Toto jsou firmy z Česka, které prý dodávají Rusům. Všechny to odmítají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu oznámil, že některé české firmy dodávají Moskvě stroje, které Rusové používají k výrobě zbraní zabíjejících Ukrajince. A vyzval k uvalení sankcí na tyto společnosti, což by fakticky znamenalo, že by s nimi nikdo v rámci Evropské unie nemohl obchodovat.

Seznam Zprávy nyní z důvěryhodných zdrojů získaly „Zelenského seznam“, který nakonec ukrajinští partneři české vládě poskytli. Ukrajina obviňuje z porušování sankcí EU vůči režimu Vladimira Putina osm tuzemských společností.

Redakce firmy oslovila. Žádná z nich nepřipouští, že by Rusku dodávala jakékoliv své výrobky. České bezpečnostní složky dlouhodobě upozorňují, že Putinův režim sankce obchází za pomocí prostředníků z jiných států. Ministerstvo průmyslu už uvedlo, že obchody firem, jejichž identitu nezveřejní, prověřuje.

Mezi firmami na ukrajinském seznamu jsou dodavatelé obráběcích strojů TOS Varnsdorf a RWT, výrobce konzolových frézek TOS Olomouc, dodavatelé pil společnosti Pilous a Bomar, Strojírna TYC a také producent kotlů Thermona. Osmou společnost ze seznamu neuvádíme, protože není zcela jasné, o jakou právní entitu se jedná.

„Do Ruské federace neexportujeme,“ reagoval jednatel českého výrobce plynových a elektrických kotlů Thermona Marek Nováček. Firma má dceřinou obchodní společnost na Ukrajině. V Rusku nevyrábí a již jednou v minulosti se distancovala od zprostředkovatele, který nabízel její produkty na Ruskem okupovaném Krymu.

To, že doteď uvádí na svém webu nabídku i v ruském jazyce, vysvětluje jednatel tím, že ruský jazyk je stále mezinárodní obchodní řečí. „Naše společnost obchoduje s cca 25 zeměmi. Řada z nich je rusky mluvící – Ázerbájdžán, Uzbekistán, Kazachstán, pobaltské země a další,“ dodal.

Také výrobce pásových pil společnost Pilous důrazně odmítá, že by společnost vyvážela zboží využitelné pro vojenskou výrobu do Ruska. „Tato obvinění jsou nepodložená a nepravdivá. Společnost Pilous – pásové pily od roku 2022 své výrobky do Ruska nevyváží. Jak se objevily na ruském trhu, bohužel nevíme,“ sdělila společnost v prohlášení.

„Jasně odsuzujeme agresi Ruské federace vůči Ukrajině a plně podporujeme Ukrajinu v její obraně,“ dodala. Podle ní stroje nejsou koncipovány pro použití ve zbrojním ani automobilovém průmyslu.

Na základě nových informací výrobce pil slíbil, že podobně jako v roce 2022 upozorní své odběratele, že výrobky nelze kvůli sankcím prodávat dál do Ruska: „Z naší strany děláme maximum pro to, aby k těmto situacím nemohlo dojít,“ uvedla firma v prohlášení.

V Rusku měla firma pobočku, ale odmítá, že by na ni od roku 2022 měla vliv. Podle informací Deníku N však jeden z tuzemských jednatelů ještě na sklonku loňského roku jednal přímo v ruském Petrohradě, což dokládá i fotkou. Deník z celních databází také zjistil, že pily této firmy se do Ruska dovážely přes srbské společnosti FAF Invest a Vamars.

Jméno další firmy TOS Varnsdorf se v souvislosti s obchodem v Rusku skloňovalo už v roce 2023. I v tomto případě šlo podle Deníku N o reexporty přes třetí země, a to sice skrze firmu Interstyle Plus z Kyrgyzstánu. Obchodní ředitel Miloš Holakovský dříve uvedl, že všechno udělali správně a kyrgyzská společnost v dokumentech figurovala jako koncový příjemce zboží.

Vysvětlení k současnému obvinění TOS Varnsdorf, pod který patří také další společnost ze seznamu, TOS Olomouc, šéf firmy neposkytl. „O tom nemám žádnou informaci. Jsem už deset dní v Číně,“ uvedl k zařazení TOS Varnsdorf a TOS Olomouc na ukrajinský seznam Jan Rýdl, generální ředitel TOS Varnsdorf.

Uvedení na černou listinu překvapilo také společnost RWT, výrobce kovoobráběcích a dřevoobráběcích strojů z Rychnova nad Kněžnou, který v minulosti exportoval například do Japonska. Jeden z manažerů firmy, který si však nepřál být jmenován, uvedl, že o spolupráci s Ruskem neví a označil ji za nesmysl.

Redakce se pokoušela kontaktovat rovněž Strojírnu Tyc. Dostupná telefonní čísla na webu však nefungují, společnost čelí déle než rok návrhu na vyhlášení úpadku. Firma se zabývá dodávkami plně řízených obráběcích center a brusek a také zajišťuje generální opravy různých strojů.

Strojírna Jaroslava Tyce ze západočeského Mýta čelí návrhu na insolvenci již od března 2024. Návrh zástupci firmy označují jako šikanózní s tím, že jim způsobil vážné ekonomické a reputační potíže. Až polovinu svých výrobků v minulosti strojírna exportovala, mezi destinacemi bylo i Rusko, Ukrajina či Kazachstán.

Do Ruska měl vyvážet zboží také další výrobce pásových pil, brněnský Bomar. Na e-mailové dotazy zatím společnost neodpověděla a telefonické spojení s vedením recepční odmítla.

„O žádném seznamu, kde bychom figurovali, nevíme a do Ruska nevyvážíme,“ sdělil redakci zdroj z firmy, který si přál zůstat v anonymitě.

Bomar je silným exportérem, do zahraničí posílá kolem šedesáti procent produkce. Pily, včetně softwarového řešení, prodává v Evropě, Asii i Americe a historicky mezi silná exportní teritoria patřilo i Rusko. Ještě v roce 2022 měla firma otevřený bankovní účet u české pobočky ruské banky Sberbank, se začátkem invaze na Ukrajinu však banka firmě zablokovala 36 milionů korun. Tržby Bomar v témže roce se blížily půl miliardě korun. Od svého vzniku v roce 1993 prodala přes 50 tisíc pásových pil.

U české vlády a bezpečnostních složek podle zdrojů Seznam Zpráv původní prohlášení ukrajinského prezidenta vyvolalo překvapení. Předtím ani potom, co Zelenskyj informace zveřejnil, totiž Česko od ukrajinských partnerů nedostalo oficiální cestou přesnější informace o tom, které firmy se porušování sankcí mají dopouštět.

„Seznam firem, jak o něm mluvil prezident Zelenskyj, jsme doposud oficiální cestou neobdrželi. Při jednáních se však Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zahraničních věcí podařilo neformálně získat určité seznamy od ukrajinských partnerů. Všechny dostupné informace nyní Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími orgány podílejícími se na kontrole zahraničního obchodu s citlivým materiálem vyhodnocuje a analyzuje,“ popsala ve středu Miluše Trefancová z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jak vznikl seznam, s nímž české úřady nyní aktivně pracují.

Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) dříve uvedl, že „s ohledem na nastavení sankční politiky a náš jasný postoj můžeme s mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou konstatovat, že z Česka do Ruska nejsou napřímo vyváženy žádné sankcionované výrobky“.

Kontrarozvědka BIS, které má v gesci i odhalování porušení sankcí, však ve čtvrtek ve své výroční zprávě za rok 2024 potvrdila, že Rusové se za pomoci českých firem a zprostředkovatelů stále pokoušejí dostat k tuzemským technologiím. Bez nich by totiž tamní zbrojní průmysl čelil vážným problémům. Česká republika je tradičně silná v přesném strojírenství, výrobě kovoobráběcích strojů. Naopak Rusko je v tomto oboru dlouhodobě na chvostu.

„Navzdory opakovaným prohlášením ruských představitelů o nahrazení dovozů západního zboží domácí výrobou se ruským podnikům nedařilo v řadě oblastí, včetně těch zabývajících se výrobou zbraňových systémů, eliminovat závislost na dovozech ze zahraničí,“ uvádí kontrarozvědka ve zprávě.

Ta zároveň popisuje i taktiky, jaké Rusko využívá. „Zboží, na které se vztahují omezující opatření EU, se Rusko snažilo z Česka získávat především cestou reexportů přes třetí země. Řešené případy se týkaly vývozů do členských zemí Eurasijské hospodářské unie nebo Číny,“ popisuje výroční zpráva.

Podle kontrarozvědky Česko přitom nemá na kontrolu vývozu dostatek zdrojů. „Český systém vývozních kontrol se v důsledku nárůstu řešených případů potýkal s nedostatečnými personálními kapacitami a narůstajícími finančními náklady na provádění exportních kontrol,“ varuje BIS.

„Evropské sankce nemohou zabránit veškerým dodávkám sankcionovaného zboží do Ruska. Přesto ale mají svůj význam – minimálně tím, že Rusku navyšují náklady na získávání západního zboží, které na ruské území musí putovat skrytě a delšími cestami,“ uzavírá výroční zpráva.