Hlavní obsah

Čeká se boj o cenu potravin. Začíná už na českých polích

Foto: Shutterstock.com

Drahé a ještě dražší potraviny. Zemědělci čelí obrovském nárůstu cen vstupních nákladů od hnojiv po naftu.

Reklama

15. 3. 7:12

Napětí se dá čekat u stolu, kde licitují dodavatelé s obchodními řetězci o cenách potravin. V zemědělství totiž raketově rostou ceny hnojiv, krmiv i pohonných hmot.

Článek

Tuna ledku, jednoho z nejpoužívanějších hnojiv na českých polích, od loňského roku zdražila ze zhruba 5 tisíc na 17 tisíc korun. Stejné množství močoviny se prodávalo za 6 500 korun, dnes cena sahá k 28 tisícům. Ceny hnojiv jsou přímo závislé na cenách ropy a zemního plynu.

Enormně zdražily také krmné směsi pro prasata, skot nebo drůbež. Řepkový šrot se vyšvihl ze 6 na 12,5 tisíce korun za tunu, sójový šrot z 11 tisíc korun na 18 tisíc korun.

Bez dotací bychom byli ve ztrátě. Jsme velký podnik a dostáváme se do situace, která v minulosti ohrožovala spíš drobnější a méně flexibilní farmy.
Zdeněk Mlázovský, Proagro Nymburk

Zemědělcům dělají starosti i rostoucí ceny pohonných hmot, které prodražují jarní práce na poli. Moderní traktory nemají problém „sežrat“ 80 litrů nafty na sto kilometrů, což může znamenat další tisíce až desetitisíce korun v nákladech navíc. Někteří mají problém naftu vůbec sehnat.

Po energetickém šoku v posledních měsících roku je to pro zemědělce další rána. Například středočeský podnik Proagro Nymburk v posledním čtvrtletí loňského roku zaplatil za elektřinu a plyn, nutné pro vytápění a osvětlení tisíců prasat, nosnic a brojlerů v halách, o osm milionů korun víc, celkem 12,3 milionu. Nejvýrazněji, z jednoho na pět milionů, rostly náklady na plyn. Celkem 98 milionů, to znamená o dalších 16 milionů korun navíc, vydal za krmné směsi, které zdražily o pětinu.

Boj o cenu jídla

Letos dramatický nárůst cen vstupů pokračuje. Zemědělci a potravináři jsou z toho nervózní, někteří z nich začínají zoufale volat po omezení exportu některých komodit jako je pšenice. Její ceny mají rovněž vliv na růst cen krmiv. Jenže cenu pšenice určuje globální vývoj.

„Bez dotací bychom byli ve ztrátě. Jsme velký podnik a dostáváme se do situace, která v minulosti ohrožovala spíš drobnější a méně flexibilní farmy,“ říká místopředseda představenstva Zdeněk Mlázovský.

Podle něj je teď nutné vyjednat s obchodními řetězci a dalšími odběrateli navýšení výkupních cen. V současnosti už podobná jednání vedou i další podniky, a zřejmě se tak zopakuje pokus o inflační vlnu, která se přelila přes regály v obchodech už na sklonku roku.

„Vedeme intenzivní jednání s obchodními řetězci o navýšení cen vajec o 20–30 haléřů, abychom byli schopni kompenzovat ceny rozvozu. Dopravcům platíme v posledních dvou týdnech až o 8 korun na kilometr více,“ říká Mlázovský. „Pokud se to nepodaří, začneme dávat nosnice na jatka a propouštět lidi,“ dodal.

Podobně situaci vyhodnocuje Potravinářská komora ČR, která zastupuje největší mlékárny, masny i výrobce trvanlivých potravin v zemi. „Všichni potřebují dál zvyšovat ceny. Nebude to jednoduché, ale nutné,“ říká ředitel pro strategii Miroslav Koberna.

Už teď jsou avíza z Německa na zdražení vepřového až o 80 procent.
Miroslav Koberna, Potravinářská komora

S rostoucí cenou potravin začínají ve svých prognózách počítat ekonomové, konkrétní odhady ale v tuto chvíli nikdo na stůl nedá.

Silně pod tlakem jsou provozy závislé na čerstvém zásobování – například pekárny, které rozvážejí několikrát denně. Silným inflačním tlakům bude obchod čelit i ze strany výrobců masa a uzenin. „Už teď jsou avíza z Německa na zdražení vepřového až o 80 procent,“ říká Koberna, podle kterého by se vláda měla zabývat omezením vývozu zemědělských produktů, aby se předešlo dalšímu nárůstu cen.

„Obrovský problém je nárůst cen hnojiv až o 400 procent. To je případ ledku, asi nejpoužívanějšího hnojiva. Ale i ostatní hnojiva obrovsky zdražila, NPK, močovina… Je to omezením produkce některých výrobců i obavami z toho, že nebudou,“ vysvětluje Zdeněk Sviták z podniku Agra Dešťná, který hospodaří na Jindřichohradecku.

Válka na Ukrajině podle něj přímo zdražuje nejen pšenici, ale navyšuje i ceny řepky a dalších plodin, které mají vliv na ceny krmiv. Ukrajina s Ruskem patří k největším světovým exportérům pšenice a kukuřice.

„Vypadá to sice, že pro zemědělce nemusí být vysoké ceny obilovin negativem, ale pokud vám vstupy na produkci neskutečně narostou, prodejní cena vyšší náklady nedokáže vyvážit. Problém je to potom i pro živočišnou výrobu, kterou to velmi zatíží,“ dodal Sviták. Drahá krmiva jsou podle něj velkou zátěží pro výrobu mléka.

Zvýšit plat? Zapomeňte

Cena mléka ve výkupu je nyní okolo 10 korun na litr. V posledních měsících narostla o 1,50 koruny, ale podle farmářů je to stále málo. Německé mlékárny, kam prodávají i čeští zemědělci, nabízejí podobné ceny.

„Nákladové tlaky jsou skutečně obrovské. Situace v živočišné výrobě je zoufalá. U rostlinné výroby budeme snad schopni nárůst u hnojiv a paliv kompenzovat zvýšením cen, ale u nás tvoří 75 procent tržeb chov krůt a chov skotu. Tam jsou tržní podmínky drtivé,“ vyhlíží Petr Kubíček, předseda představentva podniku ZOD Brniště, který hospodaří v Lužických horách.

Neposlední položkou v nákladech, která farmáře zatěžuje, jsou pesticidy. Cena přípravků na ochranu rostlin se vyloženě neutrhla, nicméně meziročně vzrostla o 10 až 15 procent.

Platy jsme zmrazili, není z čeho brát. Lidé za námi chodí, že bychom měli přidat, ale nejsme schopni garantovat rozumný výdělek, abychom jim to slíbili.
Zdeněk Mlázovský, Proagro Nymburk

„Ještě extrémněji rostly ceny vstupů v březnu. Třeba krmné směsi zdražily o 30 procent, ale očekávám jejich nárůst až o 60 procent,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Mzdy v zemědělství v poslední době narostly o pět procent. Podle Doležala je to dáno jen navýšením minimální mzdy. Ale některé podniky už odrážejí tlak zaměstnanců na růst mezd, z nichž lidem reálně ukusuje vysoká inflace. V únoru ceny podle dat Českého statistického úřadu vzrostly o 11,1 procenta.

„Platy jsme zmrazili, není z čeho brát. Lidé za námi chodí, že bychom měli přidat, ale nejsme schopni garantovat rozumný výdělek, abychom jim to slíbili,“ odráží požadavky šéf Proagro Nymburk Mlázovský.

V kontextu současné situace budí u části zemědělců ještě větší odpor návrh reformy společné zemědělské politiky od roku 2023, odeslaný do Bruselu vládou Petra Fialy (ODS).

„Vláda ve své strategii říká, že výrobu potravin nepotřebuje, neboť preferuje výrobu biosena a mikropodniky, které nic nevyrábí. Motivuje k ponechání tří až osmi procent kvalitní orné půdy ladem. Absolutní nesmysl v současné době,“ reagoval Petr Kubíček.

Asociace soukromého zemědělství varuje před strašením některých velkých zemědělských podniků před astronomickými cenami potravin a přehodnocováním zemědělského dotačního systému do stavu, který prosazovala vláda Andreje Babiše.

„Aktuální posun k budoucí větší podpoře menších a středních podniků je správná cesta právě pro takové chvíle jako nastala. Vždy totiž platilo, že největší jistota soběstačnosti a hlavně plošné dostupnosti komodit a potravin je založena na dostatečném počtu plošně rozprostřených menších a středních zemědělců a zpracovatelských provozů, které jsou také vlastnicky ukotveny k lidem v dané lokalitě,“ uvedl předseda ASZ Jaroslav Šebek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované