Hnojiva na světových trzích zdražují. A ceny potravin je budou následovat

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Konflikt na Ukrajině vyhnal ceny hnojiv na rekordní maxima. Suroviny – jako třeba čpavek, dusičnany nebo fosforečnany – které jsou pro trh zásadní, zdražily podle serveru CNBC od přelomu roku zhruba o 30 procent.

Britská poradenská společnost CRU uvedla, že současné ceny těchto komodit přesahují ty z období finanční krize v roce 2008.

Invaze na Ukrajinu je tak pro trh s hnojivy noční můrou. Především proto, že Rusko i Ukrajina patří k nejvýznamnějším producentům zemědělských komodit na světě. Organizace pro výživu a zemědělství – jež spadá pod OSN – uvedla, že v roce 2021 bylo Rusko největším světovým vývozcem draselných i fosforečných hnojiv. Rusko údajně představovalo 14 procent celosvětového vývozu hnojiv. Rusko ale pozastavilo jejich export, a ekonomové tak očekávají dominový efekt.

Vliv má také stoupající cena plynu. „Například plyn je klíčovým vstupem pro výrobu hnojiv. Vysoké ceny plynu ale vedly k omezení výroby v regionech, jako je Evropa, a dále omezily již tak napjatý trh,“ řekl v úterý pro CNBC šéf CRU pro hnojiva Chris Lawson.

Problematické jsou i sankce uvalené na Bělorusko, které tvoří společně s Ruskem 40 procent zobchodovaných objemů s potaší (uhličitanem draselným). „Ceny dusíkatých hnojiv se od začátku roku 2020 zvýšily čtyřnásobně, ceny fosfátů a potaše pak více než trojnásobně,“ vysvětlil Lawson.

Ekonomiky po celém světě se přitom potýkají s rekordní inflací, která se týká i potravin. Index OSN pro výživu a zemědělství ukazuje, že ceny potravin jsou na historických maximech. Podle Lawsona povede problém s hnojivy k devastaci výnosů ze zemědělství.

Lawson dodal, že zvyšování cen potravin je v současnosti jedním z největších rizik. „Destrukce poptávky je stále pravděpodobnější kvůli vysokým cenám a výpadkům dodávek,“ řekl.

S tím souhlasí i ekonomové Barclays Fabrice Montagné a Christian Keller. Vedle náročné energetické situace se podle nich blíží další pohroma v podobě omezené a drahé nabídky hnojiv a obilovin.

Ve výzkumné zprávě z počátku tohoto měsíce uvedli, že „šíře a intenzita tohoto nabídkového šoku by mohla mít závažnější důsledky než předchozí skoky cen komodit, a to rozšířením inflačních tlaků.“

Výroba hnojiv je totiž podle ekonomů propojená s řadou jiných odvětví – od energetiky po potravinářský průmysl. “ Další problémy s lodní dopravou a dopad ruských sankcí na globální nabídku zasáhne globální trhy ještě více, podobně jako v roce 2008 globální potravinová krize,” uvedli ekonomové.

Podle Barclayse budou dopady „extrémně asymetrické“. Nejhůře na tom budou podle ekonoma rozvojové státy, kterým hrozí zásadní výpadky potravin. Problémům se ale nevyhnou ani vyspělejší ekonomiky. V důsledku sankcí uvalených Ruskem a Západem se totiž snižují dodávky energií, obilí a hnojiv.

Podle ekonomů bankovní společnosti Wells Fargo Johna LaForge a Garyho Schlossberga zvládnou západní ekonomiky zaplnit mezery po ruské nabídce jen „částečně“.

„Celkově se domníváme, že současné komoditní války povedou k vyšší a trvalejší inflaci po celém světě, včetně USA,“ uvedli ekonomové.