Hlavní obsah

Konec povinné bionafty? Zatím jen vládní sen, ceny dieselu se tím nesrazí

Foto: ČTK

Z Bruselu sílí tlak na náhradu fosilních paliv dovážených z Ruska těmi zelenějšími. Ilustrační foto.

Reklama

22. 4. 7:12

Do parlamentu míří zákon, který ruší povinné přimíchávání bionafty a biolihu do pohonných hmot. Přimíchávat se ale bude dál, jinak by totiž prodejci paliv neplnili povinné úspory emisí. Vládní krok tak řidičům paliva nezlevní.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Počátkem dubna vláda rozhodla, že v Česku zruší prodejcům pohonných hmot povinnost přimíchávat do dieselu bionaftu a do benzinu biolíh. Do parlamentu už míří novela zákona o ochraně ovzduší z roku 2012, která ruší celou pasáž o povinném přimíchávání biosložek. Ve Sněmovně se má začít projednávat příští týden.

Zároveň ale zákon zachovává distributorům povinnost vykazovat každý rok šestiprocentní pokles emisí z prodávaných pohonných hmot. S tím se dodavatelé bez pokračujícího přidávání bionafty a biolihu nedokáží popasovat. Alespoň podle slov svých zástupců.

„Z hlediska dopadu na trh právě proto nebude mít zrušení povinného přimíchávání žádný efekt, přinejmenším krátkodobě,“ říká Ivan Indráček, šéf Unie nezávislých petrolejářů ČR.

Stejně situaci hodnotí i Václav Loula, mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu ČAPPO (členem ČAPPO je i skupina Agrofert kontrolovaná expremiérem Andrejem Babišem jako největší výrobce biopaliv v Česku a dále velcí hráči jako Čepro, Shell či OMV).

„Povinnost sice zrušena bude, distributoři ale budou stejně muset přimíchávat dál. V zákoně zůstává povinnost snižovat emise CO2 o šest procent ročně a nesplnění cíle je sankcionováno,“ řekl Loula.

Zrušit emisní cíle přitom Česko samo nemůže. „Zrušením této povinnosti by se Česká republika vystavila možným sankcím ze strany Evropské komise za neprovedení evropského práva do národní legislativy,“ vysvětluje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (nestranička za KDU-ČSL).

Sázka na slevu nevyšla

Podle vládních politiků měl konec povinného přimíchávání zmírnit růst cen pohonných hmot. „Biosložka má dopad do ceny paliv. Před válkou to u nafty činilo 2 koruny na litr, u benzinu nižší desítky haléřů. Teď se ceny změnily, ale fakticky biosložka ovlivňuje konečnou cenu dál,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

I proto vládní politici zprvu tvrdili, že zrušení povinnosti přimíchávat by mělo zmírnit zdražování pohonných hmot. Premiér Petr Fiala zařadil tento krok – vedle zrušení silniční daně a kontrol marží distributorů – mezi trojici opatření, která mají omezit růst cen. Bionafta a biolíh navíc podle něj nemají smysl, premiér pro CNN Prima News řekl, že je „přimíchávání biopaliv zbytečné.“

Přimíchávat se ale bude zjevně dál, takže naděje na slevu padá. Nereálné jsou i představy, že Evropská unie bude krotit své ambice na snižování emisí v dopravě pod tlakem všeobecně rostoucí inflace. Právě naopak. Z Bruselu sílí tlak na zvyšování emisních cílů i na náhradu fosilních paliv dovážených z Ruska jejich alternativami, označovanými za udržitelné. A do této kategorie bionafta i biolíh stále patří.

Co chce Česko?

Během letošního českého předsednictví EU se budou vypořádávat legislativní normy z loňského balíčku Fit for 55, které měly vést k ještě větším úsporám emisí z pohonných hmot. Jak se k tomuto úkolu postaví Česko, jehož vláda chce skoncovat s přimícháváním biosložky, není jasné.

„V tuto chvíli nelze předjímat, jaké budou výsledky projednávání balíčku Fit for 55 nejen v oblasti pohonných hmot, ale i v ostatních sektorech. Celá Unie nyní řeší všechny aspekty toho, jak snížit dovozní závislost na Rusku, a to řešíme i my,“ odpovídá na to pro SZ Byznys ministr průmyslu Jozef Síkela (nestraník za STAN). V Evropě vyráběné biosložky alespoň zčásti nahrazují ruskou fosilní ropu a plyn, i proto se dá čekat, že důraz na ně v Evropské unii spíš poroste.

S tím souhlasí i ministryně Hubáčková, podle níž je rychlejší odchod od fosilních paliv jedním z důsledků aktuální války na Ukrajině. „Týká se to kromě jiného i pohonných hmot,“ říká.

„Současná vysoká cena energie z fosilních paliv je motivací ke snížení jejich spotřeby. Opatření vedoucí ke snižování spotřeby podporujeme, nezbytná je ale podpora nízkopříjmových domácností,“ podotýká. Hubáčková chce ke zmírnění dopadů na spotřebitele využít nejrůznější zdroje včetně Bruselem navrhovaného Sociálního klimatického fondu. Zrušení povinné biosložky v této souvislosti vůbec nezmiňuje.

Václav Loula i proto čeká nikoliv snížení, ale naopak ještě větší uplatnění přimíchávané biosložky, konkrétně biolihu v benzínu. Na trh by měl ve větší míře přijít benzin označovaný jako E10, kde se zvyšuje dnes povinný 4,1procentní podíl biolihu až na 10 procent. „Tím, jak Evropská unie stále víc tlačí na emisní úspory, čeká nás nejspíš používání E10 tak, jak to mají skoro všechny sousední státy,“ říká Loula.

Alternativy nestačí

Stanjura i Hubáčková tvrdí, že petrolejáři mohou předepsané úspory emisí dosahovat i jinými cestami, než je přimíchávání biosložky. „V Evropě jsou jinak už jen dvě země, kde je přimíchávání biosložek do paliv povinné. Ať mají distributoři svobodu výběru,“ vyzývá ministr financí. O alternativních cestách mají podle něj obsáhle mluvit poslanci z vládních stran ve Sněmovně mezi prvním a druhým čtením novelizovaného zákona.

Stanjurova vládní kolegyně Hubáčková alternativní cesty pro SZ Byznys podrobně popsala. Emisní cíl obsažený v zákoně mohou podle ní distributoři plnit také dodávkami zkapalněného plynu LPG, zemního plynu, biometanu, elektřiny pro elektromobily, recyklovanými palivy, vodíkem či syntetickými palivy vyráběnými ze zeleného vodíku. Případně si mohou do snížení emisí započíst speciální certifikáty, které petrolejáři nakupují od těžařských společností, jimž se daří snižovat emise při vlastní těžbě ropy a plynu.

„Zrušení povinného přimíchávání biopaliv má prostě umožnit dodavatelům větší volnost v plnění emisního cíle,“ shrnuje ministryně životního prostředí.

Potíž je, že v praxi to přinejmenším v dohledné době fungovat nebude. Většina alternativních cest ke snižování emisí totiž vychází dráž, případně naráží na limity trhu.

„Nejlevnější alternativou je uplatnit úspory z těžby,“ vysvětluje šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Jak to funguje? Pokud těžařské firmy dosáhnou změnou svých technologií úspory emisí při dobývání či dopravě ropy a plynu, mohou dosažené úspory prodávat na trhu v podobě speciálních certifikátů. Distributoři pohonných hmot je mohou nakupovat a započítávat si je do vlastní emisní bilance. Použitím certifikátů ale mohou vykázat nejvýš šestinu požadované šestiprocentní emisní úspory. „Zbývajících pět procent je nutno pokrýt přimícháním biosložek nebo dohodou s někým, kdo sám nemá povinnost emise snižovat, ale disponuje čistším palivem – například elektřinou nebo plynem,“ vysvětluje šéf petrolejářské unie.

Nízkoemisní alternativy ale nelze na trh posílat v nekonečném množství. Podíl elektromobilů v Česku je nízký. Vozů na zemní plyn či kapalný LPG je u nás sice skoro 200 tisíc a zájem o plyn zatím spíš rostl, z plynového vozového parku podle Indráčka ale postupně odpadají starší vozidla, takže celkový trh se příliš nezvětšuje. Auta na vodík se na české silnice zatím nedostávají – až na zanedbatelné výjimky. Neexistuje ani vodíková dobíjecí infrastruktura.

Distributoři mohou také místo klasických biopaliv 1. generace vyráběných z řepky, kukuřice či obilí přimíchávat do pohonných hmot takzvaná pokročilá biopaliva, vyráběná z odpadů. Protože jsou považována za „udržitelnější“ a jsou dražší, mohou si je distributoři započítávat do své emisní bilance ve dvojnásobném objemu. Pokročila biopaliva se dnes už vyrábějí i v Česku, prodávají se ale spíš do zahraničí.

„Ze všech těchto důvodů jsem přesvědčen, že se po zrušení povinného přimíchávání biosložky na českém trhu nestane žádná velká změna,“ říká Indráček.

Politický tah

Zdá se tak, že zrušená přimíchávací povinnost má mít hlavně politický efekt. Novela ostatně podle informací SZ Byznys vzešla z ODS, nikoliv z oborově příslušných Ministerstev životního prostředí a průmyslu. „Premiérovi zřejmě někdo poradil, jak by se mělo ušetřit, zároveň si ale pětikoalice mohla odškrtnout svůj programový bod, kterým je snížení podíl biopaliv 1. generace. A také zároveň bod, který se dá shrnout do věty: Pomstíme se Babišovi,“ shrnul pravděpodobnou vládní motivaci Ivan Indráček.

Ten ale novelu nakonec vítá. „Z krátkodobého hlediska nezpůsobí nic, ale z dlouhodobého hlediska dává distributorům možnost, hledat lepší cesty k emisním úsporám. Kdo je najde, bude na tom lépe v konkurenčním boji: když zvládnete snižovat emise levněji, dává vám to konkurenční výhodu. Důležité je vytvoření prostoru pro hledání nových cest, dřív pro to nebyla motivace. Proto je zrušení povinnosti řešit emisní úsporu pouze přimícháváním jednoznačně pozitivní,“ prohlašuje šéf Unie nezávislých petrolejářů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované