Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Továrna Foxconn funguje v Kutné Hoře už od roku 2007. Ruch a nepořádek klasické fabriky zde ale nehledejte. Vše působí sterilně, největším nepřítelem je tady statická elektřina. V současnosti se zde vyrábí miliony různých elektronických součástek a produktů. Hala o rozloze 2000 metrů čtverečních slouží jak k výrobě hardwaru, tak k testování vzduchem nebo kapalinou chlazených superpočítačů pro Hewlett Packard Enterprise (HPE).
Výrobu zajišťují stovky pracovníků Foxconnu pod dohledem zaměstnanců HPE. Jednou z klíčových postav zde je manažerka Tereza Eibová. Ta pracuje v továrně Foxconn už od začátku. Později přešla k firmě HPE a nyní zajišťuje dohled nad výrobou.
Podle ní trvá vyrobit a otestovat superpočítač několik týdnů až měsíců. Výroba v kutnohorském Foxconnu se řídí přísnými pravidly.
Jak se vyrábí superpočítač
Každý pracovník v továrně je oděný podle své funkce. „Oblečení má barevné označení - skladníci nosí červenou, kontroloři kvality žlutou, supervizoři zelenou a výrobní pracovníci modrou. Můžete si říkat, že je to hloupé, ale když přijde zákazník, opravdu to pomáhá,“ vysvětluje Eibová. Když nastane problém, podle barevného odlišení každý hned ví, na koho se obrátit. A může problém řešit okamžitě. Barevná trička také rozbíjejí sterilní vzhled zdejšího provozu.
Spolu s Čechy tady pracují Mongolci, Filipínci či Ukrajinci. Vzhledem k nízké nezaměstnanosti a dalším továrnám v okolí (například Philip Morris ČR) bojuje o každého zaměstnance a hledá i zahraniční pracovníky.
HPE vyrábí superpočítače pro řadu firem a pracuje i na státních zakázkách. Jakmile se zákazníkem vyřeší design a cenu, v systému Foxconn se objeví objednávka a veškerá výroba se poté uskutečňuje v kutnohorské továrně.
Co je to superpočítač
Superpočítač je vysoce výkonný počítač. Jde o takzvaný cluster, tedy soubor několika počítačů, které vypadají jako skříň (takzvané rackové servery) a využívají výkonné grafické karty. Přístroj slouží k rychlé výměně dat a k plnění náročných úloh. Firmy a další instituce napříč obory je využívají například k vědeckým výpočtům, navrhování léků nebo k vývoji umělé inteligence.
Hewlett Packard Enterprise postavila tři aktuálně nejvýkonnější superpočítače na světě. Nejsilnější z nich, nazvaný Frontier, provozuje americká Národní laboratoř Oak Ridge, sloužící Ministerstvu energetiky USA.
Nejdříve pracovníci zkontrolují, zda mají všechny materiály k výrobě. „Potřebujeme osm hodin na přípravu materiálu. Z externího skladu se vezme potřebný materiál a lidé v červených tričkách ho rozdělí do příslušných poliček,“ popisuje Eibová počátek procesu, který zajišťuje, že jsou komponenty přehledně rozložené.
Poté pracovníci skládají komponenty dohromady, zabere jim to zhruba 10 až 20 minut. „Máme osm výrobních linek. Na jedné výrobní lince vyrobíme 250 serverů denně. Všechny vzduchem chlazené servery vyrábíme postupně, jeden server sestaví tři až pět operátorů v závislosti na konfiguraci serveru,“ říká.
„Už tady můžeme provádět přizpůsobení podle potřeb zákazníka. Naše fabrika je určena pro nejkomplexnější zakázky, může se snadno stát, že každý server, který sestavíme, bude mít jinou konfiguraci, kterých může být tisíce. Musíme být dostatečně flexibilní, abychom mohli reagovat na různé požadavky.“
Nad každým stolem nad výrobní linkou se nachází kamera. Jak kvůli bezpečnosti, tak kvůli kontrole výrobních procesů. Kamery sledují inženýři, kteří kontrolují efektivitu pohybů dělníků. Ti pracují ručně bez automatizace nebo robotů. Podle Eibové existují tisíce možných kombinací montáže, které nelze snadno automatizovat.
„Snažíme se automatizovat, co se dá, a někde to používáme, ale montážní proces v tuto chvíli pro nás není vhodný k automatizaci. Lidé jsou efektivnější. Roboty používáme pro montáž pevných disků, protože tam je počet konfigurací omezený.
Poté, co lidé ve žlutých tričkách zkontrolují kvalitu, nakonec připojí server do elektřiny, aby otestovali, zda je bezpečný k používání.
V testovacím sále se jednotky testují chlazením kapalinou.
Foxconn zaměstnává stovky lidí. Pracovníky rozlišuje barevným oblečením, které napoví jejich úkoly
Do takzvaných racks neboli „skříní“ se ukládají servery. Kolekcí několika takových skříní vzniká superpočítač.
Výroba komponentů superpočítačů trvá několik týdnů až měsíců.
Některé servery zůstávají samostatně, některé se instalují do „skříní“, takzvaných racks, které jich uchovávají několik. Kolekce několika takových „skříní“ či jednotek tvoří superpočítač. Po instalaci se servery propojí kabely, to zabere zhruba 12, ale někdy i 24 hodin.
Výrobci jednotky zkontrolují a otestují funkčnost serverů. To trvá jeden až tři dny, nakonec se jednotky testují i jako hotový superpočítač, což může trvat týden, ale i dva měsíce.
Poptávka roste, brzy bude třeba více lidí i elektřiny
Servery musí projít i chladicím testováním. Výrobci superpočítačů ve Foxconn mají kapacitu pro 1500 samostatných serverů pro testování vzduchovým chlazením. „Testování vzduchem zabere osm hodin. Pokud mluvíme o jednotkách s grafickými kartami, testování trvá podstatně déle – 22 až 24 hodin,“ popisuje manažerka.
Pro testování „skříní“, se využívá kapalinové chlazení. Pro ty má Foxconn kapacitu 50 míst. Komponenty, které se plně
chladí kapalinou, se testují zhruba šest až 12 týdnů, ty, které se kapalinou chladí jen částečně, v testovacím sále stráví jeden až tři týdny.
Celý systém kapalinového chlazení má za úkol udržet v provozu moderní výkonné procesory a grafické karty. „V posledních deseti letech výkonnost komponentů, které jsou klíčové pro superpočítače - procesory a grafické karty, byla stabilní. Poslední dva roky jdou komponenty rapidně nahoru, co se týče spotřeby energie a zahřívání. Nové komponenty, které používáme, není efektivní chladit vzduchem a do budoucna už to ani nebude možné,“ popisuje Eibová. „Datová centra bychom museli chladit na nízké teploty, což je neudržitelné. Proto se chladí kapalinou.“
Vzhledem k vývoji superpočítačů, AI a rostoucí poptávce plánuje HPE rozšířit výrobní a testovací kapacity. „Když sledujete roadmapu Nvidia, klíčového světového lídra na trhu s grafickými kartami, od kterého je kupujeme, tak vnímáme potřebu vyšší spotřeby energie a my musíme reagovat,“ zdůvodňuje Eibová.
„Jednotky budou ještě výkonnější a budou chtít ještě víc elektřiny, abychom je mohli vyrobit a testovat. Vzhledem k tomu musíme expandovat, a to jak fyzicky, navýšit množství testovacích míst, tak i z hlediska elektřiny. V tuhle chvíli dvojnásobně zvyšujeme kapacity testovacích míst. V další vlně testovací kapacity rozšíříme čtyřnásobně. Míříme do konce roku 2027,“ informuje.
Rozšíření bude financovat HPE a inovace budou stát desítky milionů dolarů. Konkrétní částku manažerka SZ Byznys nesdělila.
„V rámci toho dvojnásobku navyšujeme nějaké pracovní pozice, ale kapacita výroby je dobrá. Budeme nabírat lidi pro testy. Co se týče zečtyřnásobení, budeme muset navyšovat pracovní místa výrazněji,“ uzavírá.
