Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Za písničkou se letos na hudební festivaly chystá řada Čechů. Na jeden až dva festivaly v létě plánuje zamířit asi 72 procent respondentů průzkumu Generali České pojišťovny. Letošní ročník mají úspěšně za sebou festivaly Rock for People nebo Mighty Sounds, pomalu se začínají rozjíždět Colours of Ostrava, v plném proudu jsou Hrady.cz a v srpnu se lidé mohou těšit například na Mácháč nebo TrutnOFF.
Jak ale vypadá festival z druhé strany - té organizační? Redakce SZ Byznys se zaměřila na to, jak festivaly vydělávají, jaké příjmy jsou pro ně důležité, jak se vypořádávají s rostoucími náklady nebo také na ceny prodejců.
Vstupenky jsou základ
Podle výkonného ředitele festivalové asociace Festas Jiřího Hlinky je pro festival nikoliv překvapivě zásadní příjem ze vstupného. Přízeň publika, které se na festival vrací a kupuje si vstupenky, podle něj rozhoduje o finančním výsledku každého ročníku.
„Ano, jsou festivaly, kterým se daří lépe zdrojovat rozpočet z partnerských plnění. Ale z údajů, které mám k dispozici, neklesá význam tržeb z prodeje vstupenek pod 50 procent. Je naopak řada festivalů, kde se tento podíl pohybuje nad 75 procenty. Případnou ztrátu nepokryje žádná veřejná podpora – pouze provozní a ekonomická opatření pro další ročník nebo případné rezervy z let předchozích,“ vysvětluje.
Podle mluvčí festivalu Rock for People Anny Vašátkové představují pro „rokáč“ dvě třetiny příjmů právě příjmy ze vstupného. Zdroje festivalu se podle ní dají rozdělit na tři základní skupiny - příjmy ze vstupného, spotřeba na místě, tedy gastronomie a prodej fanouškovského zboží, a partnerské příspěvky, které tvoří nejmenší část příjmů.
Například Colours of Ostrava plyne z prodeje vstupenek relativně menší část celkových příjmů, i tak jde ale podle výkonné ředitelky festivalu Petry Řezníčkové o zásadní položku v rozpočtu.
„Výnosy ze vstupného tvoří stabilně jednu z hlavních příjmových složek festivalu a dlouhodobě se pohybují kolem hranice 30 procent celkového rozpočtu. Je to pro nás zásadní parametr, se kterým při plánování počítáme – vstupenky nejsou jen formou podpory, ale potvrzením zájmu veřejnosti o program, který nabízíme. Vedle toho pak významnou roli hrají i další příjmy – především gastro, podpora partnerů a veřejné instituce,“ říká Řezníčková.
„Festival je v dnešním pojetí komplexní událostí – jedno doplňuje druhé. Významnou roli hraje podpora našich partnerů, bez nichž bychom jen těžko dosahovali na rozpočet, který máme pro letošní ročník nachystaný,“ dodává. Festival podporují například město Ostrava, Moravskoslezský kraj nebo Ministerstvo kultury.
Podobnou situaci popisuje i Markéta Broumová, PR manažerka táborského festivalu Mighty Sounds. Příjmy ze vstupenek představují 60 procent příjmů, upozorňuje také na partnerskou podporu a dotace. „Vstupné patří samozřejmě mezi zásadní příjmy, ale bez pomoci sponzorů bychom festival v tomto rozsahu nemohli vůbec pořádat,“ potvrzuje také jeden z organizátorů festivalu Benátská! S Impulsem Petr Pečený.
Příjmy z festivalu jsou podle většiny dotazovaných opětovně investovány do dalšího ročníku. Podle Pečeného festival Benátská! S Impulsem v posledních letech reinvestoval prakticky celý zisk. „Zdá se, že to byla správná cesta,“ myslí si.
Zisk do provozu vrací také Rock for People. Profit podle Vašátkové ale závisí na spoustě faktorů, z nichž řadu nejde ovlivnit - například počasí. Rozpočet festivalu je přitom rok od roku vyšší - letošní jubilejní ročník pracoval s rozpočtem zhruba 300milionovým. Meziročně vzrostl o třetinu.
Náklady vzrostly o desítky procent
Pořadatelé se navíc v posledních letech potýkají s novými překážkami. Po nucené pauze během pandemie covidu-19, která pro mnohé znamenala existenční hrozbu, přišel prudký růst cen nebo zvyšujících se nároků návštěvníků.
„Náklady stále rostou, ale v letošním roce meziročně již ne skokově jako v předchozích letech. Z průzkumů nám ale stále vyplývá zvýšení o 10 až 20 procent prakticky v každé oblasti potřebné pro realizaci festivalu. Stále větší podíl mají honoráře umělců – ať jde o ty tuzemské, nebo zahraniční,“ popisuje šéf oborové asociace Hlinka.
Dopad inflačního tlaku už se přitom promítl i do mapy české festivalové scény. Skončily některé menší žánrové akce i dvě dlouhodobě zavedené přehlídky – Přeštěnice a Sázavafest, které se zaměřovaly převážně na domácí hudbu. Přesto Hlinka upozorňuje, že většina pořadatelů zůstává flexibilní a často o budoucnosti festivalu rozhodují až výsledky aktuálního ročníku. U menších a středně velkých festivalů navíc bývá běžné, že se týmy v průběhu roku věnují i jiným projektům v rámci kulturního a kreativního sektoru.
Současný růst výdajů ale není dán jen inflací. „Produkční a provozní náklady rostou i proto, že festivaly ve velkém investují do lepší nabídky a komfortnějšího zázemí pro návštěvníky. Je to vidět například na posledním Beats for Love nebo programu Masters of Rock,“ doplňuje Hlinka.
Podobně situaci popisuje i Řezníčková, která upozorňuje na to, že růst výdajů se týká prakticky všech složek produkce: „Nejcitelněji to bylo vnímáno po covidu, ale růst pokračuje dál. U technického zajištění festivalu evidujeme meziroční nárůst nákladů o více než 30 procent, a to jak kvůli zdražení technologií, tak i kvůli vyšším požadavkům na personální a bezpečnostní zajištění.“
Zásadní dopad podle ní má také změna legislativy týkající se dohod o provedení práce (DPP), která přinesla až čtyřicetiprocentní nárůst personálních nákladů u některých pracovních pozic. Nejvýraznější skok je ale podle ní vidět u uměleckých honorářů – u některých zahraničních jmen jde oproti minulým ročníkům až o stoprocentní navýšení.
U velkých jednorázových akcí, jako je například právě Colours of Ostrava, se podle Řezníčkové navíc veškeré náklady koncentrují do jednoho časového bodu – a právě ten musí z ekonomického hlediska vyjít. Zatímco spotřebitelé jsou v běžném životě zvyklí na pozvolný růst cen a mají možnost vývoj sledovat průběžně, v prostředí festivalu se cenové změny projevují skokově. Návštěvníci si tak mohou výrazněji všimnout rozdílu – třeba když porce hranolek, která jeden rok stála 80 Kč, v tom dalším vyjde už na 110 Kč.
Podobný přístup musí festivaly volit i u vstupného. „Ceny vstupenek musí odrážet rostoucí náklady napříč produkcí. Snažíme se ke kalkulaci přistupovat citlivě a s ohledem na návštěvníky, ale zároveň realisticky – tak, aby festival zůstal kvalitní, bezpečný a finančně udržitelný,“ dodává.
Colours of Ostrava letos navýšily cenu základní vstupenky o 200 korun na 4590 Kč, zároveň ale nabídly zvýhodněné vstupné pro mladé ve věku 15 až 21 let. Ceny zvýšil i Rock for People – základní lístek na čtyřdenní akci stál 4990 Kč, což znamená zhruba desetiprocentní nárůst oproti loňsku.
Za luxusní stan nebo keramický záchod si lidé rádi připlatí
Trendem posledních let je ochota návštěvníků festivalů připlatit si za lepší podmínky - ať už to znamená menší frontu na toalety, místo blíže u podia, luxusní stanování nebo setkání s oblíbeným interpretem.
„Projevilo se to jak v mimořádném zájmu o backstage tickety, tak v zájmu o takzvaný glamping, tedy předem připravené luxusní stany s postelemi a matracemi, který jsme po letech znovu zařadili do nabídky,“ říká Broumová z Mighty Sounds.
Podle průzkumu Generali České pojišťovny je téměř polovina Čechů ochotna připlatit si za kvalitnější jídlo a pití, 41 procent pak investuje více do pohodlí – například do lepšího ubytování. Pětina lidí neváhá zaplatit si za VIP přístup, ať už v rámci něj získají rychlejší odbavení, klidnější zónu nebo vstup do zákulisí. Čtvrtina si ráda odnese festivalový suvenýr nebo zaplatí za zážitek v podobě setkání s interpretem.
Podle Hlinky se na některých českých festivalech právě nadstandardní vstupenky nebo i pohodlnější ubytování vyprodají jako první. Pořadatelé proto podle něj mohou kreativně škálovat nabídku.
„V průběhu let zaznamenáváme zvýšenou poptávku po nadstandardních službách. Každým rokem například navyšujeme kapacity prémiových ubytování v glampech a vždycky jsou tyto kapacity vyprodané do pár dnů po zveřejnění. Navyšujeme ale například i počty keramických záchodů. Návštěvníci jsou obecně náročnější,“ potvrzuje Vašátková.
Drahé jídlo má svůj důvod, říkají pořadatelé
Navzdory rostoucím cenám, které se dotýkají i jídla a pití, pořadatelé odmítají pojmenování festivalová přirážka, rozšířené mezi návštěvníky. Broumová vysvětluje, že prodej jídla ve festivalových podmínkách je logisticky i provozně mnohem náročnější než v kamenném bistru.
„Na festivalu musí někdo jídlo dovézt, skladovat či dozásobovat v nestandardních podmínkách, celé tři dny hlídat u stánku, připravovat, musíme ke každému stánku zavést elektřinu, zajistit přístup k vodě atd.,“ vysvětluje.
Hlinka k tomu dodává, že žádná plošná festivalová přirážka neexistuje – a to ani v rámci jednoho konkrétního festivalu. „I v nabídce food & beverages platí škálovatelnost. Tedy lze se setkat s cenami nad obvyklým standardem, ale rovněž pod ním. Běžné jsou i maloformátové prodejny, kde si lze nakoupit za ceny jako v běžném obchodě,“ tvrdí.
Podle něj se v cenách odráží i přirozená regulace trhu – zvlášť pokud se festival koná v městském prostředí a stánkaři na festivalu soupeří s nabídkou běžných restaurací a provozoven v okolí areálů.
Vašátková potvrzuje, že vyšší ceny vznikají především kvůli pokrytí nákladů. Snaží se ale hledat alternativy. „Letos jsme prodejcům nabídli například možnost snížit jejich poplatky tím, že splní naše zadané podmínky jako například rozmanitost sortimentu v oblasti rostlinné stravy,“ popisuje.
