Hlavní obsah

Země G7 se dohodly na limitech na ruskou ropu. Nic nedodáme, reaguje Rusko

Foto: Shutterstock.com

Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak ve čtvrtek označil zavedení cenového stropu za „naprostou absurditu“.

Reklama

2. 9. 12:42
aktualizováno • 2. 9. 16:02

Země G7 se dohodly na limitech na ruskou ropu. Rusko to označilo za absurditu a zemím, které takový limit stanoví, přestane ropné produkty dodávat. Šéfka Evropské komise vyzvala k zastropování cen ruského plynu.

Článek

Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí ze skupiny vyspělých zemí G7 se v pátek dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení cen se teprve rozhodne, informují zahraniční tiskové agentury.

Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak ve čtvrtek označil zavedení cenového stropu za „naprostou absurditu“, která destabilizuje celé odvětví. Rusko podle něj nebude dodávat ropu ani ropné výrobky zemím, které stanovení cenového stropu podpoří.

Opatření vejde v platnost 5. prosince pro surovou ropu a 5. února příštího roku pro zpracované ropné produkty. Jsou to stejná data, kdy v rámci šestého sankčního balíku EU proti Rusku začnou platit částečná embarga na dovoz ruské ropy a ropných produktů do EU.

Zavádět sankce, jejichž účinek spíše zasahuje země, které je vydávají, asi není to pravé.
Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií

Státy G7 už v červnu oznámily, že zastropování cen ruské ropy zváží jako další metodu, jak vyvinout na Rusko tlak za jeho agresi vůči Ukrajině. Rusko je přitom jedním z největších světových vývozců ropy. Americká ministryně financí Janet Yellenová řekla, že opatření také pomůže snížit ceny energií ve světě.

Podle Jiřího Gavora, výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií (ENA), může být toto sankční opatření spíše kontraproduktivní.

„V případě, že se k opatření proti růstu cen připojí i další státy, může se výrazně snížit nabídka na trhu, která by opět vyhnala by ceny ropy a ropných produktů výše. To Západ v současné chvíli nepotřebuje. Zavádět sankce, jejichž účinek spíše zasahuje země, které je vydávají, asi není to pravé,“ okomentoval pro SZ Byznys.

Rusko mimo jiné už před časem deklarovalo, že zemím, které zavedou cenový strop, nebude ropu a ropné produkty dodávat.

„Domnívám se, že k opatření, které vzrostlo na půdě velkých západních ekonomik, se nepřipojí země třetího světa mimo západní blok, jako je například Indie, Čína, země Afriky nebo Jižní Ameriky. Tyto země s velkou pravděpodobností zůstanou mimo a tím pádem tento typ sankce bude málo účinný,“ doplnil Jiří Gavor.

Zlatá vejce ropa a plyn

Rusko by za letošní rok mohlo zvýšit příjmy z prodeje ropy až na 337,5 miliardy dolarů (asi 8,3 bilionu Kč), což je o 38 procent více než loni. Vyplývá to z dokumentu ruského ministerstva hospodářství, který má k dispozici agentura Reuters.

Podíl příjmů z ropy a zemního plynu na celkových příjmech federálního rozpočtu Ruska byl ještě před invazí na Ukrajinu okolo 34 procent. Poměr ropy a plynu se v té době pohyboval zhruba v poměru 3,5 až 4 ku 1, uvedl v dubnu Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno.

Na celkových příjmech Moskvy z ropy a zemního plynu byl tak podíl samotného zemního plynu zhruba jen 20 až 25 %. A přibližně 75 % exportovaného plynu z Ruska směřovalo k zákazníkům v Evropě.

V případě zastropování cen mohou být příjmy Ruska silně redukovány, upozornil dnes Macenauer.

Místopředseda ruské vlády Novak rovněž uvedl, že ruské firmy jsou na prosincové embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy připraveny a že mohou zachovat těžbu na dosavadní úrovni. Podle vicepremiérovy prognózy může těžba ke konci roku činit 520 až 525 milionů tun. Loni Rusko vytěžilo 524 milionů tun ropy.

Do Česka se v loňském roce dovezlo 6,8 milionu tun ropy, meziročně o 10,8 procenta více. Polovina z toho byla dovezena z Ruska, vyplývá ze statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Druhým největším dovozcem byl Kazachstán.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v pátek řekla, že Evropská unie by měla zastropovat i cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na její slova reagoval oznámením, že Moskva v tom případě přestane plyn do unie dodávat.

Medveděv je v současné době místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace a předsedou vládní strany Jednotné Rusko.

Šéfka unijní exekutivy zároveň vyzvala k úsporám energií, konkrétní plán by měla představit v polovině září.

Státy EU na jaře komisi pověřily, aby kvůli bezprecedentnímu růstu cen energií souvisejícímu s ruskou invazí na Ukrajinu připravila analýzu k možnému zastropování cen.

„Jsem pevně přesvědčena, že už je na čase zastropovat cenu plynu z ruských plynovodů do Evropy,“ řekla německá politička po pátečním jednání s vedením německých křesťanských demokratů (CDU).

Dalšími způsoby, jak se vypořádat s růstem cen plynu i elektřiny, jsou podle ní vedle úspor také investice do obnovitelných zdrojů.

Foto: Gazprom Export, Seznam Zprávy

Plynovody vedoucí z Ruska do Evropy.

Podle poznámek, které měla k dispozici agentura Bloomberg, připravuje Evropská komise řadu opatření, která mají za úkol snížit poptávku po energiích a zastropovat ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, jaderných elektráren a uhlí.

Přestože intervenční nástroje „mohou pomoci zmírnit dopady krize, zejména pokud jde o některé kategorie spotřebitelů, nevrátí ceny energií na předkrizovou úroveň ani neodstraní významné dopady krize na inflaci i evropskou ekonomiku jako celek,“ uvedla Komise v poznámce. „Vzhledem k základním ekonomickým faktorům, které v současné době ovlivňují trhy s energií, nevidíme žádný typ tržního zásahu, který by měl takový účinek v krátkodobém horizontu.“

Rozsah opatření budou projednávat ministři energetiky 9. září na mimořádném zasedání. Své místo u stolu má i Česko. Svůj návrh představí na zasedání ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Ten na začátku tohoto týdne navrhl omezení ceny plynu používaného k výrobě elektřiny.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v říjnu se krátce po poledni ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 213 eur (5215 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem činila asi 29 eur a před dvěma lety asi 15 eur/MWh. Citelněji zvyšovat se začala už loni na podzim, na maximum v blízkosti 345 eur/MWh vystoupila krátce po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu, ještě týž den ale klesla pod 200 eur za MWh. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.

Ruská společnost Gazprom od července snížila objem dodávek plynovodem Nord Stream na pětinu jeho kapacity. Ve středu je zcela přerušila kvůli údržbě, aktuální záznamy o rezervaci kapacity k přepravě suroviny ale naznačují, že v sobotu ráno se dodávky podle plánu obnoví. Podle ruského exprezidenta a nynějšího místopředsedy ruské bezpečnostní rady Medveděva však případné zavedení cenových stropů tuto situaci změní.

„V Evropě jednoduše nebude žádný ruský plyn,“ napsal podle agentury Reuters Medveděv na sociální síti Telegram.

O možnosti zavést maximální ceny plynu budou za týden hovořit ministři energetiky zemí EU, jejichž mimořádnou schůzku svolalo české předsednictví Rady EU. V reakci na rychlý růst cen o zastropování v posledních dnech mluví stále více zemí. Von der Leyenová by podrobnější postup měla představit 14. září, kdy přednese každoroční poselství o stavu EU.

Předsedkyně EK zdůraznila, že Unie již v zájmu své energetické bezpečnosti a snahy o snižování cen učinila některé důležité kroky. Podařilo se jí například naplnit plynové zásobníky z 80 procent už dva měsíce před tím, než byl původní cíl, dodala.

Zprávu jsme rozšířili o výsledek jednání zemí G7 i reakci Ruska na vyjádření jak G7, tak Evropské komise.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované