, že to, co jsme dodali, nám bylo zaplaceno, a to, co bylo pod smlouvou, tak se teď dokončuje. Máme nové projekty financované dalšími vládními organizacemi, případně i soukromými subjekty,“ přibližuje Kužela.
Ukrajinská energetika je v současné době závislá na decentrálních zdrojích mimo hlavní síť, jež je často poškozená válkou. A to je příležitost pro rozvoj trhu s kogeneračními jednotkami. I proto je nyní Tedom blízko otevření pobočky na Ukrajině, samotné výrobky bude ale vyrábět v Česku. Pobočka by měla být otevřená během jednotek měsíců, až se vyřídí veškeré administrativní kroky.
Podle Kleina je to problém i pro Ukrajinu, jejiž zásoby elektřiny a tepla jsou v ohrožení. „Naštěstí se už nastartovala spolupráce s dalšími organizacemi, které financování dodávek pro Ukrajinu zajišťují. Uspěli jsme v dalších mezinárodních tendrech a v současné době pracujeme na nových významných dodávkách KGJ na Ukrajinu,“ popisuje Klein.
Nyní Tedom na Ukrajině spolupracuje se společností, která zajišťuje servis již funkčním jednotkám, které tam česká firma dodala. „Jsme jedni z mála, kteří mohou zákazníkům na Ukrajině kogenerační jednotku nejen dodat, ale i nainstalovat, spustit a pak pomoct s provozováním,“ popisuje praxi podnikatel.
