Hlavní obsah

Cash Only: Zastaví Rusko plynovody? Nepodléhejme panice, radí experti

Foto: Axel Schmidt/Nord Stream 2

Krize z roku 2009 vedla k vybudování podmořského plynovodu Nord Stream z Ruska přímo do Německa.

Reklama

Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal komentují dění v českém byznysu. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Článek

Do Česka přišla obleva, ale na mezinárodní scéně přituhuje. Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou stoupá. A protože se česká zahraniční politika otevřeně hlásí ke spojenectví s Ukrajinou, sílí na domácím rynku obavy z důsledků konfliktu.

Jde jako obvykle hlavně o plyn. Ten Rusové tradičně nepovažují za normální obchodní komoditu, ale za prostředek politického nátlaku. I jejich vojáci si vesele zpívají o tom, že když bude Ukrajina nebo Evropa Rusko zlobit, tak jim prostě zastaví plyn. A ruské publikum tomu nadšeně tleská.

Čechům se na to nedívá dobře. Ruský plyn potřebujeme. Na podzim jsme si vyzkoušeli, jak citlivý je trh na jakékoliv zakolísání dodávek z východu. Stačí obavy či sebemenší turbulence a na burzách letí ceny do nevídaných výšin. Teď sice nedosahují předvánočních rekordů, kolísají ale na hodnotách, které se ještě před pár měsíci nevyskytovaly ani v nejdivočejších snech komoditních obchodníků.

Česko-ruské politické vztahy jsou na bodu mrazu a už to je důvod, aby byly obavy z krácení ruských dodávek silnější než obvykle. Kromě toho máme v paměti lednovou krizi z roku 2009. Moskva tehdy zastavila Ukrajině dodávky kvůli sporům o cenu, plynovod z východu do Evropy zcela zamrzl a postihlo to řadu států.

I když se spor podařilo rychle zažehnat s výrazným přispěním tehdejšího premiéra a šéfa předsednictví EU Mirka Topolánka, obavy z opakování zůstávají. Aktuálním plynovým rizikem se tak zcela vážně zabývá i Bezpečnostní rada státu. Jsme ale v lepší situaci než před 13 lety.

Právě krize z roku 2009 vedla k vybudování podmořského plynovodu Nord Stream z Ruska přímo do Německa. Ukrajina nehraje v našem zásobování zásadní roli, přepravních tras do střední Evropy je víc.

Česko od Ruska plyn přímo nenakupuje, na šest desítek tuzemských obchodníků operuje na burzách, kde se původ plynu nerozlišuje. Samotnému Česku tak nemají Rusové co vypnout. Při eskalaci rusko-ukrajinského konfliktu se ovšem může stát, že Rusko přiškrtí přísun plynu pro celou Evropu. To není zanedbatelné riziko, protože by se to nepochybně odrazilo v růstu cen plynu na trzích – a brzy i u spotřebitelů. V situaci, kdy Česko bojuje s inflací a tisíce domácností jsou akutně ohroženy energetickou chudobou, to není legrace.

Podle analýz Ministerstva průmyslu a obchodu je nicméně pravděpodobnost úplného zastavení toku plynu z Ruska do Evropy minimální. Snížení importu se podle MPO dá vyrovnat zvýšenými dodávkami z Norska nebo Alžírska, případně dodávkami LNG ze zámoří přes terminály na severu i jihu Evropy. Jednají o tom už orgány i pracovní skupiny Evropské unie za účasti českých představitelů, na nouzových plánech zásobování Evropy plynem se podílejí i Spojené státy. Je ale třeba počítat s tím, že nouzové dodávky LNG by téměř jistě cenu plynu pro české odběratele zvedly.

I přes veselé písničky ruských vojenských sborů by ale Rusko ke škrcení nebo zavírání kohoutů sahalo jen v krajním případě. Z dlouhodobého hlediska to není v jeho zájmu.

Jak vysvětluje plynárenský analytik poradenské skupiny EGÚ Brno Michal Kocůrek, tvoří export zemního plynu přibližně šest procent ruského státního rozpočtu, spolu s ropou asi 30 procent. To jsou příliš velké peníze na to, aby se o ně Rusko jednostranně připravilo. „Ani sestřelení ruského bombardéru Tureckem v roce 2015 nevedlo k zastavení dodávek plynu, byť se vztahy mezi těmito zeměmi nacházely pod bodem mrazu,“ připomíná Kocůrek.

Rusko může sice teoreticky najít náhradu za evropské plynové odbytiště na východě v Číně. Jenomže změna není tak jednoduchá, žádala by si výstavbu nových distribučních kanálů. Ruská státní kasa Evropu prostě potřebuje podobně, jako Evropa potřebuje ruský plyn.

Jistě, pokud dojde k otevřené rusko-ukrajinské válce a rozšíření bojů z Doněcké a Luhanské oblasti dál do vnitrozemí, mohou být poškozeny nebo zničeny plynovody vedoucí na západ. Podle Kocůrka by to nejvíc ohrozilo dodávky na Slovensko a dále do Rakouska. Jenomže ty se už dnes pohybují na historických minimech, takže by to nemělo žádný tržní poprask vyvolat. „Pravděpodobnost přímého zastavení dodávek vybraným zemím vyhodnocujeme jako velmi nízkou,“ uzavírá brněnský plynárenský expert.

Dovoluji si připomenout, že nejhorší smrt bývá z vyděšení. Evropští komoditní hráči to snad mají na paměti. To, co teď nejméně ze všeho potřebujeme, je panika a panikou způsobené cenové výkyvy.

Zajímají vás úspěchy českých startupových jednorožců, nová pravidla pro pražské developery nebo pohyby na trhu práce? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Reklama

Související témata:

Doporučované