Hlavní obsah

Cash Only: Rizika inflace aneb Když je z měnové politiky jen politika

Foto: Shutterstock.com

Současná většina v bankovní radě ČNB se zcela zjevně odklonila od naplňování primárního cíle, kterým je cenová stabilita (ilustrační foto).

Reklama

Příští týden bude bankovní rada ČNB opět rozhodovat o nastavení úrokových sazeb. Už nyní lze předpovědět, že svou základní sazbu nechá na současných sedmi procentech.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.

Jakkoliv to mohou lidé s hypotékou či firmy zatížené úvěry vnímat pozitivně, je to pro budoucí vývoj tuzemské ekonomiky značně rizikový přístup.

Situaci lze dobře ilustrovat na odlišném přístupu k boji s inflací u americké centrální banky a naší České národní banky (ČNB).

Americká centrální banka Fed tento týden opět zvýšila úrokové sazby, přestože ekonomika v uplynulých dvou čtvrtletích klesla. Ve zvyšování úrokových sazeb nehodlá Fed ustat až do doby, kdy budou úrokové sazby pozitivní podél celé výnosové křivky. Tedy sazby budou vyšší než inflace.

Americká centrální banka tak jednoznačně sleduje svůj hlavní cíl, kterým je cenová stabilita a inflace u dvouprocentního cíle již v příštím roce, přestože to bude bolet.

Současná většina v bankovní radě ČNB se zcela zjevně odklonila od naplňování primárního cíle, kterým je cenová stabilita, a upřednostňuje sekundární cíl podpory růstu ekonomiky. Podle zákona je to sice špatně, ale to většinu v bankovní radě netrápí.

Člen bankovní rady ČNB Jan Frait tento měsíc uvedl, že urychlit snižování inflace by mohlo ekonomice způsobit „nadměrné náklady“, včetně značného nárůstu nezaměstnanosti.

Není ovšem lepší snažit se rekordně vysokou inflaci, která ochuzuje celou společnost, dostat pod kontrolu v době, kdy máme stále nejnižší nezaměstnanost v EU? Centrální banka si nebezpečně zahrává a může se dostat do situace, kdy bude muset měnovou politiku přitvrdit v době, kdy už bude nezaměstnanost tak jako tak vyšší.

Nyní má přitom pro zvýšení úrokových sazeb stále příznivé podmínky. Jak uvedl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub, ekonomický růst, útraty domácností i mzdy rostou rychleji, než se očekávalo.

I přes určité zpomalení některých ekonomických ukazatelů je tak zřejmé, že ekonomika stále není ochlazena tak, aby to vedlo k jasnější změně inflačních tlaků.

Právě Holub je jedním ze dvou členů rady, kteří podporují tvrdší přístup ke snižování inflace. „Nechci zadupat ekonomiku do země, ale raději bych obětoval zhruba 0,2 procenta z hrubého domácího produktu, abych se vyhnul scénáři ze 70. let a ještě drastičtějším opatřením,“ dodal.

Holub se také vymezil proti členům bankovní rady, kteří zdůrazňují negativní dopady vyšších sazeb na ekonomiku. „Nežádoucí efekty pro ekonomiku můžeme brát v potaz pouze tehdy, když je zajištěna cenová stabilita, což si myslím, že v případě 17% inflace zjevně není,“ řekl.

Odpůrci dalšího zvyšování sazeb se opírají o to, že poslední míra inflace poprvé po třinácti měsících klesla. Stále je meziročně nad 17 procenty, takže rozhodně není proč jásat.

Stejně tak poukazují na pokles maloobchodních tržeb. Ovšem i za méně zboží a služeb zaplatili zákazníci v meziročním srovnání téměř o deset procent navíc. Tedy výrazně více, než rostou průměrné mzdy, takže těžko hovořit o tom, že by domácnosti nějak razantněji šlapaly na brzdu.

Nutno si také uvědomit, že inflaci uměle zabrzdí opatření vlády o zastropování cen energií. Krátkodobě to inflaci bude tlumit, ale dlouhodobě půjde o proinflační krok, protože vzrostou vládní výdaje.

Navíc až domácnostem a firmám doběhnou fixované ceny, dojde k dalšímu inflačnímu nárazu. Stejně tak jednou bude muset ČNB přestat intervenovat na podporu kurzu koruny a dojde k jeho oslabení, což opět posílí inflační tlaky.

Pro charakteristiku současné měnové politiky ČNB bych si vypůjčil reakci bývalého člena bankovní rady Lubomíra Lízala na otázku, proč se centrální banka tak obává růstu nezaměstnanosti: „To je proto, když se z měnové politiky stane jenom politika.“

Když prezident Miloš Zeman jmenoval letos nové členy bankovní rady, čímž došlo k odklonu od restriktivní měnové politiky, zdůraznil nutnost plurality názorů v bankovní radě. Začátkem příštího roku bude prezident jmenovat další dva členy bankovní rady. Bylo by dobré, kdyby v této inflační době posílil i jestřábí křídlo, ale dost o tom pochybuji.

Spíše bych si tipl, že měnový jestřáb Tomáš Holub zůstane v bankovní radě zcela osamocen. A v dalších letech uvidíme, jak drahá bude pro Česko měnová politika ČNB, když se z ní vytrácí slovo měnová.

Zajímají vás úspěchy českých zbrojařů nebo změny v námořní dopravě z Číny? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Reklama

Doporučované