Hlavní obsah

Sankce vůči Rusku budí strach z uzavření kohoutků. USA mají plán

Ozbrojený konflikt na Ukrajině by mohl omezit dodávky ruského plynu. Ilustrační foto.

Reklama

26. 1. 19:37

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se vyostřuje. S napětím stoupá i obava, že v případě eskalace dojde k omezení dodávek ruského plynu do evropských zemí. Spojené státy proto připravují plán, který by měl Evropě plyn zajistit.

Článek

Současná situace na Ukrajině vyvolává obavy ohledně ruských dodávek zemního plynu do evropských států. Spojené státy se tak rozhodly pomoci s přípravou na případné přesměrování dodávek plynu z celého světa do Evropy. Američané se tímto krokem snaží oslabit nejsilnější ekonomickou páku ruského prezidenta Vladimira Putina.

Američtí představitelé v úterý uvedli, že jednali s globálními dodavateli, a jsou přesvědčeni, že Evropa neutrpí náhlou ztrátu hlavního zdroje tepla uprostřed zimy.

„Očekáváme, že budeme připraveni zajistit alternativní dodávky pokrývající významnou většinu potenciálního nedostatku,“ řekl pro The Guardian jeden z úředníků.

Jedním z hlavních možných alternativních dodavatelů plynu je Katar. Emír Tamim bin Hamad al-Thani má navštívit Bílý dům na konci měsíce, tématem diskuze bude „stabilita globálních dodávek energií.“

Nebojte se, plyn bude

Spojené státy se v otázce náhradních dodávek ale nespoléhají pouze na jednu společnost, zemi či osobu. „Je to lepší, protože nemusíte žádat o jednorázové navýšení o významné objemy, naopak se snažíme zajistit menší objemy z více zdrojů,“ dodal úředník.

Pokud by měl být plyn přesměrován do Evropy, musel by být z velké části ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle Guardianu by ale v současnosti celý světový trh s LNG nestačil na vyrovnání deficitu, který by nastal po přerušení dodávek z Ruska přes Ukrajinu.

Pokud by Rusko zaútočilo, byla by to největší invaze od druhé světové války a změnila by svět.
Joe Biden, prezident Spojených států amerických

Snaha připravit náhradní dodávky plynu není jen konkrétním krokem, ale i politickým gestem směrem k Rusku. Spojené státy se podle analytiků společně s evropskými zeměmi snaží demonstrovat soudržnost v naději, že Vladimira Putina odradí od invaze na Ukrajinu.

Americký prezident Joe Biden v úterý řekl, že zváží uvalení osobních sankcí na samotného ruského prezidenta. „Pokud by Rusko zaútočilo, byla by to největší invaze od druhé světové války a změnila by svět,“ pronesl prezident Spojených států.

Pokud dojde k agresi, dojde i k odvetě a náklady budou velmi vysoké.
Emmanuel Macron, francouzský prezident

Dění na Ukrajině pozorně sledují všechny západní státy. Britský premiér Boris Johnson v parlamentu naznačil, že evropské země mají strach z nedostatku plynu, a proto se obávají zavést proti Rusku sankce. Jako příklad uvedl Německo, které je na ruském zemním plynu závislé. Johnson už v minulosti vyzval některé státy, aby se odhodlaly k činu. Podle britského premiéra by bylo Spojené království ochotné rozmístit více vojáků ve východní Evropě, pokud by byla Ukrajina napadena.

V úterý – ve stejnou chvíli, kdy měl Boris Johnson proslov k poslancům – se v Berlíně sešel francouzský prezident Emmanuel Macron s Olafem Scholzem, novým německým kancléřem, aby koordinovali své postoje.

Macron řekl, že má v pátek telefonicky hovořit s Putinem, aby „vyjasnil“ ruskou pozici. Řekl, že Francie a Německo nikdy neukončí dialog s Ruskem, nicméně dodal, že „pokud dojde k agresi, dojde i k odvetě a náklady budou velmi vysoké.“

Sankce vůči Rusku budou tvrdší

Spojené státy si spolupráci s Evropskou unií pochvalují, konkrétně jednání v oblasti finančních sankcí je podle nich „pozoruhodné“. Dopad kombinovaných represivních opatření vůči Rusku by byl podle amerických úředníků mnohem větší než v roce 2014, kdy došlo k anexi Krymu.

„Pozvolný postup, který vládl v minulosti, je pryč. Tentokrát začneme na vrcholu žebříčku eskalace a zůstaneme tam,“ řekl úředník Bílého domu. Washington také odhaduje, že téměř všechny dodávky z Ruska lze rychle nahradit, pokud dojde k jejich přerušení.

Američané se údajně chystají omezit i vývoz amerických, či spojeneckých, hi-tech softwarů a hardwarů do Ruska. Opatření by tak ovlivnilo ruské ambice v oblasti letectví, obrany, umělé inteligence nebo kvantových počítačů.

Spojené státy navíc zároveň podporují dodávky zbrání na Ukrajinu. Vysocí představitelé potvrdili, že do Kyjeva dorazilo letadlo se stovkami protitankových střel Javelin, které dorazí i z Estonska. „O Javelins je rozhodnuto, máme souhlas ze strany Spojených států. Je jen otázkou času, kdy je pošleme,“ řekl estonský úředník pro Guardian.

Ruská armáda oznámila, že uskuteční nový soubor vojenských cvičení, do kterých se zapojí 6000 vojáků poblíž ukrajinských hranic a na Krymu, ukrajinském poloostrově anektovaném Moskvou v roce 2014. Údajně má jít o cvičení s ostrou municí, armáda zároveň představí i stíhačky, bombardéry a bojové letouny.

Ukrajinští vůdci ale vyzvali ke klidu. Ministr obrany Oleksij Reznikov parlamentu řekl, že invaze nehrozí: „Nebojte se. Není nutné, abyste si zabalili kufry.“ Pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu však podle médií roste.

Ukrajina není členem NATO a generální tajemník aliance Jens Stoltenberg proto v úterním rozhovoru pro CNN řekl, že na Ukrajinu nebudou vyslány žádné bojové jednotky NATO. V současné době se na Ukrajině nachází několik stovek poradců z USA, Velké Británie a dalších spojenců. Spojené státy jsou na druhé straně připravené jednat, ve zvýšené pohotovosti je nyní 8500 vojáků.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované